Oslava dne zasvěcených

2.2. slaví církev svátek Uvedení Páně do chrámu a je to také tradičně den Zasvěceného života. Biskupové ve svých diecézích zvou zasvěcené osoby na mši svatou a většinou i na další přidružený program. Letos nabízíme zprávy ze tří diecézí: Z Plzeňské, která slavila již v sobotu 27.1., z Královehradecké, která slavila přímo 2.2, a z Brněnské, která slavila v sobotu 3.2.

Zprávy z Plzně přináší sestra Majka Tkadlecová: “V Plzni jsme se sešli v katedrále sv. Bartoloměje. Začali jsme společným průvodem z biskupství. Vítr nám uhasil plamen svíčky, ale snad rozdmýchal oheň Ducha. Při promluvě nás biskup Tomáš Holub povzbudil k životu ve věrnosti Kristu a k předávání radostné naděje dnešnímu světu. Do obětního průvodu jsme se zařadili všichni s rozžatou svící, kterou jsme jako symbol našeho zasvěcení Kristu předali panu biskupovi a pak všechny tyto svíce plály před obětním stolem. Po mši sv. jsme se sešli na biskupství a po čaji na rozehřátí k nám promluvil opět pan biskup – o čem jiném než o synodě a o našem zapojení do procesu. Poté byl i prostor na dotazy a ujasnění a svým slovem přispěli i dva synodní koordinátoři – Jana Černá a Jindřich Fencl. Rozvinula se hezká debata, kterou ukončil až příjezd pizzy na oběd. Věřím, že pro nás všechny to bylo milé setkání a sdílení společenství.”

Sestra Věrka Gajdůšková nám poví, co se dělo v diecézi Královehradecké: “V pátek 2. února jsme se sešli dopoledne spolu s řeholníky hradecké diecéze ve starobylé kapli sv. Klementa, odkud jsme se vydali průvodem se svícemi do sousední katedrály. Mši svatou celebroval biskup Jan Vokál. Kázal pozvaný host – liturgik a současný rektor pražského arcibiskupského semináře – Radek Tichý, který měl pro nás také následnou přednášku o Římském kánonu. Sestra Nika Zímová si dělala pečlivé poznámky: “Nevěděla jsem, že je v misále třináct eucharistických modliteb. To mě zaujalo. Hezky vysvětloval i části římského kánonu: slovo nad chlebem, slovo nad kalichem, zvolání lidu, památka a oběť. ” Mně zaujala mj. skutečnost, že za největší, nejstarší Ježíšovu modlitbu se obecně pokládá “Otčenáš”, kdežto eucharistická modlitba je ta “první” – dodává sestra Věrka. Kromě přednášky bylo ovšem moc milé setkat se s ostatními řeholníky u kávy a čaje a také u oběda. Seděly jsme s Nikou u stolu s knězem z novodobé komunity Grazia, pak si přisedl generální vikář Jan Paseka a velmi vtipně vyprávěl o své maturitě a rozlišování povolání. Nato si postupně přisedli všichni salesiáni z Pardubic i Petr Zelinka ze Sebranic a o veselí bylo postaráno. Odcházeli jsme poslední za usměvavé poznámky organizátorky Lenky: “Salesiáni se prostě poznají. “

Do třetice všeho dobrého dáváme slovo do Brna Pavle Mikyskové: „Setkání bude hluboké, chutné a svižné – toto sliboval v pozvánce zasvěceným osobám otec biskup Pavel Konzbul. Úderem půl desáté se začínalo v katedrále pěknou a hlubokou přednáškou sestry Vlkové na téma „Splnilo se Písmo svaté“, ve které se zamýšlela nad chvalozpěvy Panny Marie, andělů a Simeona z Lukášova evangelia. Potom následovala svižná mše svatá. Otec biskup Konzbul je velice lidový, srdečný a vtipný. V kázání nás povzbuzoval, abychom kráčeli ve stopách Ježíšových a prožívali radost ze své cesty v Jeho stopách. Na chutné chlebíčky a povídání si u slibovaných „prohřívacích“ nápojů už bohužel nedošlo. Svižně jsem totiž pospíchala za Alenkou, naší starou sestrou, abych se o ni postarala. Ale i tak jsem se cítila zasažená „hloubkou i lahodnou chutí“ z celého setkání.

Děkujeme všem sestrám za osobní sdílení a přejeme všem zasvěceným, ať radost z toho, že patří Kristu, nikdy nevyprchá.