Adaptační kurs prvních ročníků Církevní střední školy Jana Boska v Praze Karlíně
Navzdory všem nejistotám, jestli je vhodná doba na pořádání výjezdu se studenty, jsme nakonec došli ve škole k rozhodnutí, že udělat něco pro vztahy ve třídě i s pedagogy je to nejdůležitější, co lze udělat a čím lze podpořit i účinnost případné budoucí distanční výuky. A tak jsme se ve dnech 23. – 25. 9. vydali – žáci tříd 1.S a 1.O a jejich třídní učitelky Zuzka a Maruška (obě sestry salesiánky) – do Hrádku u Vlašimi, kde jsme obydleli starou školu. Hlavní program pro nás připravily ve čtvrtek 24. 9. pracovnice Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny Radka a Růženka, přičemž jsme se zaměřili na hodnoty důležité pro vzájemné soužití ve škole a na to, co pro vytvoření takového prostředí, které ve škole chceme, můžeme udělat. Atmosféra celé akce byla skvělá, což umocnil i fakt, že jeden ze studentů zrovna slavil narozeniny. Nechyběla ani návštěva poutního místa na Hrádku, při níž nám místní duchovní správce otec Jerzy ukázal sochu Panny Marie, kterou uchovává v trezoru v kostele, a rozhodně si získal sympatie našich studentů. Kromě vážného programu jsme také zpívali, hráli hry, nebo jen tak povídali, a myslím, že se nám tam všem opravdu líbilo.



Aksanti ještě jednou. Tentokrát ne očima hostící komunity FMA, ale očima sestry salesiánky, Maki Hanákové, která je součástí přípravného týmu, který dobrovolníky připravuje a vysílá. Zde tedy reportáž přímo od Maki.
V neděli při slavnostní mši svaté P. Martin Hobza všem dobrovolníkům předal kříž a další symboly. Je to chvíle, kdy si všichni (vlastně nevím, jestli všichni) můžeme uvědomit důležitost hlásání Krista svým životem tam, kde jsme nebo kam jsme vyslání po určité době hledání a příprav.


O víkendu (11.-13.9.) v Hradci Králové u sester salesiánek proběhlo vyslání dobrovolníků do misií – Aksanti (Aksanti znamená děkuji).