Každá naše komunita nese jméno nějakého patrona nebo patronky. V Kobylisích je to svatý Josef, a tak každoročně sestry z Kobylis zvou na slavnost svatého Josefa Karlínskou komunitu do svého domu. Uskutečnilo se to i letos, a to v pondělí 20.3. 2023. 
Vše vypuklo v 18:30, kdy se shromážděné sestry pomodlily slavnostní nešpory. Poté následoval přípitek a bohatá večeře s možností si popovídat. Celý večer se nesl v přátelském duchu a svatý Josef se v nebi jistě radoval 🙂 
To víte, výchova je náročná záležitost, hlavně psychicky, tak občas je třeba si dát i pořádně do těla… Cože jsme to tedy řezaly??? 🙂
Ale ne, ŘEZ je chytrá zkratka pro setkání ředitelek, ekonomek a zodpovědných za dílo. K nim se také přidávají sestry v pastoraci, takže je to takové menší setkání provincie, kde se snažíme zamýšlet nad našimi díly a pastorací jak z pohledů sester zodpovědných za různá díla, tak ekonomek, ředitelek… A občas si pozveme i nějakého odborníka, abychom se také trochu vzdělaly 🙂 Letošní ŘEZ se tedy konal druhý březnový víkend v Karlíně. V pátek večer jsme měly sesterské sdílení nad tím, co nás v poslední době oslovilo, nad čím jsme přemýšlely… Bylo to velmi silné a obohacující sdílení. Netradiční křížová cesta z přízemí domu až nahoru do třetího patra zakončila páteční postní den – účastnily se jí jen ty nejvytrvalejší z nás, jelikož už byla v trochu pozdní hodinu, ale kdo byl, nelitoval…
V sobotu jsme na naše setkání pozvaly i zaměstnance a spolupracovníky laiky z našich děl. Nebylo jich mnoho, ale kdo byl, ten se vyjadřoval pochvalně, tak doufáme, že se příští rok naše řady zase rozmnoží. Tématem “gender” nás provázela Hanka Imlaufová. 
Její znalosti a zkušenosti nás velmi obohatily v této problematice a ocenily jsme i nejnovější poznatky, které měla jen z 14 dní staré konference. Nechala nám i spoustu materiálů k samostudiu 🙂 Mši svatou nám přišel sloužit salesián Vojta Sivek a úmysl mše svaté byl za naši sestru Mary, která vedla školku a kterou si Pán před dvěma lety za covidu povolal k sobě. 
Večer jsme se sešly po “sekcích” k neformálnímu sdílení. Neděle se nesla v duchu tématu “udržitelnost”, každá jsme zkoumaly, co pod tímto tématem vlastně máme za obsah a co by nás jako společenství mělo zajímat. Na programu bylo sdílení ředitelek komunity, co naše domy dělají pro ekonomickou udržitelnost v době zdražování. Tím však rozhodně není téma vyčerpané… Mši svatou v neděli přišel sloužit sám pan provinciál salesiánů Martin Hobza a setkání jsme zakončily výborným obědem.
Celá Inspektorie se setkáme po Velikonocích v Hradci a setkání ŘEZ bude zase za rok. Stále se máme na co těšit… Více foto zde.
O prvním březnovém víkendu proběhla v Praze – Karlíně duchovní obnova pro mládež. Zázemí tvořily sestry salesiánky, Helča z Karlínské komunity a Zdeňka a Pavlínka z Hradecké komunity. Zajišťovaly zamyšlení nad texty Písma, vaření, doprovázení účastníků, program. Kněžskou službu zajišťoval salesián Petr Boštík. Účastníků se sešlo 10, což je taková akorát skupinka. Jak duchovní obnovu prožili sami účastníci, se dozvíme ze sdílení Marušky a Marty. 
Nejdřív dáme slovo Martě: ” Mám sem přispět pár větami, ale jak psát o akci, kde se vlastně nic navenek neodehrálo? Nemluvili jsme, nenaučili jsme se žádná nová převratná fakta, nepodnikli jsme výpravu na žádné nové místo, nenachodili žádné kilometry, nevykonali nějaký kus práce ani se nedotkli aktuálních témat. Nic, co by zaujalo náhodného čtenáře na webu, žádné skvělé fotky, žádné zážitky k vyprávění. A přesto si toho odnášíme hodně. Měli jsme příležitost si toho mnoho říct s Pánem, seznámit se blíž s Jeho slovem, prozkoumat zákoutí své duše, přiblížili jsme se Pánu, nabrat sílu do všedních dní a dotknout se, třeba jenom na chvilku, koncem prstu, nebe. Víte… ono se to vlastně do pár vět vůbec shrnout nedá.” A co k tomu říká Maruška? 
“Postní duchovní obnova začala netradiční křížovou cestou vedenou z přízemí karlínského domu až do horní kaple. Při každém zastavení jeden z účastníků četl úryvek z písma a připojil krátkou osobní modlitbu. Do kaple sester jsme měli neustálý přístup. Velký symbolický význam pro mě měl fyzický prostor obnovy. Spala jsem v 1. patře, kde bydlím po celý školní rok. Když jsem zamířila do společné části domu, kde se konaly přednášky a zamyšlení nad Písmem, bylo třeba vystoupat po jednom schodišti. Ke svatostánku v kapli pak vedlo další. Někdy se říká, že k druhým lidem je potřeba se sklonit, abychom porozuměli jejich světu, představám, cítění. Často to tak může vypadat – zvlášť, pokud pracujeme se studenty nebo s mladými z problematického prostředí. Skutečnost je ale opačná. K druhému člověku se vždy stoupá po nějakém schodišti, nahoru, do kopce. Protože každá duše je novým světem, nepředvídatelně krásným a tajemným. Cesta ke svatostánku (do nejvyššího patra) pak připomínala cestu učedníků na horu proměnění. 
Evangelijní perikopa, v níž Pán Ježíš zjevuje svou slávu na hoře Tábor, vycházela také na nedělní mši, jíž duchovní obnova vyvrcholila. Chtěla bych moc poděkovat sestrám salesiánkám za možnost osobního rozhovoru, inspirativní přednášky. Staraly se o nás tak, že jsme mohli opustit všechny denní starosti a soustředit se na Pána. Velké díky náleží o. Petrovi, který sloužil mše svaté a umožnil nám slavit svátost smíření. Kromě přístupu ke svátostem mě nejvíce oslovil prostor vybudovaný z ticha. S dobrými kamarády lze propovídat celé hodiny, je v tom určitá životní poezie, ale v mlčení se setkáváme jen s nejlepším přítelem. Existují různé druhy ticha, nejlepší z nich je však ticho v atmosféře důvěry.” Děkujeme Martě i Marušce za sdílení.
A já jen doplním, že v atmosféře ticha se vytvořilo krásné přátelské prostředí, jak je vidět na poslední fotce. Mládí se potřebuje i vydovádět 🙂
Děkujeme všem organizátorům i účastníkům a hlavně Bohu, co vše konal v lidských srdcích.
Osm odvážných žáků z Církevní střední školy sv. Jana Boska v Praze – Karlíně spolu s dvěma salesiánkami Zuzkou a Evou se vydalo o prvním březnovém víkendu poprvé na víkendovku do Liberce. Byli z různých tříd, a tak měli možnost se navzájem více poznat. Dáme jim tedy slovo:
“Při příjezdu do Liberce nás přivítal sníh, který už v Praze dávno nebyl. Bydleli jsme na faře v Ruprechticích. 
Po večeři jsme hráli seznamovací hry a venku ve tmě jsme zachraňovali světlo svíce při hře Slunovrah. Den jsme ukončili děkováním za malé a velké věci v našich životech.
Dopoledne jsme si povídali o tom, jak být lepším člověkem. Potom jsme se vydali na výlet po modré značce až do ZOO, kde nás upoutala spousta mláďat různých druhů zvířat. Cestou jsme si užili koulovačku a různé hry. Večer jsme zpívali písně s kytarami a stavěli sněhuláka „Františka“. 
Den jsme ukončili vzájemným požehnáním. 
V neděli po mši a brzkém obědě jsme se spokojeni vydali na cestu zpět do Prahy. Už se těšíme na příští víkendovku.”
Takže dle jejich zprávy se vrátili spokojení, stejně jako naše sestry. Takže zase za měsíc, těsně před Velikonoci, si to zopakujeme, dá-li Pán, ve Zdicích. Třeba se přidají i další odvážlivci 🙂
Každoročně sestry salesiánky participují s bratry salesiány ze Sebranic na postní duchovní obnově pro děti. Ani letos tomu nebylo jinak. Sestry z Hradce (Jana a Pavla) se věnovaly dětem mladšího školního věku, sestry z Brna (Majka K. a Dari) dětem staršího školního věku.
Nejdřív dáme slovo sestře Janě: “Dělaly jsme s dětmi program o přátelství mezi Petrem a Ježíšem s využitím biblických postaviček. Nechyběly ani ukazovací písničky a hry. Děti vyrobily a pak se modlily vlastní křížovou cestu. Na závěr byla mše svatá.”
Sestra Majka nám prozradí, jaký program měly děti starší: “Se staršími dětmi – s mládeží jsme se zaměřili především na hodnoty. Taky jsme pracovali s biblickými postavičkami, pak jsme dělali koláž o hodnotách, ty jsme potom třídili. Na závěr se mládež mohla rozhodnout, zda bude zdobit svíce nebo se dívat na film pro náročné. Bylo to velmi milé, živé setkání.
Děkujeme bratřím salesiánům za pozvání, Pánu Bohu, že jsme mohly být Jeho nástroji a přispět k tomu, aby se děti v této postní době přiblížily více Pánu Ježíši. A to přejeme a vyprošujeme i každému z vás…
Naše aspirantka Markéta Vagenknechtová, která rok počáteční formace tráví v komunitě v Praze Karlíně, se vydala o jarních prázdninách “na skok do Indie”. Skočme si tedy na dálku do Indie i my a poslechněme si, co ji tam táhlo a jestli si něco přitáhla 🙂
“Sadba (Salesiánská Asociace Dona Boska) mi nabídla přidat se k jejím členům na cestu do Indie. Mají tam své zájmy – podpora projektu vzdělávání učitelů v SV Indii a vysílání dobrovolníků. I já jsem tam byla před necelými 4 roky jako dobrovolník. A jelikož bylo v plánu navštívit i místo, kde jsem jako dobrovolník působila, nedokázala jsem odolat. 
Delegace ze Sadby ve složení Petra Klašková (koodinátorka programu Cagliero) a Alan Křišťan (salesián, člen Cagliero týmu) měla naplánovanou dobrodružnou cestu přibližně na 3 týdny. Já jsem se k nim přidala na jeden týden, který jsme strávili v jižní části Indie kolem města Bangalore.
Společně jsme navštívili několik salesiánských center. Všude nás velmi mile uvítali, představili nám, jaké aktivity v daném středisku probíhají a ochotně odpovídali na naše zvídavé dotazy ohledně potencionálního umístění českého dobrovolníka. Navštívili jsem i město Hospet, kde působilo několik českých dobrovolníků včetně mě. Místo se za uplynulou dobu velmi změnilo a rozrostlo. Stojí tam nová budova a další se staví. I salesiánská komunita už je obměněná a děti jsou nové. Pozdravila jsem se alespoň s několika zaměstnanci, kteří si mě ještě pamatují. 
Celý výlet byl pro mě velkým darem. Proběhla spousta milých setkání, za které jsem velmi vděčná. Velkou radost mi udělali zvláště dva mladí kluci, na kterých je vidět, jak dospěli. Postavili se na vlastní nohy, studují, zároveň pracují a jsou schopni si nějaké peníze i našetřit. Jsou příkladem toho, že práce s mládeží na smysl a že je opravdu možné pomoc dětem změnit jejich budoucnost.”
Markét si tedy přivezla spoustu dobrých pocitů a také utvrzení se v tom, že práce s mládeží má smysl, a tak nám nezbývá, než jí popřát, aby touto cestou kráčela i nadále 🙂 Více foto zde.
Postní duchovní obnovu pořádají sestry salesiánky, je určena mladým od 18 do 35 let. Čeká nás víkend s možností setkání s Bohem, se sebou i s druhými. Čas na ztišení a zastavení se nad výzvami, které před nás staví postní doba.
Začneme v pátek 3. 3. v 19,00, předpokládaný konec je v neděli 5. 3. cca ve 13,00.
S sebou spacák, bibli, zápisník a tužku, přezůvky, 500,- Kč.
Program bude probíhat v prostorách domu sester salesiánek Vítkova 12, Praha 8 – Karlín.
Přihlášky do 28. 2. 2023.
Těší se na Tebe s. Helena Křenková a s. Zdeňka Kůsová; svátost smíření a mše sv. pro nás bude slavit P. Petr Boštík.
Kontaktní e-mail: helena.krenkova@fma.cz
Tak tu máme naše poslední dvě komunity. Začneme na západě 🙂
V Pražské arcidiecézi se den zasvěcených osob slavil až v sobotu 4.2. Ze sester salesiánek tam byla jedna jediná zástupkyně, sestra Vlasta Frkalová z Karlínské komunity, které tedy dáváme slovo, aby se podělila, jak setkání proběhlo:
“Setkání začalo v 10.00 hod v kostele Všech svatých, kde shromážděné řeholnice a řeholníci spolu s dalšími lidmi čekali na příchod průvodu kněží s ministranty a s katedrálním smíšeným sborem v modrých pláštích, který cestou zpíval tak silně, že ho bylo zdaleka slyšet. Po pozdravení otcem arcibiskupem a krátké modlitbě jsme odtud šli v průvodu do sv. Víta, kde byla slavená mše sv. Při ní byla taková soustředěnost účastníků, že v některých momentech, např. při kázání, bylo úplné ticho, jen slunce zprava přes okna nás hladilo svými paprsky. Otec arcibiskup Jan nám hlavně zdůrazňoval, abychom žili naplno naše zasvěcení se Bohu, dávali se Mu každý den a dávali Mu opravdu všechno.
Po mši sv. bylo na Arcibiskupství občerstvení, modlitba během dne, pár slov otců biskupů Karla Herbsta, Jana Graubnera a Dominika Duky a modlitba Anděl Páně s biskupským požehnáním.”
Děkujeme sestře Vlastě a budeme se těšit na zprávy z dalších komunit.
Na svátek Uvedení Páně do chrámu, 2.2., tradičně slaví všechny zasvěcené osoby. Připomínají si s vděčností své povolání a prosí o dar vytrvalosti.
Kolem tohoto data také biskup svolává ve své diecézi setkání zasvěcených osob. Také sestry z našich komunit se těchto setkání účastní, a tak přineseme postupně zprávy z našich diecézí. 
Přesně v dnešní den se konalo setkání v Hradci. Naše sestry se účastnily ve vysokém počtu – 5 osob. Napřed se sešly v katedrále ke mši svaté, následovala přednáška P. Brhela o reptání s následným sdílením a zakončilo se slavnostním obědem.