Archiv autora: Jana Marková

Pouč mě Hospodine o své cestě, abych kráčel v tvé pravdě…

Zveme všechny mladé (od 19 do 35 let) o prvním postním víkendu (28.2.-1.3.) na duchovní obnovu do Prahy – Karlína (Dům sester salesiánek, Vítkova 12). Bude čas zamyslet se nad životem, nad texty Písma v době postní, modlit se soukromě i společně, zažít ticho, možnost slavit sv. smíření, mši svatou i se sdílet.

Začátek pátek 19 hodin, konec neděle 13 hodin.

S sebou spacák, Bibli, přezůvky a 300 Kč jako příspěvek.

Vedou salesiáni a salesiánky.

Přihlášky do neděle 23.2.2020 na mail: eva.listukinova@fma.cz nebo přes přihlašovací formulář: 

Těšíme se na vás!

O víkendu 7.-9.2. bylo v některých komunitách téměř vylidněno. Nejen, že chyběly ředitelky, které byly na setkání na Lipinách. Chyběly též ekonomky všech pěti komunit, které se setkaly v Praze Kobylisích s inspektoriální ekonomkou Zdeňkou Švédovou.

Uvádíme popis jedné ze zúčastněných ekonomek:

“Setkaly jsme se již v pátek, ale to se ještě nepracovalo. Pracovat jsme začaly až v sobotu, kdy jsme se zabývaly různými ekonomickými záležitostmi a společně se snažily nastavit dokumenty o ekonomice tak, abychom jim rozuměly jak my, tak ty, které přijdou po nás. Neděle už byla zcela odpočinková. Výlet ze Srbska do Srbska jsme zakončily obědem v restauraci u Berounky (vřele doporučujeme).”   

O víkendu 7.-9.února se na krásné chalupě na Lipinách (u Tožic) setkala Inspektorka Jana Svobodová s ředitelkami pěti českých komunit FMA.

Páteční odpoledne jsme využily ke společnému povídáním, sdílení, modlitbě.

Sobotu jsme trávily se sestrou Dominikou Konečnou OSF, psycholožkou, která nám povídala o umění utvářet společenství a pomáhala nám orientovat se ve zpětné vazbě. Její impulz byl velmi poučný i praktický. Někdy jsme se ze srdce zasmály. V mysli mi zůstala velmi silně věta papeže Františka: „Každý řeholník potřebuje doprovázení“. Doprovázení tedy není jen otázkou počáteční formace. Je třeba hledat formy, jak sestry přirozeně doprovázet, aby nikdo, kdo putuje, nebyl sám.

V sobotu večer přijel provinciál Petr Vaculík SDB, aby s námi slavil mši svatou. Následující den se podělil o několik postřehů na téma: „Lidské a duchovní dovednosti ředitelky komunity a jak v nich růst“. Otci Petrovi jsme také poděkovaly za jeho dlouholetou službu bratrského doprovázení našeho společenství a ujistily ho, že na něho budeme myslet i nadále v modlitbě.

Setkání bylo velmi příjemné a věřím, že se jeho přínos projeví i v našich komunitách.

2.2. je den, který je z iniciativy papeže Jana Pavla II. vyhlášen Dnem zasvěcených osob. Obvykle se kolem svátku Uvedení Páně do chrámu (jež připadá na 2.2) schází řeholníci, řeholnice a další zasvěcené osoby ve své diecézi kolem svého biskupa, aby se navzájem povzbudili a děkovali za své povolání.

Letos se naše komunity (nebo zástupkyně komunit) účastnily setkání ve všech diecézích, kde se nacházíme – tudíž v Brně, Praze, Plzni i Hradci Králové.

V Brně vše vypuklo v katedrále v 9:30, kde si sestry vyslechly přednášku P. Petra Šikuly, poté následovala mše svatá s biskupem Vojtěchem Cikrlem a občerstvení na biskupství. Přinášíme pár myšlenek z přednášky P. Petra:

• Ten, kdo žije s Bohem, má budoucnost vždycky dobrou
• Musíme rozlišit naději a přání! Naděje – pokud by měla být jen splnění našich přání – nás může zklamat. Pravá naděje dává pokoj. Je založena na víře a přináší radost a odvahu zachránit svět.
• Jak jednáme, mluvíme? Je z našich slov cítit naděje nebo strach, beznaděj?!

Podobně to vypadalo i v Plzni, jen s malou obměnou: tam v 9:30 začala mše svatá s biskupem Tomášem Holubem, po ní následovala přednáška Doma Samuela, opata trapistů v Novém Dvoře a poté přišlo i na občerstvení.

Při mši svaté zasvěcení (sestry FMA na fotkách) odevzdali do rukou biskupa Tomáše rozžatou svíci na znamení světla, které chtějí vnášet do světa.

Již měsíc probíhá v českých a litevských komunitách (v rámci Inspekrotie CEL) návštěva sestry Sumiko Inoue Marie Assunty, vizitátorky generální představené. V půlce listopadu se zastavila v komunitě v Plzni.

Sestra Assunta zde strávila celý pracovní týden, hovořila s každou sestrou, viděla pozoruhodnosti Plzně, navštívila Salesiánské středisko v Lobzích, mluvila s naším panem biskupem Tomášem Holubem i s jeho generálním vikářem, poznala naše středisko (SHM Klub Plzeň, z.s.) a některé návštěvníky, byla se podívat na církevní ZŠ, kde pracuje  sestra Maki, navštívila pár studentek, které letos u nás bydlí v  rámci programu “Pod jednou střechou”… Objevily jsme u ní nadšení pro keramiku, vyrobila si i malou pozornost. Večerními slůvky nás povzbuzovala a celkově přinášela radost svým úsměvem, ale i podněty k modlitbě, když vyprávěla o zemích, kde se lidem nedaří tak dobře, jako nám. Jeden večer se setkala s lidmi z pastoračního centra, kteří měli všetečné dotazy. V komunitě jsme si mohly procvičit italštinu, která se stala naším dorozumívacím jazykem. Sestru Assuntu jsme na závěr vybavily malými dárky z Plzně a vyslaly na vizitaci další komunity, tentokrát do Brna.

O prvním listopadovém víkendu se vydaly dvě české juniorky (sestry s časnými sliby) Verča a Jana spolu s provinciálkou Jančou na první společný víkend tohoto roku k sestrám trapistkám do Poličan. Obklopilo nás ticho, pohostinství a modlitba sester, krásná příroda, v níž jsme mohly vzájemně sdílet svůj život, naslouchat si a modlit se. Tentokrát jsme se zaměřily na to, jak naše slabosti, selhání a hříchy může Pán používat, když je prožíváme ve světle Velikonočního tajemství. Měly jsme před očima Ježíše, sv. Petra a jeho zapření, sv. Pavla a osten, jehož ho Pán nezbavil ani poté, co ho o to třikrát prosil a nakonec naši spoluzakladatelku, Marii Dominiku Mazzarellovou. Náš Institut byl totiž založen ve chvíli, kdy ztratila sílu a hledala, jak sloužit Pánu a co dělat se svým podlomeným zdravím po tyfu… V neděli jsme se také mohly na chvíli setkat se sestrou trapistkou Alžbětou, která byla v aspirantátu u salesiánek. Čas uběhl jako voda a teď už opět každá ve své komunitě můžeme vnášet do života, co jsme o víkendu načerpaly. 

Druhé a zároveň poslední setkání československých juniorek v tomto školním roce se konalo v Ivanke při Dunaji poslední víkend v lednu. Bylo přítomno všech 11 slovenských a jedna česká juniorka a také česká i slovenská provinciálka. Tématem víkendu byla komunita a život v ní. Sdílely jsme téma ve skupinkách i vstřebávaly skrze zamyšlení k dialogům a komunikaci v komunitě. Dále jsme se zabývaly další částí dokumentu našeho Institutu k formační etapě juniorátu, jež je třeba napasovat na naši situaci a podmínky. Nechyběly ani společné modlitby, slavení mše svaté, večerní sdílení. Jako překvapení jsme se v sobotu večer účastnily vystoupení folklorního souboru Kremienok, jež vedou salesiáni spolupracovníci. Tento soubor slavil 30 let od svého založení a k této události byl připraven galavečer se 100 účinkujícími (dětmi a mladými) plný lidových tanců a písní ze všech koutů Slovenska. V neděli dopoledne sestra Adrika přednášela dějiny Institutu – a dostaly jsme se až k dobrodružné české historii sester FMA v České Republice. Setkání uběhlo jako voda a těšíme se na další školní rok.  

  Motto setkání, které probíhalo 20.-23. Listopadu 2018 v Bruselu, znělo: “Dát vše, aby mladí mohli být šťastní nyní i na věčnosti.” 

Cílem setkání bylo sdílet sny i cesty, po kterých se ubíráme, a společně hledat, kudy jít dál, abychom my i naše výchovné prostředí, které vytváříme, vedli mladé k radosti a plnému životu.

Za českolitevskou inspektorii se setkání účastnila sr. Míla Čermáková. Přinášíme některé její postřehy.

“Celé setkání hostila komunita sester salesiánek (FMA) v Bruselu, kam se sjelo 12 sester a jedna laička, které mají ve svých inspektoriích na starost pastoraci mládeže. Provázel nás po celou dobu biblický text o rozmnožení chlebů a ryb J 6, 1 – 15.

První den byl ve znamení uvědomění si situace, ve které se nacházíme. Druhý den byl ve znamení oživení si pohledu na výchovné poslání FMA a konfrontace se závěry Synody o mládeži, která proběhla v uplynulém měsíci v Římě. V závěrečném dokumentu ze synodu jsme se pak zastavily nad jeho III. kapitolou, který v sobě přináší mnoho konkrétních podnětů od mladých pro život v církvi i v našich komunitách. Poslední – třetí den – byl zaměřený na konkrétní cestu animace pastorace mládeže v CIEM (Evropa a Blízký východ) a potažmo v každé inspektorii.

Celé setkání bylo přínosné především sdílením zkušeností z jednotlivých inspektorií i touhou společně uchopit a nasměrovat pastoraci mládeže v současné situaci ve shodě s cestou institutu i postsinodální církve.”

O víkendu 23.-25.11. se sjelo do Velkého Bielu nedaleko Bratislavy 11 mladých sester s časnými sliby – takzvaných juniorek. Deset jich bylo ze Slovenské provincie a jedna se přidala z naší CEL. Přítomny byly obě současné provinciálky (Janča z CEL a Monika ze SLK) a také bývalá slovenská provinciálka Janka, která má teď juniorát na starosti. Kromě sesterského sdílení, společné modlitby i zábavy jsme se na nádherném místě u jezera věnovaly formaci. Probíraly jsme dokument o juniorátu, jež před rokem vyšel v našem Institutu, a zamýšlely se nad tím, jak může inspirovat nás v našem prostředí. Věnovaly jsme se i komunitnímu životu a osobnímu rozhovoru – tématům, jež jsou mezi námi živé. V sobotu večer mezi nás přijeli manželé – salesiáni spolupracovníci – svědčit o životě v manželství (a zároveň nám pomohli vidět, jak se manželství liší od řeholního života a kde jsou zase styčné body). V neděli dopoledne přijela sestra Adrika osvěžit a doplnit naše znalosti o dějinách Institutu. Celé setkání bylo obohacující a plné radosti ze setkání. A těšíme se zase na leden. 

V úterý 21. srpna se sjelo 16 mladých lidí z různých koutů naší republiky na duchovní cvičení s doprovázením. Kazatelem byl tentokrát Toník Pražan, který objasňoval některé úryvky převážně z Nového zákona, týkající se učedníků. Prožili 4 dny intenzivní modlitby osobní i společné, v tichu, v krásné přírodě. V organizačním týmu byl kromě Toníka Petr Vaculík, Janča Svobodová, Helenka Křenková a Eva Liškutinová. Velmi vítaná byla pro všechny účastníky každodenní půlhodinka osobního doprovázení v modlitbě. Pán  štědře obdarovával svou milostí a postupně se tváře všech začaly prozařovat. Sobota večer patřila táboráku, špekáčkům a verbální komunikaci. Poslední den byl organizační tým překvapen muzikálem, vtipně ztvárněným podle průběhu duchovních cvičení. Každý se vracel domů obohacen. Obrovský dík patří Bohu a všem, kteří se za nás modlili. Snad příště 20. 8. 2019 se s alespoň některými opět sejdeme.