Začínáme pod ochranou Panny Marie

Začínáme pod ochranou Panny Marie

Zdravíme na konci prázdnin a začátku nového školního roku z Karlína. Udály se tu přes prázdniny velké změny. Zaprvé stavební – jen se přijďte podívat do naší školy – a tedy v těchto dnech nejen podívat, ale i pomoct uklízet, nosit, stěhovat. Z malé tělocvičny jsou hned dvě krásné třídy, škola má i nové sprchy a toalety. Učitelé mají další sborovnu, nebudou se už muset tlačit tři u jednoho stolu… Práce se trochu zpozdily, takže teď uklízí každý, kdo má ruce a nohy (pomohla i sestra Dari z Brna, učitelé, studenti…), aby žáci nebyli ochuzeni o školní docházku a mohli 1. září začít 🙂

Další změny jsou personální – zasloužilá ředitelka Majka Kučerová přesídlila do Brna a bude pracovat v médiích. Novou ředitelkou komunity je sestra Helenka Křenková a do Karlína přibyla i sestra Eva z Brna. Je nás tedy opět kulatá desítka.

V sobotu 28.8. jsme se poprvé sešly celá komunita a roční plánování. Jaký bude program dne, kdo má v komunitě co na starost… Jako v rodině.

No a v neděli 29.8. jsme jely vše svěřit na pouť Panně Marii Svatohorské. Do její přímluvy svěřujeme naši komunitu, to, co nás letos čeká i ty, s nimiž se setkáme. Fotky z pouti zde.

Duchovní cvičení na Orlím hnízdě

Duchovní cvičení na Orlím hnízdě
Už tradičně se v předposledním srpnovém týdnu sešli v Beskydech na Orlím hnízdě  mladí lidé, aby společně v tichu hledali Boha a naslouchali jeho Slovu. To vše pod vedením a s doprovázením salesiánek a salesiánů. A jaký byl letošní ročník? Nabízíme ohlédnutí očima Alžběty, jedné z účastnic:
“Na Orlák jsem přijela už potřetí. Mé těšení se vycházelo ze zkušeností z předchozích dvou let. A letos to pro mě bylo naprosto skvělé. Nejenže nám vyšlo počasí a sešla se pro mě jako účastníka příjemně početná skupina lidí, ale vše mi tak nějak hladce plynulo.
Ticho, duchovní doprovázení a síla společenství mě letos dovedly k hlubokému osobnímu a duchovnímu poznání. Je ze mě nový člověk 🙂 Díky!”

Máme novicku

Máme novicku

Po několika letech máme opět ve formaci novicku. Jsme vděční Bohu za dar jejího povolání a přimlouváme se za její další cestu. Připojte se k našim modlitbám.

Nyní nám Věrka o svých prvních týdnech v Itálii poreferuje sama:

“Po roce stráveném v komunitě sester FMA v Hradci jsem učinila další krok či skok, a to rovnou do Říma, kde se nachází mezinárodní noviciát. Úplně rovná ta cesta vlastně nebyla, jak v mém životě, tak v odjezdový den. Vlak z Mnichova do Bologni nabral díky výluce a “vyhlídkové horské dráze” zpoždění a pro mne nemožnost stihnout poslední přípoj z Bologni do Turína. Naštěstí zde v Itálii mají sestry poměrně hustou síť domů a tak jsem mohla přespat v Bologni, docela blízko od nádraží.  Následovaly tři dny v srdcovém městě salesiánské historie, v Turíně. Zde jsem se připojila k dosavadní skupince postulantek z Itálie, ale i z dalších koutů světa: ze Slovenska, Maďarska, Belgie a dokonce z Betléma. Musím říct, že na mne velmi zapůsobila jejich vzájemná soudržnost a pozornost nebo třeba i rozlučkový večer, který pro komunitu připravily s velkou dávkou kreativity, smíchu i ručně vytvořených dárků. Kromě společného sdílení  jsem strávila hodně času v rozšiřujícím se muzeu Dona Boska a prvních salesiánů, či v Pinardiho kapli, kde je od letoška možná celodenní adorace. 6. srpna jsme se stěhovaly do Říma, nejprve do Castel Gandolfa, městečka nad Římem, kde se nachází jeden ze dvou noviciátních domů. V malém slavnostním obřadu jsme byly pozvány na dvouletou cestu “studia Konstitucí” – pravidel života FMA, prohloubení salesiánského povolání, vrůstání do identity Dcer Panny Marie Pomocnice v sounáležitosti s institutem. Sama Madre s. Yvonne nám předala medailku s nápisem “Da mihi animas cetera tolle”… A pak už, polovinu z  nás, novicmistrová Giovanna odvezla na Via Appia, do druhého noviciátního domu, který se má stát po dva roky mým domovem; ten, který mám(e) společně budovat.

A moje první dojmy?

Novicmistrová i novicky druhého ročníku na mne působí jako ženy plné ŽIVOTA; není to jen mladistvý temperament, ale vnitřní světlo, které z nich vyzařuje. Nadšení pro Boha, pro službu druhým, které může připomínat a připomíná mi nadšení prvních salesiánů či FMA. Dny mají svižné tempo, naplněné modlitbou, studiem, společnými setkáními, různými službami a domácími pracemi. Pěkné jsou společné večery: první večer jsme vesele protančily, další večery patří basketu, volejbalu, procházkám, slůvku. Večeříme na terase s vyhlídkou na nedalekou lateránskou baziliku… Via Appia je dle s. Giovanny na první dojem místo absurdní pro noviciát; dům se nachází na nejhlučnější římské ulici. Ale druhý dojem, ten důležitější, směřuje k misijnímu charakteru našeho institutu: být mezi lidmi a pro lidi. Třeba předevčírem jsme navštívily naše sousedy, bratry orioniny,  kteří tu mají zajímavé dílo pro chudé. Pro Itálii je charitativní dílo či oratoř spojená s farností záležitost velmi typická. A já se už těším na podzimní apoštolát ve spolupráci sester FMA a salesiánů…

VIVAT FAMIGLIA SALESIANA

Vera – Věra