Pouť plná překvapení

Pouť plná překvapení

V sobotu 18.9.2021 proběhla Národní Svatoludmilská  pouť  na Tetíně, 1100 let od její smrti. I sestry salesiánky se jí účastnily. Ne v nějakém hojném počtu, ale zástupkyně jsme zde přece jen měly. Přinášíme tedy sdílení sestry Míly z Plzně:

“Příjemným překvapením pro mě bylo, že v roce, kdy se poprvé slavil den prarodičů, můžeme oslavit taky naši „svatou babičku“ společnou slavnostní bohoslužbou. O krásné liturgii je psáno v dalších křesťanských médiích, kde je možné si také přečíst homilii kard. Schönborna, který shromáždění předsedal, proto se posunu k dalším překvapením…

Velkým překvapením pro mě bylo krásné připravení místa, zázemí, dopravy… žasla jsem kolik je zapojeno mladých organizátorů z řad skautů, hasičů i místních dobrovolníků, kteří se uměli postavit k jakékoliv službě, od infostánku až po sbírání odpadků.

Příjemné překvapení také byl doprovodný program – po mši svaté bylo možné se nejen občerstvit u mnoha různých stánků, ale také se obohatit při kulturních akcích divadelních či hudebních, zúčastnit se diskuse s odborníky, ztišit se v kostele při modlitbě nebo naopak s krásnými řeckokatolickými zpěvy  Akathist ke sv. Ludmile rozjímat o jejím životě.

Nemohu opomenout množství setkání s těmi, kteří na tuto pouť také vyrazili a s kterými jsme se znali.

Překvapením už méně pozitivním pak pro mě byla chabá účast salesiánské rodiny, přestože je sv. Ludmila patronkou vychovatelů i církevního školství – oblastí, ve kterých se pohybujeme a jsou nám víc než vlastní.

Ať příklad svatého života a její přímluva nás provází v našem výchovném poslání mezi dětmi a mladými, abychom tak jako ona je uměli vést k Hospodinu a k úctě ke stvoření i každému člověku!”

O fotky se s námi kromě sestry Míly podělila i sestra Lenka z Prahy, která se pouti též zúčastnila.

 

Další oceněná sestra

Další oceněná sestra

Kromě nedávného ocenění in memoriam sestry Marie Mráčkové, dostala Cenu sociálních služeb 2021 v kategorii Osobnost a poskytovatel v rámci péče o ohrožené děti i sestra Dana Fučíková (Hradec Králové). Toto ocenění dostala naše Danka za doučování v azylovém domě pro matky s dětmi dětí, které nezvládají výuku, natož distanční.

 

 

 

 

 

 

 

Dani, blahopřejeme!

Zahájení 24. GK – online

Zahájení 24. GK – online

V pátek 17. září 2021 začíná v Římě oficiální zahájení 24. generální kapituly. Účastnice si prošly karanténou, měly krátkou duchovní obnovu a nyní se mohou pustit do práce.

Úvodní mši sv. bude mít emeritní hlavní představený, do Pasqual Chavez. Generální kapituly se účastní na 172 sester salesiánek z celého světa. Hlavním tématem je plodný život v komunitách.

Přímý přenos zahájení můžete sledovat jak na facebooku tak na youtube kanálu.

FACEBOOK: https://www.facebook.com/events/1046928179392748?ref=newsfeed

YOUTUBE: https://youtu.be/cz9UbVDT0lI

 

Den církevního školství

Den církevního školství

16. září slavíme svatou Ludmilu, babičku svatého Václava a také patronku církevního školství. Tento rok uplyne 1100 let od její smrti, tak jsou oslavy ještě velkolepější.

V Pražské arcidiecézi se oslava dne církevního školství konala ve středu 15.9. V katedrále sv. Víta se v 9 hodin konala mše svatá za přítomnosti zástupců církevních škol (učitelů a dětí). Zároveň arcibiskupství natočilo s jednotlivými církevními školami malé medailonky. Naše Církevní střední škola Jana Boska se sice do medailonků nezapojila, zato mše svaté se účastnila a fotky můžete prohlédnout zde. Naše školka Laury Vicuni se zapojila jak do tvorby medailonků – k shlédnutí zde, tak se alespoň některé zástupkyně zúčastnily slavnostní mše svaté. Také proto, že zde in memoriam byla oceněna naše sestra salesiánka, bývalá ředitelka školky v Karlíně, Marie Mráčková, která v březnu podlehla covidu. Cenu in memoriam převzala sestra Michaela Pitterová a současná ředitelka školky Milena Kmentová.

Byly jsme na Slovensku za papežem Františkem

Byly jsme na Slovensku za papežem Františkem

Papež František navštívil v 13. – 15. září 2021 Slovensko. Ve středu vyvrcholila jeho návštěva při národní pouti k Matce Boží bolestné v Šaštíně. Na místě byly tisíce poutníků, a k nim se vydala i naše výprava z Brna-Žabovřesk. Byla tam opravdu krásná atmosféra.

 

 

Karanténa skončila

Karanténa skončila

Naše zástupkyně na generální kapitule se opět ozývají. Zdraví sestra Zdeňka i Maruška a ta přidává také tyto řádky:

“Zdravíme z Říma všechny doma!
Dny karantény skončily, v sobotu nám všem udělali antigenní test, jsme negativní a kapitulní shromáždění se tedy nachází v téměř plném počtu: některé sestry měly problémy s příjezdem a teď ještě někde sedí v karanténě. My už můžeme chodit po domě a na zahradu, následkem toho zjišťuji, že je vlastně venku docela horko.
První dojem, který z našeho společenství tady mám, je, že je fakt světové. Nějaká Evropa, to je prostě zlomek. Rozdělili nás do pracovních skupin, v té naší je nás 11, a z toho jsou 2 Indky, Afričanka z Pobřeží Slonoviny, Argentinka, Američanka z USA, Korejka, Kolumbijka, Angličanka, 2 Italky a já. Pestré. Některé Indky mají pěkné hnědé sárí, Afričanky jsou zase některé v strakatém oblečení. Časem třeba někoho vyfotím, zatím nás v tom trochu omezují kvůli GDPR apod. Celkem je nás zřejmě 172.

Druhý dojem na mě udělalo, co říkal bratr salesián, který tu měl v sobotu večer mši. Pochopila jsem z toho, že organizovat legálně takové shromáždění, jakým ta naše kapitula je, v současné pandemické době je zřejmě docela husarský kousek, a poučení lidé zřejmě tak docela nevěřili, že se nám vážně podaří se sejít. Nám to až tak nedocházelo, sice jsme vnímaly, že musíme mít ty karantény apod., ale jinak jsme se spíš zabývaly tím, co je potřeba udělat u nás v Česku, než odjedeme, než jestli je reálné, aby sem dojely sestry z Indie nebo Brazílie. A ono se to podařilo, což třeba Indky označují téměř za zázrak.

Třetí můj objev je, že se tady modlí jinak Otče náš, než když jsme tu byly v noviciátě. Jednak tam přidali “také” (a odpusť nám naše viny, jako také my odpouštíme…), a místo neuveď nás v pokušení se tu říká “non abbandonarci alla tentazione”, což má význam něco jako “nenech nás na pospas pokušení”, a našla jsem na internetu, že tyhle změny inicioval papež František zřejmě někdy loni na podzim. To “také” pro větší věrnost biblickému textu a to s tím pokušením proto, aby se zabránilo dojmu, že Bůh by nám ta pokušení chtěl chystat. Tak to mi přišlo zajímavé a konstatuji, že v loňském pandemickém podzimu jsem to ani nezaregistrovala a že u nás se s tím nic zatím neděje, i když zrovna letos mezi našimi studenty v Karlíně s tou naší formulací měl kdosi problém, tudíž by to možná nebylo od věci.

Jelikož jsem zatím opatrná s fotkami lidí, posílám aspoň náš “domeček”, naši jídelnu, prozatímně udělanou z garáže (aby byla větrací) a kaktusový záhonek před jídelnou.”

Komunity v novém složení

Komunity v novém složení

Od nového školního roku se změnila složení i našich komunit. V České republice máme celkem pět komunit. V letošním roce zaznamenaly změny všechny naše komunity. Podívejme se na to postupně:

v Praze Kobylisích ubyla jedna sestra, a to Helena Křenková, která se přestěhovala do Prahy Karlína, kam přišla Eva Liškutinová z Brna. Do Brna naopak přišla Marie Kučerová. Z Plzně se do Hradce nastěhovala Zdeňka Kůsová a Jana Svobodová sem přišla z Kobylis. Do Plzně se nastěhovala Hana Koudelková.

Pro přehlednost se podívejte na fotky. Poznáte nás všechny?

Brno

Hradec Králové

Plzeň

Praha Karlín

Praha Kobylisy

 

 

 

 

 

 

 

 

Kapitula FMA – začala nebo nezačala?

Kapitula FMA – začala nebo nezačala?

Posíláme první čerstvé zprávy od naší kapitulní delegátky Marušky Vavříkové.

“V pondělí 6. 9. 2021 jsme se Zdeňkou Švédovou, naší inspektorkou neboli provinční představenou, odletěly na generální kapitulu do Říma. Let proběhl klidně, přestože (jak jsem si všimla až dnes) mě už při odbavování odhalili 🙂

Teď prožíváme “karanténu”, to znamená, že jsme na pokojích, máme odpočívat a čeká se, jestli nezačneme mít příznaky covidu. Jedinou příležitostí někoho vidět je jídlo, které nám přivezou na chodbu na vozíkách, my vyjdeme s respirátory na chodbu a něco si nabereme, pak si to odneseme na pokoj a bez respirátoru sníme. Také nám přinášejí svaté přijímání. Na naší chodbě jsou ubytované Evropanky, konkrétně Polky, Belgičanky, Francouzky, Britky, Slovenky, Portugalky a asi ještě někdo. Celkem mě potěšilo, že se nezačalo hned s nějakými poradami online, snažíme se se Zdeňkou ještě dočíst Strumento di lavoro neboli souhrn předkapitulní práce z jednotlivých zemí. A co bude dál, uvidíme. Když se za nás budete modlit, budeme moc rády.”