Sobota před slavností Ježíše Krista Krále (letos 22.11.2025) patří tradičně setkání mládeže. Chtěl to tak papež František. Dříve se tato setkání konala v sobotu před Květnou nedělí. Ještě dnes nějaké diecéze termín nezměnily, ale důležité je, že se setkání vůbec konají. Za nás sestry se v brněnské diecézi účastnila sestra Maruška Machová. Sestra Věrka Gajdůšková, ačkoli teď patří do diecéze pražské, byla pozvána jako host do diecéze litoměřické. Sestra Zuzka Magerová byla přítomna na části diecézka pražského, které se konalo u bratří salesiánů v Kobylisích. A sestry z Plzně a Hradce šetří síly na březen, kdy se bude konat diecézko v jejich diecézích.
Tolik tedy trochu rozvětvený úvod, a teď už dáme slovo sestře Věrce: 
“Diecézní setkání mládeže v Litoměřicích se neslo v duchu Evangelizace aneb “Vydávejte o mne svědectví”. Byla jsem pozvána jako přednášející host, což byla výzva, se kterou mi skvěle pomohl kolega z církevní ZŠ v Praze, Ondřej Kříž. Přemýšleli jsme spolu o různých oblastech a cestách evangelia k mladým lidem, ať už ven nebo dovnitř církve. Při mnoha rozhovorech s mladými mne zaujalo, že je o téma víry mezi jejich neznalými či nepraktikujícími vrstevníky živý zájem. 
Jde o to zbourat zažité předsudky, negativní obraz z médií, zaměřit se na vztahy a možnost zažít něco spolu… V odpoledním workshopu jsme spolu s účastníky toto téma prohloubili. Závěrečná aktivita “jak mohu předat dobrou zprávu příští týden ve škole, doma, mezi přáteli, v kostele” mile překvapila inspirací konkrétních nápadů a kroků směrem ke druhým. Moc hezké bylo také setkání s mladými z Ústí n. Labem, které jsem před lety učila nábožko ještě jako malé děti.” (sestra Věrka několik let působila na severu Čech, dříve než se stala sestrou salesiánkou – pozn. redakce).
Sestra Maruška Machová: “Na program dorazili v sobotu jen ti nejodolnější, jelikož byla opravdu velká zima. Ale kdo byl, nelitoval 🙂 . Po registraci začal program v brněnské katedrále, který vyvrcholil bohoslužbou smíření. Byla k dispozici asi dvacítka kněží ke zpovídání a tři řeholní sestry k duchovním rozhovorům. Byla jsem mezi nimi a můžu dosvědčit, že toho mladí využívali. 
Po bagetovém obědě se otevřely prostory biskupství, kde si mladí mohli sednout a dát si kafe nebo něco dobrého a trochu se ohřát a pobavit. Daly se koupit i reklamní věci z DCŽM Mamre Osová Bitýška a jiné. V prostorech visely i nástěnky, co se vše děje v děkanátu, aby se každý, kdo by po tom toužil, mohl zapojit. Odpoledním programem byla pouť – neboť téma setkání korespondovalo s tématem jubilejního roku: Poutnící naděje. Z katedrály jsme tedy putovali do kostela Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí. Každý byl vyzván, aby putoval s nějakým úmyslem. Během cesty bylo připraveno několik zastavení: u školy, u porodnice, u pravoslavného kostela. U každé zastávky následovalo krátké zamyšlení nebo sdílení nebo zpěv žalmu… Po doputování do kostela jsme slavili společnou mši svatou s otcem 
biskupem Pavel Konzbulem, který byl s námi po celou dobu setkání. Koho tlačil čas, mohl po mši odejít, kdo chtěl, byly v nabídce ještě tři obohacující přednášky: o rozlišování povolání, dále “Bylinky, Business, Bůh – jak to jde dohromady?” a třetí o dvou nových budoucích blahoslavených brněnské diecéze, kněžích Janu Bulovi a Václavu Drbolovi. Setkání se mi moc líbilo. Neslo se v jiném duchu, než jsem byla zvyklá za mých mladých let (sestra Maruška pochází z brněnské diecéze – pozn. redakce), ale bylo moc hezké a obohacující pro všechny.”