Archiv pro měsíc: Říjen 2025

Z Plzně se ozývá sestra Dari Vedrová, aby se podělila, jak spolu s ostatními připravila pro děti příměstský tábor během podzimních prázdnin, aby nemusely sedět doma a nudit se. Dáme slovo jí:

“O podzimních prázdninách jsme uspořádali třídenní příměstský tábor na motivy světoznámé knihy Daniela Defoe o Robinsonovi. Celkem nás bylo 15 účastníků a táborem nás provázel animovaný film z ateliérů Jiřího Trnky. Na děti čekaly také různé hry, písničky, soutěže, tvoření, návštěva planetária, procházka na dětské hřiště a různá dobrodružství. Povídali jsme si i o dvou důležitých Robinsonových vlastnostech – odvaze a vytrvalosti. Naším maskotem byl plyšový delfín a jako dárek si každý odnesl penál ve tvaru rybky. Děti vytvořily pěknou partu a tábor se všem moc líbil. Většina se hned ptala, kdy zase bude něco příště.”

Sestry salesiánky v Brně slaví 35 let přítomnosti. Připravily si pro vás malou hru s překvapením 🙂 .

Kdo tedy budete v neděli 2.11. v Brně, neváhejte se odpoledne stavit. Aktivita začíná u kostela v Brně – Žabovřeskách. A kdo dojde až na adresu Maničky 1, sestry se na vás těší a dveře budou otevřené  🙂

Všichni nemohou být přítomni na oslavách v Římě. To však neznamená, že by se oslavy nekonaly i jinde 🙂 . Pojďme se tedy podívat napříč komunitami, jak sestry oslavy uchopily a jak odkaz Marie Troncatti šířily dál… Protože sestra Marie byla svatořečená na misijní neděli a byla misionářkou, často byly oslavy spojeny zvláště s touto misijní nedělí a misijními aktivitami. Ještě dodejme, že k příležitosti oslav sestry nechaly vyrobit dárkové pyramidkové čaje s poselstvím Marie Troncatti. Budete-li ve správný čas na správném místě, třeba budete podarovaní i vy 🙂 .

Plzeň –  sestra Maki Hanáková: “Marii Troncatti jsme si připomněli společně s misijním dnem při mši svaté a též malou oslavou po ní. Nedělní kafe nechybělo a ani misijní jarmark, který u nás ve středisku probíhal celý týden. Na konci mše sestra Dari Vedrová pár slovy vysvětlila, kdo vlastně byla nová svatá.  Mě především oslovuje jako žena vytvářející smíření – atmosféru pokoje. Vnímala jsem vše nějak slavnostně, farníci či “náhodní” návštěvníci byli překvapeni malou pozorností, to je čajem s citátem a připomínkou naší svaté. Radostnou a přívětivou atmosféru si odnáším i do nedělního odpoledne…”

Brno – sestra Majka Kučerová dopoledne prodávala misijní výrobky se spolčem holek před kostelem v Brně – Žabovřeskách. K prodejním výrobkům přispěla svým umem i sestra Maruška Machová, která napekla sušenky Marie Troncatti, které lidé mohli také zakoupit. Odpoledne sestry pozvaly do komunity komunitu sester “Cyrilometodějek”, jelikož sestra Zdíša a sestra Maruška s nimi spolupracují na Cyrilometodějské církevní základní škole. Nechybělo něco dobrého na zub, prohlídka domu a sestry “Cyrilometodějky” si též odnášely jako dárek pyramidkové čaje.

Hradec Králové – zde se slaví na dvě části. Jedna už proběhla. Dáme prostor sestře Evě Liškutínové: “V Komunitě v Hradci Králové jsme oslavili Marii Troncatti při nedělní mši svaté v Kuklenách. Měly jsme kázání, tedy liturgická čtení propojené s jejím životem, a lidem po mši svaté jsme rozdávaly záložky s modlitbou a citátem z jejich dopisů. Mezi sestrami jsme ji oslavily ještě přípitkem, slavnostním jídlem a “kanonizačním” dortem. V pondělí jsme měli děkovnou komunitní mši svatou.” Druhá část oslav je plánovaná na listopad. Sestra Eva pokračuje: “11. 11. plánujeme mši na poděkování za kanonizaci Marie Troncatti spolu se studentkami, dobrodinci a čtyřmi společenstvími salesiánů spolupracovníků z okolí.”

Praha – Kobylisy – zde byla oslava také spojená s misijní nedělí. Sestry po každé mši svaté rozdávaly lidem záložky o sestře Marii a lidé se mohli o ní více dočíst i na plakátcích v kostele. Zároveň se s ní měly možnost seznámit i ženy na sobotní duchovní obnově pro ženy.

Praha – Karlín – sestry tady mají na starosti velké dílo přímo v domě, proto se jejich aktivity zaměřily na návštěvníky domu. V pondělí ráno proběhlo na Církevní střední škole Jana Boska celoškolní slůvko, které žákům přiblížilo sestru Marii. Večer na Domově mládeže proběhla takzvaná seznamka domu, setkání všech, kteří v domě bydlí, což je komunita sester a studentky SŠ, VOŠ a VŠ. Sestra Helena Křenková sestru Marii představila a všichni si nakonec do nastávajících zimních měsíců odnesly – co jiného než – čaje 🙂 

Oslavy svaté Marie Troncatti z první ruky – tedy z Říma, centra všeho dění – se účastnily sestry, které v Římě žijí. Sestra Majka Tkadlecová bydlí přímo v Generálním domě, kde podstatná část oslav probíhala. Sestra Jana Marková v Římě studuje, takže oslavy byly vlastně trochu v rámci studia a byl dostatek času vše prožít a vychutnat. A dokonce na část oslav přijela i naše postulantka Ančí s ostatními postulantkami a sestrami z Turína. Co se tedy vše dělo? To se můžete dočíst z příspěvku od Jany Markové a z fotek, které naleznete zde.

“V pátek vše vypuklo v 17 hodin v Generálním domě. V sále bylo tolik lidí, že se sedělo na schodech a všude, kde se dalo. Jedna obrazovka byla i ve vchodové aule. A co bylo nejvtipnější: sestry z generálního domu, aby uvolnily místo hostům, seděly u sebe na pokoji a dívaly se online 🙂 . Dvouhodinový program byl sestaven z různých příspěvků, slovo měl hlavní představený salesiánů Don Fabio Attard, hlavní představená salesiánek Chiara Cazzuola, také don Pierluigi Cameroni SDB, generální postulátor pro kauzy svatých v rámci Salesiánské rodiny. Přijel i Juwa Bosco, muž, na kterém byl uznán zázrak potřebný k svatořečení Marie Troncatti. Pochází z kmene Shuarů a spolu s ním přijeli i další zástupci tohoto kmene. Program doprovázely písněmi novicky z mezinárodního noviciátu v Castel Gandolfu. Dále byla představena výstava o Marii Troncatti. Následovalo pohoštění s krásnými setkáními. Přijelo 28 provinciálek z celého světa a spousta sester, bratří. Zvláště byl také zastoupen Ekvádor, kde Marie Troncatti působila. Programu se zúčastnilo i 14 biskupů z Ekvádoru, starostové měst, kde Marie Troncatti žila apod. Sama jsem byla překvapená, kolik lidí se sjelo. A velmi mě teda zaujala přítomnost pana Juwa Bosca. Když vidíte muže “bez čtvrtiny hlavy”, jak chodí, mluví a vydává svědectví o svém uzdravení (a nejen tělesném, ale i duchovním), je to velká síla. Na tom se nás shodlo více účastníků.

Sobotní program byl věnovaný mládeži, odpoledne ve čtvrti Cinecitta ve škole našich sester se konal zábavný program, na který se sjela mládež ze Salesiánského hnutí mládeže v Itálii (Movimento giovanile). Nechyběly hry, zamyšlení, slůvko dona Fabia a Matky Chiary. Večer v kostele Dona Boska probíhala modlitební vigilie, kostel byl zcela zaplněn, což bylo moc hezké. Mládež se chce nejen bavit, ale i modlit 🙂 .

Neděle dopoledne patřila svatořečení, náměstí bylo narvané. Prožít dvouhodinou mši s papežem ale předpokládá vstávat už ve 4:15, vystát si frontu na kontroly do Vatikánu, usadit se na svou židličku a pak 3 hodiny čekat do mše 🙂 . U nás v komunitě se říká: Chceš-li dobře vidět a slyšet, zůstaň doma u televize. Chceš-li zážitek, běž na náměstí. A já tentokrát měla obojí. Díky brzkému vstávání jsme se s mými spolusestrami dostaly do prvního sektoru a první řady, takže jsem viděla i to, co ještě nikdy ne (jak se připravují misky s hostiemi na proměnění, jak se distribuují – je to zajímavé 🙂 ). Na mši svaté mě zaujalo, že každý nově prohlášený svatý měl svůj „fanklub“. Je však dobré si připomenout, že svatí jsou darem pro celou církev, nejen pro konkrétní národ či řeholní rodinu. Zvlášť mě oslovila rozmanitost osob, které byly prohlášeny za svaté. Jejich životní příběhy jsou nesmírně pestré a obohacující. Doporučuji se s nimi seznámit. Venezuelané tam měli hned dva svaté, což bylo vidět i z množství poutníků, z množství vlajek a z jejich “radostného křiku”. Až jsem se sama sebe ptala, zda vůbec někdo zůstal doma ve Venezuele 🙂 (určitě naše misionářka sestra Jarka, která tam už několik let působí). Neděle večer opět patřila oslavě v Generálním domě, pomodlili jsme se slavnostní nešpory, odhalili novou ikonu Marie Troncatti, zaplnili žaludky skvělým občerstvením včetně dortu s obrázkem Marie Troncatti a na závěr měli moc hezkou aktivitu – abychom se o svou radost a o poselství Marie Troncatti podělili i s ostatními, vypustili jsme do vzduchu balonky s její podobiznou nafouknutými heliem a s citáty či přáními, která každý účastník připevnil na šňůrku. Kdo balónek jednou najde, aby se mohl seznámit… Tento bod programu se mi opravdu moc líbil, oceňuji velmi ten nápad i provedení, bylo to velmi efektní, jak všechny balónky vzlétaly vzhůru… Vše provázela hymna k Marii Troncatti – moc hezká píseň, poslechnout si můžete zde. 

V pondělí papež na Generální audienci promluvil krátce o všech sedmi nově svatých. Odpoledne nás čekala děkovná závěrečná mše svatá v bazilice svatého Pavla za hradbami, kde jsem měla možnost zpívat (a hrát) ve sboru, jelikož naše komunita spolu s dalšími studentskými komunitami měla hudbu na starosti. Mši svaté předsedal bývalý představený salesiánů don Ángel Fernández Artime, který je nyní pro-prefektem Dikasteria pro společnosti zasvěceného života a společnosti apoštolského života.

Je pravda, že z oslav jsme byli všichni i trochu unavení, přeci jen je to spousta cestování po Římě, také naspaných hodin není mnoho. Ale stálo to za to, prožitek byl velký a teď je ještě třeba vše pořádně vstřebat. A nejde jen o zážitek, ale také, jak se nechat novou svatou inspirovat. A tak si položme každý otázku: Čím může být pro mě Maria Troncatti vzorem? (i když nejsem misionářka v Ekvádoru a třeba – vy čtenáři – ani sestra salesiánka).

Z oslav bylo vytvořeno i dvouminutové video, můžete shlédnout zde.

Měsíc říjen je kromě růžence i měsícem misií. Salesiánská organizace SADBA pořádá v tento měsíc festival dobrovolnictví zvaný Napříč světy. Dobrovolníci, kteří se vrátili se svých (většinou ročních) misií, jsou zváni do škol a farností, vyprávět o své zkušenosti, aby šířili povědomí o misiích a lidská srdce se mohla rozšiřovat. A tak ani sestry salesiánky nelenily a zvaly.

Sestra Maki Hanáková pozvala dobrovolnici Kláru Tylšovou do Církevní ZŠ a SŠ v Plzni, kde působí.  “Klárka Tylšová před čtyřmi lety absolvovala kurz Cagliero. Vyjeli před pár lety spolu s manželem Pavlem, aby sloužili v Zambii. Klárka o tom vypráví s velkým zápalem a také se vždy zmíní o Sadbě a jejím významu a stejně tak se na závěr nezapomene zeptat: Proč být dobrovolníkem? Navštívila studenty v osmé a deváté třídě na ZŠ a též druhý a třetí ročník na SŠ. Na tuhle otázku dostává například tyto odpovědi:

Klárka byla velmi radostná a plná elánu, takže studenti nemohli při výkladu vůbec spát 🙂 a dokonce se vždy na něco ptali. Prožili jsme díky Klárce speciálně hezké odpoledne.”

Další dobrovolnice dorazila do Prahy – Karlína na Domov mládeže při CSŠJB.  Co nám k tomu píše sestra Věrka Gajdůšková, která má Domov mládeže na starosti? “V pondělní večer 13. října nás navštívila v Domově mládeže s poutavým vyprávěním Markéta Vagenknechtová. Protože je misijní měsíc a zároveň máme jako měsíční téma „vděčnost za školu“, obojí téma jsme pěkně skloubily. Dozvěděly jsme se spoustu zajímavostí o indické kultuře, zvycích, dopravě, jídle. Skutečnost, že  partnera vám vybírají rodiče nebo musíte zůstat celý život v jedné kastě, byla pro nás těžko představitelná. Markéta zde učila v salesiánské škole a také působila v odpolední volnočasové oratoři. Zaujala nás mj. skutečnosti, že děti začínají den národní hymnou, na slovo poslouchají učitele, sedí na zemi a nosí uniformy. Mohly jsme si také vyzkoušet místní pestré oblečení, které zvýrazňuje krásu ženské osobnosti.” 

Jen týden po duchovní obnově pro ženy v Hradci Králové se uskutečnila další duchovní obnova, taktéž pro ženy, tentokrát v Praze.

“Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsme tě tvým jménem, jsi můj.” Iz 43, 1

Do tohoto verše z proroka Izaiáše se dá shrnout poselství a povzbuzení, které jsme si dopřály při duchovní obnově pro ženy v sobotu 18. října v kostele u Terezičky v Kobylisích. Obnovu pořádá místní komunita sester salesiánek ve spolupráci s dalšími ženami z farnosti. Měly jsme možnost vstoupit do ticha, nechat na sobě spočinout Boží laskavý pohled, společně se modlit, vzájemně se za sebe přimlouvat, slavit eucharistii i adorovat. Došlo také na sdílení ve skupinkách: sdílely jsme jak naši zkušenost s Bohem, tak také do společné modlitby vložily těžkosti a boje každé z nás. Děkujeme Bohu a všem účastnicím za tento společný čas.

V týdnu od 6. do 10. října se na Církevní střední škole Jana Boska konal turistický kurz. Účastnily se ho čtyři třídy, dvě třídy druháků a dvě třídy třeťáků. Prváci to ještě jistili ve škole, aby úplně nezpustla 🙂

A že toho žáci za týden stihli opravdu hodně. Třída 3.O (obor ošetřovatel) s třídní učitelkou a zároveň naší sestrou Zuzkou Magerovou strávila týden v Sušici, kde obdivovala nejen krásnou šumavskou přírodu, ale byl čas i na teambuilding a společné vaření. Ostatní třídy nevyjely z Prahy na souvislý týden, ale jednodenní výlety je zavedly do Hrusic, rodiště Josefa Lady, dále na hrad Žebrák, a představte si: i v rámci Prahy se dají najít pěkná přírodní zákoutí – třeba Prokopského údolí anebo Chuchelský háj. Během výletů byl čas se více zkamarádit, neformálně se poznat, dát si trochu do těla, aby se žáci zase mohli těšit do školních lavic 🙂

V roce 2025 se v Římě koná Svatý rok, během kterého probíhají různá jubilejní setkání zaměřená na různé skupiny věřících. Proběhlo jubileum mládeže, právě probíhá jubileum Romů, Sintů a kočovných národů, dále proběhlo jubileum misionářů, migrantů, hudebních skupin a lidového umění, osob se zdravotním postižením a spoustu dalších. Každý týden jedno jubileum… A my vám přinášíme zprávy z jubilea řeholníků, na které se vydala část naší litevské komunity z Kaunasu  spolu se svou farností. Jubileum se konalo od středy do soboty 8.-11. října. Hlavní mše s papežem Lvem byla ve čtvrtek 9. října na Svatopetrském náměstí. Co nám k tomu píše sestra Lina:

“Přijelo několik lidí z farnosti spolu s naším farářem donem Renaldasem Šumbrauskisem. Navštívili jsme všechny čtyři baziliky, katakomby sv. Šebestiána, kostel postavený Donem  Boskem – Nejsvětější Srdce Ježíšovo a další kostely. Zúčastnili jsme se mše s papežem Lvem na Náměstí svatého Petra. Papamobil projel velmi blízko a zastavil se, aby požehnal jednomu dítěti. Také při návratu projel kolem nás. Byli jsme velmi šťastní! Dokonce jsme se dostali i do pokojů Dona Boska (zrekonstruované pokoje sloužící teď jako muzeum v generálním domě bratří salesiánů u Sacro Cuore. Don Bosko zde pobýval při svých pobytech v Římě). Místní farář nás přivítal, představil místo a vedl modlitbu.”

Jen dodáme, že na tomto jubileu bylo přítomno i mnoho řeholních rodin z ČR. Sestra Jana Marková se jubilea též účastnila se svou mezinárodní komunitou v Římě a měla možnost potkat mnoho dalších krajanů (Školské sestry svatého Františka, Společnost sester Ježíšových…)

Svatořečení naší spolusestry salesiánky Italky, která žila na misii v Ekvádoru, se blíží! Již v neděli 19.10. bude vyhlášena svatou. Přípravy jsou v plném proudu.

Zde je celý program oslav od pátku až do pondělí: Programma-1-QR

Ve středu 15. října přijel do Generálního domu sester salesiánek v Římě pan Juwa Bosco se svou rodinou. Dotyčný se uzdravil na přímluvu sestry Marie Troncatti. Tento zázrak byl oficiálně uznán a otevřel cestu ke kanonizaci. Nyní bude přítomen svatořečení své přímluvkyně 🙂 . O zázraku si můžete přečíst zde: Troncatti č. 7 a v příloze najdete i video s panem Juwa Bosco.

V pátek 17.10. se v Generálním domě bude konat slavnostní “otevření oslav”. Budou přítomny i dvě sestry z České Republiky, které teď žijí v Římě, sestra Majka Tkadlecová a sestra Jana Marková. Ostatní se můžete připojit online na tomto odkaze: https://mariatroncatti.org/canonizzazione/#streaming17

Nedělní mši svatou můžete sledovat zde: https://www.youtube.com/@VaticanNews

A kdo jste si ještě o ní nestihl nic přečíst, odkazujeme na naše stránky, kde je odkazů dost 🙂

Bl. Marie Troncatti

V pošmourném říjnovém odpoledni 11. 10. se u sester salesiánek v Hradci Králové konala již tradiční odpolední obnova pro ženy s názvem “Žena a naděje”. Sestra Dana Fučíková v zamyšlení představila biblické postavy ze Starého i Nového zákona, které čelily nějaké beznadějné situaci a ve víře se opřely o Boží pomoc a zaslíbení a tím se otevřely postoji naděje. V následných skupinkách se ženy mohly sdílet k tomuto tématu a odpovídat si na otázky: Jaký biblický úryvek mně mluví o naději? A co mně v tomto období naději přináší a co bere? Na závěr byla možnost využít přímluvnou modlitbu, svátost smíření či tiché prodlévání při adoraci. Ženy se rozcházely obohacené o naději do svých životů.