Sv. Jan Bosco

Otec a Učitel mládeže

Slaví se: 31. ledna
Žil v letech: 1815–1888
Svatořečen: 1934

Svatý Jan Bosco se narodil 16. srpna 1815 v osadě Becchi u Turína. Jeho životní cesta nebyla snadná. Ve dvou letech mu zemřel otec a studovat mohl díky dobročinnosti dobrých lidí až se značným zpožděním. Měl však vynikající nadání a Bůh si ho pro poslání mezi chlapci připravoval mimo jiné i prostřednictvím snů, které v jeho životě sehrály důležitou roli. Hluboká víra a důvěra v Boha byly neodmyslitelnou součástí jeho života a základním hnacím motorem pro jeho poslání. Na náboženství, rozumu a laskavosti také postavil svou pedagogickou metodu, kterou sám nazval preventivním systémem a která se vyznačovala stálou přítomností vychovatele mezi chlapci a rodinnou atmosférou.

Pocházel z velmi chudé rodiny a mezi těmi nejnuznějšími chlapci také vědomě a dobrovolně zůstal. Ti přicházeli do Turína za prací z širokého okolí ještě jako děti. Byli ubytováváni v dost mizerných podkrovních či sklepních podnájmech, zaměstnáváni v podmínkách, které usnadňovaly jejich vykořisťování bez možnosti jakéhokoli zastání. O zařízeních pro volný čas se v té době také ještě nedalo hovořit, a proto není divu, že mnozí chlapci bez rodinného zázemí končili za mřížemi vězení.

Don Boskova činnost byla proto odpovědí na tento ožehavý problém doby. Došla svého uznání nejen na poli církve, která Jana Boska v r. 1934 prohlásila za svatého a v r. 1988 za Otce a Učitele mládeže, ale nakonec i na poli tehdejší vládnoucí třídy, která jinak nebyla církvi přátelsky nakloněna. Na rozrůstající se oratoř Don Bosco nestačil sám, a proto se obklopil stejně smýšlejícími kněžími a laiky a později ze svých chudých chlapců vytvořil Společnost svatého Františka Saleského (inspirován švýcarským laskavým světcem z přelomu 16. a 17. stol.), která je dnes nazývána Kongregací Salesiánů Dona Boska.

Sen Dona Boska Zázračné vidle

7 rad Dona Boska, jak udělat ze života něco pěkného

 

FOTKY:
Turín
Don Bosco

 

Sv. Marie Dominika Mazzarello

Spoluzakladatelka Dcer Panny Marie Pomocnice

Slaví se: 13. května
Žila v letech: 1837–1881
Svatořečena: 1951

Narodila se 9. 5. 1837 v městečku Mornese v severní Itálii jako nejstarší dcera v rodině, která se živila převážně prací na pronajatých vinicích. Mazzarellovi byli poměrně chudí, museli se namáhat, aby se uživili, ale bídou netrpěli. Marie Dominika byla velmi fyzicky zdatná a pomáhala tatínkovi v práci na vinicích tak energicky, že ostatní spolupracující muži se jí cítili zahanbeni. Byla inteligentní, ale do školy nechodila – od otce se naučila pouze číst. V roce 1847 přišel do Mornese kněz don Pestarino, který se později stane salesiánem, v němž Marie Dominika získala náročného duchovního otce. Ten založil Družinu Panny Marie Neposkvrněné, jejíž členky se zavazovaly časnými sliby čistoty a věnovaly se pomoci nemocným, matkám, výchově dětí a výuce náboženství. Do Družiny vstoupila i Marie Dominika a stala se její horlivou členkou.

Ve 23 letech těžce onemocněla tyfem při ošetřování svých příbuzných. Ačkoli už téměř nebyla naděje, Marie Dominika se uzdravila. Tělesná síla k práci na vinici se jí už však nevrátila. Marie Dominika se intenzívně ptala Boha, co má dělat, co On po ní chce. A Pán jí postupně svůj plán dal poznat. Napřed se s přítelkyní Petronillou učily šít, pak založily šicí dílnu, kde učily této dovednosti děvčata, přičemž bylo jejich cílem výchovně na dívky působit.

Když v roce 1864 přijel do Mornese don Bosco, oba vnímali společné rysy své výchovné činnosti. Na dona Boska v tu dobu naléhali mnozí, aby založil také nějakou kongregaci pro výchovu děvčat. Proto postupně vedl Marii Dominiku i její spolupracovnice, až 5. 8. 1872 Marie Dominika s několika dalšími mladými ženami složily do rukou dona Boska své první řeholní sliby.