Jestli si pamatujete, sdílely jsme s vámi svátky vděčnosti dvou pražských komunit. Na konci června přišly na řadu naše další tři komunity. Podíváme se tedy do Plzně: 
“Svátek vděčnosti jsme zahájily v katedrále sv. Bartoloměje ranní mší svatou a pak vyjely autem směr městečko Valeč. Co tam? Nakoukly jsme se do kostela Nejsvětější Trojice, prošly jsme se v zámecké a překrásné zahradě, ale hlavně jsme měly prostor jen tak být, nespěchat, povykládat. Byl krásný, ale dusný den, proto nemohla chybět po cestě nazpět přestávka v Manětíně u zmrzliny a kafe 🙂 . 
Děkovat, být vděční za to, co je… protože nic není samozřejmé.” Děkujeme sestře Maki Hanákové za sdílení a přesunujeme se do Brna:
“Naše komunita se domluvila, že svátek vděčnosti prožijeme v Březí, kousek od Maruščiny domoviny. Oslavě předcházelo několik týdnů modlitby za každou z nás. Původně jsme měly smělý plán, že přespíme ze soboty na neděli a svátek vděčnosti spojíme s duchovní obnovou. Z přespání sice nakonec sešlo, ale i tak byl celý den na faře v Březí milý a odpočinkový. Po mši v Brně – Žabinách a snídani jsme tedy vyrazily vstříc horkému dni. Myslím, že v Březí se nám všem hned zalíbilo. 
A tak jsme neotálely a daly jsme se téměř hned do slavení a děkování, což je vždycky milé a pěkné. Protože jsme si nadělily i nějaké hry (jedna dokonce vyráběná), tak jsme se také téměř hned pustily do jejich zkoumání. To nám zabralo zhruba dvě hodiny, ač je to hra na 30 minut – ale dost nás to vtáhlo! Pak už byl čas na hermelín a na kafíčko! A odpoledne patřilo naší duchovní obnově, tichu, přemýšlení a modlitbě … 
Během tohoto času se přeháněly nad námi mraky a šeřilo se, ale k bouři nakonec nedošlo a bylo pořád dost vedro. Musím však říct, a možná mi to neuvěříte, že jsme na naší faře poměrně vymrzly a hledaly jsme, co na sebe zavěsit, abychom se zahřály. „Naštěstí“ k večeru jsme pak už odjížděly do vyhřátého Brna … takže jsme rychle rozmrzly… Naše oslava byla milá a druhý den jsme ji zakončily společným obědem v blízké restauraci.” 
Děkujeme sestře Pavle Mikyskové a do třetice všeho dobrého Hradec:
“Předposlední víkend v červnu slavila hradecká komunita svátek vděčnosti. Začal v pátek k večeru modlitbou na poděkování za uplynulý rok, pak následovala slavnostní večeře, vědomostní hra týkající se sester z komunity a prezentace fotek toho, co jsme prožily minulý školní rok. V sobotu jsme se přesunuly do Chotěborek, kde jsme měly duchovní obnovu s O. Michaelem Špilarem, který komentoval úryvek z našeho komunitního projektu Lk 8, 15-18. 
Hovořil o semenu, které je Boží slovo, o Božím slově v dobrém a upřímném srdci, o vytrvalosti a také, abychom byli milosrdní jako je milosrdný náš nebesky Otec a neslepovali zlo a hříšníka. Odpoledne se část komunity vrátila do Hradce a 
část zůstala v krásném prostředí Chotěborek a v okolí. Kromě občerstvujících višní a třešní na zahradě jsme zažily předprázdninové koupání v blízkém rybníku a nezapomenutelnou Boží ochranu před velkým deštěm, kroupami a blesky. A po dešti se objevila i ducha. Opět bylo za co Bohu děkovat.” Děkujeme sestře Evě Liškutinové.
Všem komunitám i vám, čtenářům, přejeme požehnané léto, prázdniny, ochranu na cestách a otevřené srdce pro všechny zázraky, které Bůh bude konat v nás a skrze nás 🙂