Dvě zkratky: DSS – Dny salesiánské spirituality. Velkolepá akce pořádaná jednou za dny roky v Kroměříži. V pořadatelských rukou salesiánů spolupracovníků – nádherná a nezištná práce, skvělá organizace, příjemná a vřelá atmosféra. To vše viděno očima FMA: Dcer Panny Marie Pomocnice, neboli sester salesiánek. Na letošní DSS poslední víkend v dubnu se nás sjelo kolem desítky, ze všech našich komunit. Tématem byly misie. 
V pořadatelském týmu byla i jedna naše sestra, Zdeňka Kůsová, která se krásně a hluboce ujala role odprezentovat misie sester salesiánek, od historie až do dnešních dní. Odpoledne pak ještě navazoval workshop, který měla se sestrou Majkou Kučerovou, a ve kterém sestry zprostředkovaly online setkání s našimi třemi misionářkami ve světě. Celý program byl nabitý misiemi, své role se ujala ve velké míře SADBA, která je na misie specialista 🙂 . 
Přijeli i přátelé ze Slovenska a bylo oproti minulému setkání o poznání víc bratří salesiánů, takže opravdu můžeme říct, že jsme byli salesiánská rodina (a její přátelé). A teď už necháme mluvit tři naše sestry:
Aspirantka Anička Beránková: “Dnů salesiánské spirituality jsem se zúčastnila poprvé a velmi mě zaujala atmosféra, která panovala mezi účastníky. Během dvou dnů se v Kroměříži mezi sestrami, bratry a spolupracovníky vytvořilo jakési sympatické společenství, které mně osobně ukázalo hlubší význam pojmu „salesiánská rodina“. Z programu mě nejvíc oslovilo povídání manželského páru, který spolu strávil rok na misii v Indii. Bylo zajímavé slyšet svědectví o tom, jak probíhá příprava dobrovolníků, jakým radostem i strastem spolu na cestě čelili, ale také jak se tato zkušenost stále promítá do jejich společného života.”
Sestra Jana Tauchmanová: “Na začátku cesty na DSS jsem uvažovala, jestli to dlouhé sezení zvládnu. Ale rodinná a radostná atmosféra, vřelá setkání s lidmi, které jsem dlouho neviděla, mě naplnila zase energií. A misie …! To dodá odvahy! Co jsou lidé – dobrovolníci/e nebo misionáři/ky ochotni vynaložit pro dobro druhých, kteří neměli to štěstí narodit se v bohaté zemi … Je to i výzva, abych žila “ekologičtěji” a nepřispívala ke katastrofálním změnám klimatu právě v nejchudších částech světa.”
Naposledy promluví sestra Zdeňka Kůsová z týmu organizátorů: “DSS mám ráda z vícero důvodů, ale to na co se tam hodně těším, je prostor pro setkání, často s lidmi, které delší dobu nepotkám. V tom ty letošní opět nezklamaly. Napříč Salesiánskou rodinou a napříč generacemi. Přijde mi to moc hezké. Letos, vzhledem k tomu, že jsem byla součástí přípravného týmu, jsem si užila i velmi dlouhou a díky tomu pokojnou a pečlivou přípravu. Všechna čest Vlaďce Kapounkové, která celý tým koordinovala a to velmi krásným a plodným způsobem. Takže díky této dlouhé době jsem se nějak víc sžívala s tématem misií. Také mě ta příprava vedla k tomu, abych častěji a víc komunikovala s našimi aktuálními misionářkami – bylo to potřeba kvůli programu – a bylo to moc fajn a obohacující. Takže jsem si říkala, proč to vlastně nedělám i jen tak, bez DSS 🙂 , (třeba mi to teď ještě chvíli vydrží). 
A vlastní setkání? Bylo pro mě krásné, pokojné, pestré a moc obohacující. Znovu jsem mohla prožít pestrost a rozmanitost naší velké rodiny, uvědomit si sílu kam všude to charisma dosáhne a kolik dobra se děje. Jak moc proměňující může být, když se člověk nechá použít a dá sám sebe k dispozici službě a potřebným. A taky jsem znovu mohla prožít radost, že toho všeho mohu být součástí a mít na tom podíl. Moc si vážím všech dobrovolníků, kteří někam na misie vyjíždějí a bylo pro mě obohacením nahlédnout zblízka do jejich zkušeností, ať už to bylo představení Sadby nebo sdílení Chrásteckých či večerní sobotní program. Ale i další podněty, které různou formou během setkání byly ať už naživo nebo on-line. V nedělní sdílecí skupince, které jsem se účastnila zaznělo něco v tomto smyslu: …” když jsem viděl(a) téma misie, tak jsem si říkal(a), co s tím budeme celý víkend dělat a vlastně to bylo velmi široké otevření obzorů a dost se nás to dotýká… Tak to mi přijde výstižná pravda. Díky za celé setkání a za to co do něj vložil každý z účastníků, protože to bohatství a atmosféra byla dílem všech.”
Odkazujeme i na web salesiánů spolupracovníků (zde), kde si můžete přečíst další svědectví. Za fotky děkujeme Petru Mackovi a Josefu Novotnému. Více foto.