Svatodušní rozjímání bolestného růžence
I. Pán Ježíš se pro nás krví potil
Jak těžce jsi, Pane Ježíši Kriste, pocítil v Getsemanech tíhu svého lidství, tíhu smrtelné úzkosti, tíhu opuštěnosti, tíhu zrady…!
Jak jsi však uměl trpět!
Plný lásky k nám, ke mně… Jak jsi dovedl podrobit svoji vůli po životě vůli Boží, posílající Tě na popraviště! Maria, jak bylo Tobě, když jsi o svém Synu po odchodu z večeřadla nevěděla! Maria, jak Ti bylo, když ses o všem od apoštolů dověděla!
Duchu modlitby, Duchu síly, Duchu statečnosti nyní po letnicích jsi naplnil i nás! Pokorně prosíme; nauč nás opravdové modlitbě v našich utrpeních, vlej nám sílu, abychom všechno věrně nesli a neusnuli zármutkem, dodej nám odvahy, abychom nechtěli prchnout.
I pro nás máš nachystánu smrtelnou úzkost, opuštěnost a zradu, ale ať se pod tím vším nezhroutíme: raději smrt těla než smrtelný hřích! Doopravdy! Amen! Amen!
II. Pán Ježíš byl bičován
Bičovaný Kriste, bičovaný Kriste, zbitá Boží Lásko k nám, námi zbičovaná Lásko, potupený Duchu svatý, rozmlácené Tělo Syna člověka, rozbité Tělo Boží. Kráso zbavená vší své podoby, obnažená do nahoty těmi, kterým nic nebylo svaté, námi, kterým nic není svaté…! Otrockým trestem zdeptaný Duchu těmi, kteří chtěli zotročit i Boha, námi, kteří zotročujeme Boha…! Maria, Matko, když Tvého Syna přibíjeli na kříž, spatřila jsi rány jeho zbičování, meč, Duchem předpověděný, Ti proklát srdce a rána bolela souzvučně s ranami bičů na Těle Tvého Syna. Teď už nebolí je oslavená spolu s oslavením Ježíšova Těla a vítězně září láskou, ponořena do Lásky!
III. Pán Ježíš byl trním korunován
Králi s trnovou korunou, Králi oblečený do starého vojenského pláště, Králi korunovaný mukami a ponížením! Synu člověka, nad jehož lidstvím Pilát povzdechl „Ejhle,člověk!“ Zubožená lidská tváři, zdeptaná lidská osobnosti, jen jsi rozjitřila zblblé masy, jako krev z ran rozdivočuje šelmy a dravce… Oběti demagogie, kariérismu a strachu, oběti za všechny hříchy světa, oběti i za moje hříchy! Obětující se lásko Boží, Duchu svatý! Maria, další meč Ti vrazili do prsou, když jsi uslyšela o Synově odsouzení, když jsi ho spatřila s trny vraženými do hlavy – i Tvoji hlavu bodaly a trýznily. Chápeš, že to bylo nutné pro spásu světa, i Tvoje účast přispěla lidstvu, dala jsi k ní souhlas svým „Staň se!“ Gabrielovi. Maria – mučednice! Maria se slavnou mučednickou korunou z trní na hlavě! Výkupná sílo utrpení, spojeného s Kristovým umučením! Tajemství bolesti a zla v životě spravedlivých! Mystický prameni, splachující z Církve hříchy do stoky ústící do pekla!
IV. Pán Ježíš nesl těžký kříž
Pane Ježíši Kriste, sám sis nesl kříž, abys na něm mohl vykoupit svět! Zmobilizovala v sobě všechny síly, které Ti zbyly po věznění, soudech a bičování… Slavný reku – kříž byl Tvou hlavní zbraní proti ďáblovi, usilujícímu o smrt duší. Každý krok, každý kámen křížové cesty, každý zlý člověk, jenž Ti ji ztížil, učinili Tvůj boj hrdinnějším. Lásko, vláčená v poutech s těžkým břemenem ulicemi! Bože vysílený, bezmocný, odsouzený k neexistenci! Maria, jsi Matka Odsouzeného na kříž, a tak jdeš po křížové cestě také, setkáváš se s Ježíšem nesoucím kříž a vidíš, hmatáš tíhu jeho cesty, prožíváš s Ním všechna těžká zastavení, bolí Tě každý pád, kdy se kříž řítí na Tvého Syna, bolí Tě neochota Šimona z Kyrény, povrchní dojetí jeruzalémských žen… Klopýtáš ke Golgotě, podpírána Janem, hřeby katů jakoby se zarývaly i do Tvého těla… Jak veliká je hora lidských hříchů, když mohla být srovnána jen takovým utrpením! Připomínáš si slova Simeonova, víš, že to všechno je součást mesiášského díla… Jako jsi z Ducha počala Syna Božího, tak ho z Ducha ztrácíš. On umírá z lásky k lidem -a Ty se v Duchu chystáš umírat s Ním!
V. Pán Ježíš umírá na kříži
Ukřižovaný Kriste! Ukřižovaná Lásko! Ukřižovaný Bože! Jakou moc má bolest, rány a smrt, zvláště nespravedlivé, ale přijaté s láskou! Pro nás jsi dopustil, že jsi byl zbaven své lidské podoby, jako beránek jsi bez odporu přijímal svoji strašnou popravu, bez hněvu, bez vzteku, bez pomstychtivosti, se snahou zbavit viny viníky. Připomínáš nám, že na kříži jde o Tvé vítězství, těžce dobyté, ale o vítězství! Maria, Ty pod křížem stojíš a vytrváváš, všechno vidíš; všechno slyšíš, všechno prožíváš, jsi Matka Ukřižovaného, ale byla jsi jmenována i Matkou křižujících, a tak to prožíváš i za ně, s hrudí proklátou mečem bolestí se obětuješ za lidstvo spolu se Synem! Jak trpíš, ale nezhroutila ses, musíš to všechno stále vnímat, intenzívně vnímat! Duch Tvého Syna Tě posiluje, Duch Synův Ti vlévá poznání pravdy o celém dění. Věrně spolutrpíš až do Synova „Dokonáno“ a trpíš, i když ho držíš mrtvého v náručí, trpíš, i když Tvůj Syn leží bez ducha v hrobě… Svoje utrpení bys však nevyměnila. Nevzdáváš se ho, znáš jeho cenu. Chvalme Kristovo i Mariino utrpení, přijměme od nich Kříž jako svoje osobní znamení!
Modlitba:
Bože, tvůj jednorozený syn nám svým životem a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.