kněz
Slaví se: 23. června
Žil v letech: 1811–1860
Svatořečen: 1947
Patron: apoštol vězňů
Josef Cafasso, spolurodák svatého Jana Boska, se narodil v Castelnuovu d´Asti 15. ledna 1811. V roce 1833 byl vysvěcen na kněze a vstoupil do Kněžského konviktu v Turíně, kde zůstal až do smrti. Vedle formace kněží a výuky morální teologie se zároveň věnoval službě zpovědníka a s láskou sloužil těm nejposlednějším, především vězňům a odsouzencům na smrt. Mnohé přivedl ke spořádanému životu.
Říkali mu „otec šibenic“. Drobný, hubený a shrbený muž doprovázel na popraviště nejednoho odsouzence. Objal ho, nechal se také obejmout a neopustil ho ani tehdy, když mu odsouzenec spílal. Chodil po věznicích a téměř by se dalo říct, že své vězně vyhledával. Jakoby nic jiného neměl na práci než starat se o odsouzené. Jenže don Josef Cafasso stíhal kromě toho na plný úvazek vést studentskou kolej, vykonávat práci duchovního ve farnosti, hodiny zpovídat.
Od počátku materiálně i duchovně pomáhal Donu Boskovi. V letech 1841 – 1860 byl jeho duchovním vůdcem a podporoval a bránil jej svou morální autoritou. Nebál se žít naplno, podněcován Boží láskou a silou.
Zemřel vyčerpáním ve čtyřiceti devíti letech, 23. června 1860. V pohřební řeči jej Don Bosco označil za vzor kněžského života, učitele kléru, vyhledávaného rádce, utěšitele nemocných, posilu umírajících, přítele všech.
Don Cafasso je autorem známé modlitby: „Pane, můj Bože! Již nyní rád přijímám z tvých rukou jakýkoliv způsob smrti, se všemi bolestmi, utrpeními a strastmi, které ji budou doprovázet, jak se tobě zlíbí, s úplnou odevzdaností a ochotou.“ Papež Pius IX. propůjčil této jeho modlitbě výsadu plnomocných odpustků a 23. června 1947 ho prohlásil za svatého.