Citáty sv. Františka Saleského

Nejdůležitější zásada: je třeba dívat se na to, co chce Bůh.

I když je malé, zlo snadno roste, když se hladí a živí.

V Boží službě není nic malého.

Bohu se líbíme ne množstvím a velikostí našich skutků, ale láskou, s níž je konáme.

Nemějte touhu po tom nebýt tím, čím jste, ale chtějte být co nejlépe tím, čím jste.

Je nutno mít srdce schopné trpělivě vyčkávat; velké věci se uskutečňují pouze velkou trpělivostí a dlouhou dobou.

Bůh chce od nás spíše věrnost v malých věcech než zanícení pro velká díla, která nezávisí na nás.

Je vždy výraz velké lásky spojit se s mnoha a spolupracovat s druhými na uskutečňování jejich dobrých úmyslů.

Musíme mít strpení se všemi, ale především se sebou.

Všechny cesty jsou dobré pro ty, které Bůh drží za ruku.

Minulost musíme svěřovat Božímu milosrdenství, přítomnost své věrnosti a budoucnost Prozřetelnosti.

Kdo získal srdce člověka, získal celého člověka. Lidé se získají spíše láskou než přísností.

Abychom učinili dobře poslední krok, musíme hledět činit dobře všechny ostatní.

Největší jistota, kterou můžeme mít v tomto životě, spočívá v prostém a neodvolatelném odevzdání celé naší bytosti do Božích rukou.

Když něco uděláme dobře, vždycky je to uděláno dost včas. Trubci bzučí o hodně hlasitěji než včely a také mnohem víc spěchají – ale vyrábějí jen vosk, nikoli med. Také ti, kteří jsou stále v jednom kole, úzkostlivě lamentují a jsou hnáni palčivou starostí, toho nikdy neudělají ani mnoho, ani dobře.

Bůh je dobrý a činí všechno podle své dobroty.

Mít důvěru v Boha znamená věřit v jeho lásku, spoléhat na jeho lásku a nechat se ovinout, proniknout a přetvořit jeho láskou.

Nejkrásnější květiny vyrůstají na hnojišti.

Láska je mezi ctnostmi tím, čím je slunce mezi hvězdami. Dává jim jas a krásu.

Jestliže se přizpůsobujeme druhým, jsme rychleji hotovi, než když požadujeme, aby se oni řídili podle nás.

Tento život je časem, kdy hledáme Boha, smrt je časem, kdy ho nacházíme a věčnost je časem, kdy už je Bůh náš.

Velmi často sníme o tom, jak se stát anděly, ale unavuje nás být dobrými muži a dobrými ženami.

Bůh nás miluje silně, jako dovede milovat otec, a něžně jako dovede milovat matka. Máme tedy důvěřovat v Boží prozřetelnost, vždyť se nemůžeme odevzdat do lepších rukou. Bůh vyrovnává svůj krok s naším, jako to dělá otec kvůli dětem.

Lásce se naučíme milováním, stejně jako se naučíme vědě studiem a řeči mluvením.

Kdo získal srdce člověka, získal celého člověka. Lidé se získají spíše láskou než přísností.

Malá gesta mohou dostat veliké rozměry, jestliže je konáme z lásky k Bohu. Bůh neodměňuje naše služby podle toho, jak jsou vynikající, nýbrž podle síly lásky, s jakou je konáme.

Musíme snášet jiné lidi, ale především musíme snášet sami sebe a naše nedokonalosti.

Když kráčíte dobře, chvalte za to Boha, když málo chybujete, pokořte se.

Pečujte zvláštním způsobem o to, abyste byl/a vlídný/á.

Nevěřte, že vzdálenost by mohla oddělit duše, které Bůh spojil poutem své lásky.

Bůh, který stvořil člověka, mu dal rozum, aby Ho mohl poznávat, vůli, aby Ho miloval, oči, aby viděl Jeho díla a jazyk, aby Ho mohl chválit.

Blahoslavení, kteří žijí na zemi jedině proto, aby z ní povznášeli duše k Bohu.

Kdybychom povznesli naše srdce a povzbudili je k větší věrnosti místo toho, abychom upadli na duchu a ztratili odvahu, když se setkáme s nějakou chybou, ušli bychom ohromný kus cesty k Pánu.

Známkou pravých Božích dětí je být vždy připraveni přijmout úmysly nejmilovanějšího Otce.

K vedení duší je potřeba lžíci nauky, kýbl ostražitosti a oceán trpělivosti.

Dvě věci vás udrží ve zbožném životě: velká pečlivost při plnění závazků vašeho stavu a velká odvaha, abyste se nevzdávali a neztráceli ducha v těžkostech, do kterých můžete přijít.

Žádný rozhněvaný člověk nemyslí, že jeho hněv je nespravedlivý.

Dobré slovo hasí hněv jako voda oheň; dobrota může zúrodnit každé prostředí. Více much se chytí na kapku medu než na sud octa.

Máme orlí zrak, pokud jde o chyby bližního, vůči vlastním chybám jsme slepí.

Ne vždy máme možnost a sílu konat velké činy, ale drobné musíme dělat každou chvíli, proto je konejme dobře.

Velmi často se snažíme být anděly ráje, ale prosme za to, abychom byli uctivými lidmi na tomto světě.

Mluvte o sobě málo; mluvení o sobě je neobyčejně těžké, je jako chůze po provaze.

Pokora spočívá v tom, že před Bohem zničíme a vyprázdníme svoje srdce, abychom v něm uvolnili prostor Bohu.

Konejme často projevy vstřícnosti a lásky těm, k nimž je naše přirozenost méně nakloněna.

Radost otvírá srdce, smutek je zamyká.

Buď si jistá, že plněním svých povinností dokazuješ lásku k Bohu, i kdybys to necítila.

Nic tak neodporuje lásce, jako když neděláme mnoho pro bližního.

Pravdivá omluva dovede omluvit mnohem půvabněji a účinněji, nežli lež.

Ponižování a pronásledování jsou milostí. Bůh jimi zahrnuje všechny, kteří Mu věrně slouží.