Novinky

Dnešním dnem končí týden modliteb za jednotu křesťanů. Podívali jsme se do jednotlivých komunit, jak tento týden prožívají. Většinou jsou to modlitby ve formě speciálních přímluv – jak na mši, tak při adoraci nebo při večerních chválách. 

Dvě aktivity však stojí za bližší představení: jsou to ekumenické modlitby na Domově mládeže v Karlíně a silná ekumenická pospolitost v Plzni. 

Situaci v Karlíně nám popíše sestra Jana Marková, která zde dělá vychovatelku. “Letos se nám sešlo o něco více věřících holek jak předešlé roky, tak jsme si říkaly, že je čas obnovit a nabídnout i nějaké “zbožné” aktivity. A tak máme v každém měsíci hned dvě nabídky: modlitbu chval a spolčo. Charakteristikou těchto setkání je právě to, že jsou ekumenická. Scházejí se tam jak holky katoličky, tak holky pravoslavné a holky evangeličky různých církví. Nezaměřujeme se na to, co nás rozděluje, ale právě hledáme, jak se modlit společně ve vší té různosti. Je to moc pěkná zkušenost a jsem za ni Bohu vděčná.”

Letošní silný zážitek z Plzně nám popisuje sestra Markéta Hanáková: “V Plzni se rozhodlo, že týden modliteb bude společný, jak u katolíků, tak protestantů. Konal se již na začátku ledna. Každý den večer byla naplánovaná ekumenická modlitba v kostele nebo v modlitebně.

Začínalo se v neděli 7.1. v kostele u salesiánů, v jedné části Plzně – Lobzy. Večer měl být v režii manželů Hrdinkových, oba adventističtí pastoři ze Skvrňan. Jsme s nimi přátelé a velmi dobře se nám s nimi spolupracuje, proto jsme se modlitby také chtěli účastnit. Z naší komunity tam byly tři sestry: Dari, Hanka i Majka. Jenže před začátkem modlitby Petra Hrdinková zkolabovala, odvezla ji sanitka, po zjištěné plicní embolii ji uvedli do umělého spánku, pak napojili na mimotělní oběh. Nějaký čas bojovala o život. Nedokážu ani popsat, co jsem prožívala, když jsem se o tom od sester dozvěděla. Velmi často jsem prosila: „Prosím, Ježíši, nech nám ji ještě tady. Maria, přimluv se…“ a pak jsem po pár minutách dodala: „Ježíši, je-li to tvá vůle, nech nám ji tady.“ Když jsem se dozvěděla, že je Petra už spíše na straně života a vypadá to hodně nadějně, vyhrkly mi slzy dojetí. V mém nitru se jen ozvalo: „Pane, děkuji! Chceš, aby žila! Děkuji, Maria!“ Už dlouho jsem nezažila tak velkou semknutost (napříč církvemi) v modlitbě jako právě v tomto týdnu. Tak jsem si opět řekla, jakou sílu má společná modlitba a ochota být spolu, zajímat se jeden o druhého.”

Děkujeme sestře Janě a Markétě za sdílení. A doufáme, že se naše snahy o jednotu nevyčerpají v jednom jediném týdnu, ale protáhnou se i do dalších dní. Třeba i v tom, že se budeme snažit žít jednotu v našich rodinách a komunitách.

Dnes má svátek blahoslavená Laura Vicuña. Že ji málo znáte? O jejím životě se můžete dočíst více zde.

Zároveň slaví i naše Církevní mateřská škola Laura v Karlíně. O tom, jak se v ní všem daří, se můžete dočíst zde.

No a pokud jste dočetli až sem, možná vás zajímá, jestli vzor blahoslavené Laury mluví i v dnešním světě. Na to nám odpovídají čtyři sestry salesiánky. Tyto odpovědi vyšly loni v lednu v Salesiánském magazínu (1/2023), tak si je můžeme připomenout. Jsou myslím inspirativní i o rok později 🙂

Myslíš, že i v dnešní době může bl. Laura Vicuña oslovit mladé lidi?

Ano, ale asi ne všechny. Vždyť dnes bývá nejčastějším přáním: „Užij si to!“ Omezovat se a myslet na druhé se v současnosti tak úplně nenosí. Nicméně stále existují mladí, kteří mají odvahu opustit své jistoty a volí si v očích tohoto světa tak trochu nepohodlí… Letos máme v naší komunitě jednu dívku, která hledá své povolání. Je to pro mě velkým povzbuzením a závazkem současně, ale hlavně radostí! Modlím se za ni i za všechny mladé lidi, kteří se rozhodují pro radikální následování Ježíše a pro službu potřebným tam, kam je Pán Bůh volá. (Lenka Vaculová, Praha-Karlín)

Ano. Vyprávím mladým, jak Lauřinu maminku využíval Manuel a ta se obětovala pro své dcery, když to snášela. O tom, že Laura to, co se mamince dělo, považovala za velké zlo, které navíc hrozilo i jí a její sestře. Mladí tomu rozumí velmi dobře, i ti nekosteloví. Není to totiž bohužel záležitost minulosti, ale i dnes a v naší zemi si některá děvčata připadají ve vztahu zneužívaná. (Marie Vavříková, Praha-Karlín)

Téma náročných rodinných vztahů je jistě blízké a velmi aktuální i pro mladé lidi dnešní doby – spolu s  celkovou krizí rodiny možná i víc než kdy jindy. Osobní statečnost a odhodlanost tak mladé dívky může být jistě také hodně oslovující. Téma oběti vlastního života je o poznání těžší, můžeme se dostat na tenký led mezi skutečnou dobrovolnou obětí a odmítnutím vlastního života jako daru, na což u mladých lidí v řadě případů narážíme. Věřím ale, že život bl. Laury může být dobrým východiskem pro diskuzi, kdy se sami mladí lidé mohou pokusit odpovědět na otázky smyslu manželství jako trvalého svazku, bezpečí v rodině, osobních hranic a nakonec i rozměru oběti, kterou nelze oddělit od lásky – což sami ve svých životech určitě dříve nebo později zakusí. (Dana Fučíková, Hradec Králové)

Zcela jistě. Mnozí mladí lidé, s nimiž se setkáváme, podobně jako Laura prožívají ve své rodině velmi těžké situace, pokřivené nebo dokonce zničené vztahy. V takových situacích neexistuje z lidského pohledu dobré řešení. Laura Vicuña toto pochopila a současně objevila Krista jako toho, který řešení nabízí a jemuž může neradostnou situaci své matky svěřit. (Helena Křenková, Praha-Karlín)

Již druhý komunitní víkend má za sebou Kobyliská komunita. Konal se ve dnech 19.-21.1. na Rokycansku. Zprávu o něm podává sestra Lída Rybecká:

“Kobyliská komunita prožila další ze svých společných víkendů, tentokrát na Rokycansku v malé chaloupce na kraji lesa. Výlety v krásně zasněžené krajině, společné večery a modlitby přispěly k prohloubení vzájemných vztahů a k načerpání sil do dalších dnů.”

O víkendu 12. – 14. 1. 2024 se v Kobylisích na Přemyšlenské uskutečnilo setkání komunitních ekonomek. Požádaly jsme sestru Marušku Vavříkovou, jednu z přítomných, aby se s námi podělila, co se na takovém setkání děje 🙂

“Sešlo se nás pět sester (z každé komunity jedna) se sestrou Lídou Rybeckou, která má tuto oblast na starosti na úrovni inspektorie. Na programu byla společná modlitba, sdílení synodální metodou, vzdělávání, setkání online s ekonomkami komunit na Litvě, nejrůznější domluvy o praktických věcech a v neděli pak procházka do Drahaňského údolí. Témata, kterými jsme se zabývaly, byly novinky ze světa práce, exhortace papeže Františka Laudate Deum, ekologie a udržitelnost, význam pravidel v našich životech, energetická situace, komunitní účetnictví, kybernetická bezpečnost a v rámci sdílení života jsme mluvily i o spoustě dalších věcí, jako třeba o vděčnosti lidem, kteří nám pomáhají. Na Litvě, jak nám říkaly sestry Iruté a Jurgita, mají spoustu sněhu a pořádné mrazy. A také tam prý stát kontroluje, pokud někdo pálí v kamnech něco, co by se nemělo, a animuje zřejmě docela slušně kroky směrem k čistým energiím. Setkání bylo v pátek a v sobotu v hodně pracovní, ale hezké atmosféře. Všem se líbilo natolik, až nás Lída musela odhánět, že už je čas končit, když jsme naučily zacházet s bankovní identitou a zjišťovat například, jak nám zaměstnavatelé odvádí sociální pojištění :-)”

Děkujeme sestře Marušce za zprávy, je opravdu neskutečné, co se dá za 24 hodin stihnout. Též děkujeme sestrám ekonomkám za jejich službu.

Máme tady dvě pozvánky od Hradecké komunity. První se týká mladých lidí, kteří přemýšlejí nad smyslem života (ostatní se můžeme za ně přimlouvat 🙂 a druhá pozvánka je pro všechny příznivce Dona Boska a salesiánské rodiny – oslava našeho spoluzakladatele se blíží! Pokud jste z Hradce a okolí, jste zváni do kostela sv. Anny v Hradci – Kuklenách. Více na plakátcích.

Ačkoli máme liturgické mezidobí, za chvíli se nám zase překulí do doby postní. Je-li Ti 18-35 let, pojeď s námi na duchovní obnovu. Více na letáčku.

Nespadáte do této věkové kategorie? Nabídněte těm, kteří jsou vedle vás a připojte se modlitbou 🙂

V době adventní se podařilo sestře Evě Liškutinové v Praze Karlíně, sestře Věrce Gajdůškové v Hradci Králové a sestře Markétě Hanákové v Plzni uspořádat adventní programy pro školy. Sestra Eva navštívila ZŠ Smysluplná škola na Pernerově ulici a měla pro přípravnou třídu program, co vše se stalo o Vánocích. Tuto třídu učí naše sestra Lenka Vaculová. Program se líbil a jeho plody necháváme na Pánu. Sestra Věrka nám program popíše podrobněji: 

“Letos jsem měla příležitost realizovat ve spolupráci s hradeckým katechetickým centrem nové programy pro školy. Programy nesou výraznou pečeť dramatizačních prvků, scének, zážitkových metod, které žáky hlouběji vtáhnou do děje. Například při programu Reportáž z Betléma žáci 4. – 5. tříd vstoupí do role novinářů a reportérů, kteří vytváří novinové titulky a zprávy, promýšlí reportáže na základě rozhovorů  s obyvateli Betléma, s pastýři, se sv. rodinou a nakonec vstupují do “živého vysílání televizních zpráv”. Při programu  Adventní věnec žáci gymnázia poznávají realitu chudých pracujících dětí v prostředí průmyslového velkoměsta, vymýšlí osudy jednotlivých postav z dobových fotografií a vstupují do diskuze pastora XY s městkou radou. Po nelehkých začátcích vzniká nový domov pro tyto děti a s ním příběh adventního věnce, který děti provázel v čekání na vánoce. Studenti jsou nakonec postaveni před realitu dnešní dětské práce a jejími důsledky.

Přes počáteční obavy a srovnávání s předchozí zkušeností brněnských programů pro školy jsem s touto zkušeností velmi spokojena. Těší mne také spolupracovat s týmem vedoucích a studentů na dotváření dosavadních programů, obohatit je třeba o další, duchovně hlubší rozměry či spoluvytvářet programy nové.” 

Teď se s námi podělí o svou zkušenost taky sestra Markéta Hanáková z Církevní ZŠ a SŠ v Plzni: “Adventní čas jsem se ve škole snažila připomínat různým způsobem. Nejen slovem při výuce etické výchovy, ale také výzdobou a povzbudivými citáty.  Hned ve vestibulu byl adventní věnec s jednou malou výzvou. A samozřejmě jsem se pokusila pár dalších myšlenek vnést i na jiná patra, kde se nachází děcka z druhého stupně i střední školy.

Děti na prvním stupni zaujal nejvíce vytvořený adventní kalendář z krabiček od sirek. Třeťáčci na krabičky namalovali obrázky, stačilo popsání dnů a vložit různé malé úkoly či radosti do daného dne. V třetím adventním týdnu jsem do jedné krabičky vložila papírek s tím, že mají přijít za mnou pro malou odměnu. O velké přestávce se zdálo, že jsem díky tomu nejoblíbenější učitelka pod sluncem. Běžely za mnou děti z mnoha tříd. Do řady si stoupla i paní ředitelka:-)

 Do letošní Tříkrálové sbírky se zapojilo hned několik sester z našich čtyř komunit. Plzeňská tradice je velká, děti z našeho střediska SHM Klub Plzeň, z.s se hojně s našimi sestrami zapojují. Již od 2.1. chodí se sestrou Hankou Koudelkovou, zapojily se i osttaní sestry z komunity – Dari Vedrová, Majka Tkadlecová a Maki Hanáková. V Praze Karlíně vycházeli žáci Církevní střední školy Jana Boska koledovat k metru stanice Křižíkova. Hrou na kytaru je doprovázela sestra Maruška Vavříková, Eva Liškutinová, Jana Marková, aspirantka Anička Beránková. Sestra Lída Rybecká to vše koordinovala 🙂  Hráli a zpívali, přinášeli dobrou náladu i dobrou zprávu kolemjdoucím. Tříkrálová sbírka se uskutečnila i na ZŠ Smysluplná škola, kde učí naše sestra Lenka Vaculová. V Praze Kobylisích se sestry zapojily do Tříkrálové sbírky v rámci Salesiánského střediska mládeže. Sestru Lídu Rybeckou i Zdeňku Korousovou jste mohli s bandou dětí nejčastěji potkat u metra Kobylisy. V Brně se sestra Majka Kučerová zapojila hned několikrát s několika skupinami dětí v rámci Salesiánského střediska v Brně Žabovřeskách, kde působí. Více foto zde.

Jsme Bohu vděčné za dobro, které nám dává možnost vykonat a prosíme o požehnání do celého roku 2024. 

V sobotu 6.1. proběhlo v Praze Karlíně setkání dvou novicek – novicky Lucie z řádu Voršilek a novicky Marušky z řádu salesiánek. Společně spolu strávily odpoledne – v povídání, poznávání se, také při modlitbě… Přítomny byly i sestry, které mají tyto novicky na starost: za Voršilky sestra Anděla a za salesiánky sestra Helena. Ačkoli formace obou novicek probíhá zcela odlišně, všechny zúčastněné byly spokojené, že se mohly poznat a sdílet. Vyměnily si kontakty a je založeno na nová přátelství. Nových řeholních povolání není mnoho, proto je důležité, aby budoucí mladé sestry měly vztahy s jinými řeholnicemi. Také pro formátorky je důležité moci sdílet své zkušenosti. Toto internovicátní setkání bylo první vlaštovkou. V České Republice je novicek různých řádů více, tak třeba se podaří uskutečnit setkání větší. Toto setkání bylo uskutečněné narychlo, jelikož sestra Lucie má noviciát v Římě, ale byla zde na své praxi, kterou novicky ve druhém ročníku mívají. Přejeme Marušce a Lucii, aby je Duch svatý vedl.