Setkání prvních sester na Lomci

Setkání prvních sester na Lomci
dav

Poslední zářijový víkend se setkaly první sestry salesiánky na formační víkend na krásném mariánském místě Lomec. Společně se připravovaly na 40. výročí složení prvních slibů. P. Evžen Rakovský, SDB zaměřil jejich pozornost na vztah s Ježíšem Kristem jako světlem, dobrým pastýřem a vinným kmenem. Sestry měly možnost společně sdílet, modlit se, přimlouvat za všechny potřeby i svěřovat rozlišování nové představené FMA v česko-litevské inspektorii.

Orlí hnízdo opět!

Orlí hnízdo opět!

Již tradičně proběhla v předposledním srpnovém týdnu na Orlím hnízdě ve Pstruží duchovní cvičení pro mládež, tentokrát obohacená o dva dny volitelného předpogramu. Ten skýtal možnost seznámení se, společné práce na chalupě, táboráku a výletu. Účastníci měli příležitost se v tichu a krásné přírodě ponořit do Božího slova a praktických tématických přednášek za animace týmu salesiánů a salesiánek. Každodenní doprovázení umožnilo konfrontovat prožitou zkušenost. Při závěrečném táboráku se účastníci podělili o to, jak Bůh konal zcela jedinečným způsobem pro každého.

Netradiční rozloučení v SDM v Hradci Králové

Netradiční rozloučení v SDM v Hradci Králové
Poslední měsíce letošního školního roku byly docela netradiční. Díky různým mimořádným opatřením se Salesiánský dům mladých téměř vyprázdnil. Toto období sestry využily k vymalování a různým úklidům. S postupným uvolňováním se část studentek vrátila, aby mohly skládat zkoušky a maturity. A tak se mohla uskutečnit i taková “náhradní” rozlučka, kdyse dalo společně pobýt, poděkovat si za uplynulý rok a rozloučit se s těmi, které odsud odcházejí.

Více zde: https://www.sdmhk.cz/news/rozlucka-17-6-2020/

Zase spolu

Zase spolu

Po koronavirové přestávce se o druhém červnovém víkendu uskutečnilo setkání představených komunit, tentokrát v Praze Karlíně.

Sobotní dopoledne patřilo duchovnímu načerpání s přednáškou o. Vojtěcha Kodeta, Ocarm. na téma Poslušnost a svoboda. Odpoledne se potom sestry věnovaly praktickým záležitostem animace komunit a přípravou na rozlišování nové inspektorky. Večery patřily neformálnímu sdílení a společné modlitbě. Po nedělní mši svaté se uskutečnil výlet, od kterého sestry neodradil ani vydatný déšť.

Duch Svatý najde cestu

Duch Svatý najde cestu

Právě začíná novéna k Duchu Svatému, který je pramenem obnovení každého charismatu a každé spirituality:

Bůh vybuduje cestu

Tam, kde se zdá, že žádná nevede

On jedná způsoby, které nevidíme

On pro mne vybuduje cestu

K PŘÍPRAVĚ na LETNICE 2020

Skutky apoštolů nám vyprávějí tuto epizodou z Pavlova života:

“Dav se obrátil proti nim a soudcové z nich dali strhat šaty a rozkázali je zbičovat. Když je důkladně zbičovali, zavřeli je do vězení a žalářníkovi poručili, aby je dobře hlídal. On je podle toho rozkazu zavřel do nejbezpečnější cely a pro jistotu jim dal nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta” (Sk 16,22-26).

Pavel a Silas s nohama v kládě, s roztrhanými šaty a plni ran od bičování  neprosí Boha o pomoc. Místo toho mu zpívají chvály. Jaká je to zpráva pro nás, pro katolickou charismatickou obnovu v tomto čase! Příklad Pavla a Silase nás zve, abychom alespoň do Letnic nechali stranou všechny diskuse o koronaviru, anebo abychom ho alespoň neměli v centru pozornosti. Nezarmucujme Ducha Svatého svým postojem, kterým bychom ho považovali za méně důležitého (nebo méně mocného) než virus.

Příklad Pavla a Silase nás navíc zve k tomu, abychom zpívali Bohu chvalozpěvy. Může nám to připadat absurdní a těžko přijatelné, zvláště pro ty, kteří na vlastním těle zažívají ničivé účinky současné pohromy, ale ve víře můžeme pochopit, že možné to je. Svatý Pavel prohlašuje, že „těm, kteří milují Boha, všechno napomáhá k dobrému“ (Řím 8,28). Všechno bez výjimky a tím pádem i současná pandemie! Svatý Augustin vysvětluje hluboký důvod: „Bůh je svrchovaně dobrý a nikdy nedopustí, aby v jeho dílech přebývalo jakékoliv zlo. On je natolik mocný a  natolik dobrý, aby to zlo proměnil zlo v dobro“ (Enchir., 11: 3).“

Nechválíme Boha za to zlo, které sráží celé lidstvo na kolena; chválíme ho, protože máme jistotu, že on dokáže z každého zla učinit dobro pro nás a pro svět. Chválíme ho právě proto, že jsme přesvědčeni, že všechno napomáhá k dobrému těm, kteří Boha milují, a především těm, které miluje Bůh! Sám to říkám s chvěním, protože nevím, zdali to sám dokážu. Boží milost to však dokáže a dokáže ještě víc. Ve své velkopáteční promluvě v bazilice sv. Petra jsem se pokusil pojmenovat některá „dobra“, která již Bůh z tohoto zla činí: probuzení z iluze, že můžeme sebe samotné zachránit a smysl pro solidaritu, která vedla některé z našich bratří a sester až k heroismu. Dnes bych k tomu dodal: probuzení zbožnosti a potřebu modlitby. Dokazuje to výjimečná pozornost vůči gestům a slovům papeže Františka, a to i mimo katolickou církev.

Tentýž svatý Pavel doporučil Tesalonickým: „Za všech okolností děkujte“ (1Tes 5,18). Chvála, dobrořečení a díkůvzdání jsou prvními povinnostmi člověka vůči Bohu. Základní lidský hřích, který je podle apoštola zdrojem každého dalšího hříchu, je odmítnutím těchto dvou postojů: “Proto nemají výmluvu: Poznali Boha, ale nevzdali mu chválu (doxazein) jako Bohu a neděkovali mu (eucharistein)“ (Řím 1,20-21).

Opakem hříchu tedy není ctnost, ale chvála! Chvála Boha, za současných dramatických okolností, je projevem víry nejvyššího stupně. Poté, co Ježíš utišil bouři, nekáral své učedníky za to, že ho nevzbudili dříve; káral je pro nedostatek víry.

Toto je příležitost pro katolickou charismatickou obnovu, aby se navrátila k nejčistšímu původu onoho proudu milosti: od svého zrodu představovala mezi křesťany lid chvály, lid Aleluja.

Nebyli jsme sami. Naši letniční bratři měli tutéž zkušenost. Mezi nejčtenější knihy v Obnově patřila, vedle „Dýky a kříže“ od Davida Wilkersona, také kniha „Prison to praise“ od Merlina Carothers. Autor nejen podtrhuje důležitost chvály, ale ukazuje – s pomocí Písma a osobní zkušenosti – její zázračnou moc.

Největší zázraky Ducha Svatého nedostáváme jako odpověď na naše prosby, ale přichází k nám, když chválíme Boha. Stejně tak jsme četli o třech mladých mužích vhozených do hořící pece, kteří jedním hlasem začali zpívat, oslavovat a chválit Bohu zpěvem hymnu, kterým začíná  modlitba ranních chval  některých neděli a slavností: “Blahoslavený jsi, Pane, Bože našich otců … “. (Dan 3:52nn). Největší zázrak chvály je ten, který přijme chválící osoba, zvláště během zkoušky, neboť se tak ukazuje, že milost je silnější než přirozenost.

Zázrak s Pavlem a Silasem ve vězení – anebo zázrak s třemi muži v peci – se v nejrůznějších okolnostech opakuje nekonečně mnoha způsoby: úleva od nemoci, od závislosti na drogách, z mylného přesvědčení, od břemena osobní minulosti… „Zkus věřit“, je rada, kterou dává Carothers svým čtenářům.

Utopme tedy virus v moři chvály, nebo se o to alespoň pokusme. Spojme se s celou církví, která se při mešním zpěvu Gloria modlí: „Chválíme Tě, velebíme Tě, oslavujeme Tě, vzdáváme Ti díky pro Tvou velikou slávu“. V této modlitbě nejsou žádné prosby, je to pouze chvála!

Během očekávání letnic proto znovu začněme zpívat se stejným nadšením jako tehdy, když ony písně zalily naše oči slzami při prvním setkání s proudem milosti charismatické obnovy: “Alabaré, Alabaré”, “Pojďte uctívat, královské kněžstvo” a spousty dalších.

Jednu píseň bych obzvláště rád zmínil, neboť její text je aktuální. Složil ji v roce 1992 Don Moen. V refrénu se zpívá:

 

Bůh vybuduje cestu

Tam, kde se zdá, že žádná nevede

On jedná způsoby, které nevidíme

On pro mne vybuduje cestu

Nejenom pro mě, nebo pro vás. Pro celé lidstvo.

 

Raniero Cantalamessa OFMcap

převzato z https://www.charis.international/en/home/

 

Novéna k Panně Marii Pomocnici

Novéna k Panně Marii Pomocnici

Novéna k Panně Marii Pomocnici (15. – 23. května) se letos inspiruje mariánskou antifonou, která je v bazilice Panny Marie Pomocnice v Turíně u hlavic sloupů a fasády:

Svatá Maria, přispěj na pomoc ubohým, posilni ustrašené, oživuj slabé, přimlouvej se za lid, za kněze, za ženy, ať zakusí tvou pomoc všichni hříšníci a všichni, kteří vzývají tvou pomoc. Amen!

Od 14. května bude na webu FMA (https://www.cgfmanet.org/) v různých jazycích možnost shlédnout svědectví různých postav ze salesiánské rodiny, které žily v době epidemie.

Modlitbu výše uvedenou se můžeme modlit jako přímluvu za současnou světovou koronavirovou situaci.

Dnes slavíme Marii Dominiku Mazzarellovou!

Dnes slavíme Marii Dominiku Mazzarellovou!

Pro mnoho z nás je zkušenost epidemie nová, ale Marie Dominika už od malička znala následky epidemie: její rodiče přijaly jako svou dceru druhou Marii Dominiku, sestřenici, které cholera v roce 1835 vzala oba rodiče. Obyvatelé jejich čtvrti postavily jako projev vděčnosti za ochranu před touto epidemií kostelík sv. Štefana a Vavřince a Panny Marie, který stojí dodnes.

Její zpovědník ji v jiné chvíli poslal starat se o příbuzné nakažené tyfem. Marie Dominika odpověděla: „Jestli chcete, půjdu, ale jsem si jistá, že se nakazím.“ Stalo se tak, ale vlastně to bylo rozhodnutí, které ovlivnilo celý její další život …rozhodnutí, díky kterému jsme tady i my sestry salesiánky.

To, co se zdálo katastrofou, co zničilo její vlastní plány a naděje, se ukázalo být zásahem Boží prozřetelnosti a začátkem všeho. Bůh nechtěl, aby Marie Dominika byla pouze dobrou venkovskou ženou, sloužící ve farnosti, katechetkou…ale nebylo to jasné hned.

Poté co zázrakem přežila tyfus, síly se jí už nevrátily a nemohla pokračovat na své práci na poli. V modlitbě se obrátila k Bohu: „Pane, jestli mi chceš dát ještě nějaký rok života, ať jsem zapomenuta ode všech, kromě tebe“ a tím se otevřela pro další Božím plán s jejím životem. Po zkušenosti osobního setkání s Bohem se rozhodla založit šicí dílnu a křesťansky v ní vychovávat dívky z vesnice. Z tohoto setkání a následného rozhodnutí se potom zrodily sestry salesiánky.

Čemu novému se dnes v naší situaci epidemie otevřeme my?

Podle https://www.cgfmanet.org/

VSTAL Z MRTVÝCH A ŽIJE VEDLE NÁS

VSTAL Z MRTVÝCH A ŽIJE VEDLE NÁS

Pán se probouzí, aby probudil a oživil naši velikonoční víru.

Máme kotvu: v Jeho kříži jsme byli spaseni.

Máme kormidlo: v Jeho kříži jsme byli vykoupeni.

Máme naději: v Jeho kříži jsme znovuzrozeni a obejmuti, aby nás nic a nikdo neoddělil od Jeho výkupné lásky.

Uprostřed izolace, v níž trpíme nedostatkem přízně a setkání, zakoušíme nedostatek mnohého, slyšme ještě jednou zvěst, která je naší spásou: vstal z mrtvých a žije vedle nás.

papež František: Urbi et orbi 2020

sr. Jana Svobodová

a sestry salesiánky

 

Štítem je mi Hospodin (Ž 7)

Štítem je mi Hospodin (Ž 7)

Tento žalm  je mocnou zbraní proti každému zlu (i koronavirovému), chrání mou i naši imunitu (a nejen tu duchovní) mnohem lépe a bezpečněji než všechny jiné ochranné pomůcky. Potřebuji jen držet tento štít pevně v ruce a učit se ho namířit proti jednotlivým výpadům viru:

Hospodine, Ty jsi můj štít proti strachu, protože říkáš: „Neboj se, jen věř!“ Mk 5,36

Hospodine, Ty jsi můj štít proti úzkosti, protože říkáš: „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.“ Jan 14,1

Hospodine, Ty jsi můj štít proti beznaději, protože říkáš: „Já jsem přemohl svět.“ J 16,36

Hospodine, Ty jsi můj štít proti panice, protože říkáš: „Pojďte ke mně!“ Mt 11,28

Hospodine, Ty jsi můj štít proti strachu ze smrti, protože říkáš: „Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.“ J 10,10

Hospodine, Ty jsi můj štít proti osamělosti, protože říkáš: „Já jsem s vámi.“ Mt 28,20

Hospodine, Ty jsi můj štít proti nepokoji, protože říkáš: „Pokoj vám.“ J 20,21

Oči, které opravdu vidí

Oči, které opravdu vidí

Tento týden jakoby nás připravoval na evangelium dnešní neděle o uzdraveném slepci (Jan 9) – od té doby, co nosíme roušky, zůstaly nám na veřejnosti odkryté pouze oči. Oči, které mají šanci vidět jinak, než doposud, když byly zaměstnány jinými věcmi a posuzovaly jinak než dnes. Všichni jsme tak trochu ten slepý – jsme pozváni prohlédnout a vidět, že

….člověk, který se nám zdál doposud nevýrazný a nezajímavý, je v téhle situaci velkorysý a skrytě nabídne pomoc, když to fakt nečekáme

…kapky deště na rostlinách jsou opravdu velmi krásné, i když je vidíme jen na vlastní zahrádce nebo balkóně

…o pár čísel dál bydlí sousedka, která je sama a potěší ji, když ji zavolám

Tak se ze slepého můžeme postupně stávat podobnější Ježíši, který vidí lid a věci tak, jak opravdu jsou.