Archiv pro měsíc: Květen 2025

Tradiční zahradní slavnost karlínského díla se letos konala v pondělí 26.5. 2025. Jak se povedla, jsme se zeptali sestry Věrky Gajdůškové, která měla spolu s ostatními koordinaci slavnosti na starost:

“Letos jsme s napětím očekávali, zda se stane zázrak a navzdory přeháňkám a bouřkám se k večeru mraky umoudří. V blízkosti slavnosti Panny Marie Pomocnice se každoročně scházíme na zahradě našeho karlínského domu  s  přáteli , se spolupracovníky, s mladými či s bývalými žáky. Pro jistotu jsme natáhli plachty nad občerstvením, ale nebylo to třeba. Déšť  ustal chvíli před bohoslužbou v 18 hodin  a tak jsme mohli v klidu  naslouchat slovům otce Marca, kněze místní farnosti. Večer pak  pokračoval malou uměleckou akademií. Představily se nám studentky naší školy a našeho domu – Mája a Terézia s pěknými klavírními skladbami. Dále zazněla autorská báseň studenta Ivana, oceněná též na národní literární přehlídce církevních škol. Témata přátelství či hledání smyslu života rezonovala v tichu a v srdci každého z nás. Trio sester salesiánek následně rozezvučelo prostor kaple vícehlasným zpěvem  mariánské  písně. Poté jsme se mohli ohlédnout za uplynulým školním rokem skrze prezentaci fotografií. V závěru akademie nás pozdravila sestra Zdeňka Švédová, představená  sester salesiánek v ČR, malým slůvkem a starobylou modlitbou, kterou vzýval Pannu Marii Pomocnici sám don Bosko. Po akademii jsme se sešli u výborného občerstvení jako je párek v rohlíku, koktejly různých příchutí  či míchaná zmrzlina. Večer příjemně uběhl v přátelské atmosféře a v milých setkáních, které patří k těm nejvzácnějším, smysluplným chvílím našich dní.” Více foto zde.

Sestry salesiánky se zapojily jako už každoročně do Noci kostelů. Každá komunita podle svých možností. Přinášíme zprávy, jak to vypadalo v komunitě v Plzni a v Praze – Karlíně.

Z Prahy nám píše sestra Marie Vavříková: “V Karlíně jsme jako obvykle pořádaly Noc kostelů, na kterou přišlo přes 120 lidí. U nás nebývají velké davy, ale zato velmi milá osobní setkání. Přijdou lidé, kteří sem kdysi dávno chodili do mateřské školky nebo na náboženství, nebo sousedi, kteří pět let bydlí v naší ulici a dosud netušili, že tady je taková krásná kaple. Největším hitem letošního roku byly aktivity pro děti v režii naší novicky Marušky, při nichž se zvonilo na zvon nebo také převlékalo za svaté…”

 Z Plzně se ozývá sestra Dari Vedrová:  “Naše komunita se do Noci kostelů opět aktivně zapojila v Křimicích v kostele Narození Panny Marie na Horničce. Měly jsme na starosti program pro děti, zvláště ty, které měly v kostele hudební vystoupení. Tentokrát ale na poslední chvíli došlo ke změně: místo školních dětí, jejichž sbormistryně se zranila při autonehodě, přišla školka. Měly jsme připraveno pět disciplín s křesťanskou tématikou – spíše pro starší, takže museli pomáhat i rodiče a přidaly jsme ještě překážkový běh pro plyšovou veverku. Děti se opravdu snažily a dostaly za odměnu Brumíka a velmi hezký pamětní list s kostelem. Pro rodiče byla připravena ochutnávka mešních vín, kterou měl na starosti sám pan starosta. Celý večer nám velmi rychle utekl.” 

Děkujeme všem sestrám za jejich nasazení a modleme se, aby akce v srdcích účastníků přinesla své plody.

Na konci roku jsou pro naši tradici typické svátky vděčnosti, poděkování si navzájem v komunitě a poděkování zvlášť ředitelce, která celý rok komunitu animovala. Hlavní metropole – Praha a Řím mají již svátky vděčnosti za sebou, takže posíláme zpravodajství.

Za komunitu Praha – Kobylisy nám píše její ředitelka sestra Zdeňka Korousová:

“Svátek vděčnosti jsme prožily první květnové dny v krásné šumavské přírodě. Společně jsme využily prohlídku hradu a zámku ve Velharticích. Nechyběl ani oběd v hospůdce a zmrzlina v cukrárně. Mši svatou jsme slavili v kostele Narození Panny Marie spolu s místními farníky.” Více foto zde.

Za komunitu Praha – Karlín nám píše sestra Michaela Pitterová:

“Blíží se konec školního roku, a tak jako tradičně jsme si vyjely, abychom za tento školní rok poděkovaly Pánu a poděkovaly si navzájem. Vydaly jsme se na osvědčené poutní místo Hrádek u Vlašimi. V pátek večer jsme si připomněly uplynulý školní rok při prohlížení fotografií. V sobotu odpoledne jsme si udělaly pěší výlet do Vlašimi, kde jsme se zastavily v naší oblíbené cukrárně na náměstí. Večer jsme pak strávily u ohníčku s opékáním buřtů. Pršet naštěstí začalo až potom, co jsme večeři v klidu zkonzumovaly. Na nedělní mši v hrádeckém poutním kostele jsme se potkaly také s poutníky z farnosti Praha Kobylisy. Víkend to byl krásný, počasí nám přálo a načerpaly jsme síly do finiše školního roku.” Více foto zde.

Z Říma se ozývá sestra Jana Marková: “Tak jsem zažila první římský svátek vděčnosti. Zcela jsme využily potenciálu Říma a naší padesátičlenné mezinárodní komunity. Dopoledne jsme za společných modliteb prošly Svatou branou baziliky svatého Petra. Soukromě jsem jí procházela již několikrát, ale komunitně to má zase jiný rozměr. Po modlitbě v bazilice u obrazu naší spoluzakladatelky Marie Dominiky Mazzarellové (bylo zrovna 13. května, její svátek), jsme se odebraly do Vatikánských zahrad. Tam jsme se u jeskyně Panny Marie Lurdské pomodlily růženec. V etiopské koleji, která se jako jediná nachází přímo ve Vatikánu, jsme byly vřele přivítáni a mohly jsme tam poobědvat pizzu, kterou nám tam přivezli. Poté jsme se odebraly individuálně zpět do naší komunity, přičemž některé z nás využily vzácné možnosti být ve Vatikánských zahradách, takže jsme si je pořádně prošly a pokochaly se. Večer jsme slavily slavnostní mši svatou, po ní slavnostní mezinárodní večeře, která se skládala z několika druhů jídel všech možných zemí (já jsem za ČR nabídla sladkou tečku: palačinky 🙂 ) a poté následoval ještě kulturní program jako poděkování naší ředitelce. A tak se zpívalo, tančilo, za rytmů různých hudebních stylů a žánrů…” Více foto zde.

 “Bůh těší svůj lid. Útěcha je přirozená lidská potřeba, protože člověk nemá ve svých možnostech vyřešit následky hříchu. Útěcha nám pomáhá nést nepříznivé okolnosti. Nespočívá v tom, že se okolnosti vyřeší, ale může nám pomoci nebýt takovými okolnostmi paralyzováni a uschopňuje nás těžkosti řešit nebo unést. Když člověk touží těšit Boha, je to jako když dítě děkuje svojí mamince. Maminka miluje přece své dítě, i když jí neděkuje za každodenní péči, přesto však je potěšena, když jí dítě poděkuje. Ne proto, že si díky zaslouží, ale zejména proto, že její dítě umí být vděčné. Zrovna tak Bůh se bude dívat na člověka, který mu chce dát útěchu, jako na tvora, který uměl ve svém životě naplnit obraz a podobu Boží, ke které je stvořen… Mnoho dalšího zaznělo na přednášce nebo ve sdílení během duchovní obnovy pro ženy, kterou v sobotu 17. 5. pořádala kobyliská komunita sester salesiánek spolu s dalšími pomocnicemi pro ženy v kostele sv. Terezie v Praze Kobylisích. Prožily jsme společně hezký čas s Bohem a nechaly se utěšit jeho něžnou láskou.”

Děkujeme sestře Zdeňce Švédové, že nám přiblížila dění tohoto sobotního odpoledne a modleme se za všechny účastnice, ať to, co Pán do jejich srdcí zasel, může nadále růst a přinášet plody. 

Jak se dá užít si i takovou pracovní věc, jako je rada Inspektorie, to nám sdílí jedna z radních: sestra Majka Tkadlecová:

“Druhý květnový prodloužený víkend se sešla naše provinční rada na Lipinách. Sestry využily volné dny a zařadily do programu i společnou práci (zvelebování chalupy i jejího okolí) a výlet do okolí. Počasí nám přálo a některé odvážné spolusestry se rozhodly spát na zahradě “pod širákem”. Uvítaly jsme mezi námi i nějaké návštěvníky – včetně provinciála salesiánů P. Martina Hobzy. Společně prožitá Eucharistie, ale i následná večeře u ohně byly milými okamžiky sdílení. Krásná příroda je vlastně takovým relaxem během dnů jednání a zamýšlení se nad naší provincií. Bohu díky za tento čas společného hledání, společné modlitby a za krásu stvoření kolem nás! Díky také za zvolení nového papeže, které jsme provázely naší modlitbou, a pak jsme také s velkou radostí a zvědavostí společně čekaly, kdo to bude a upřeně jsme naslouchaly jeho prvnímu pozdravu věřícím a celému světu!”

Více foto zde.

Krásnou slavnost Marie Dominiky Mazzarello všem! K slavnostem patří kytice, a ty většinou tvoříme z květů, které rostou na zahradě nebo na louce. Takže dnešní poslední téma je slovo ZAHRADA a my vám přejeme krásný slavnostní den, ať Pán na její přímluvu žehná všem FMA, všem našim dobrodincům, těm, s kterými se setkáváme i těm, kterým sloužíme.

Pokud jste slyšeli či rozjímali včerejší evangelium, tak si jistě vzpomenete, že se tam zmiňovalo, že jsme v Božích rukách a z nich nás nemůže vytrhnout nikdo a nic. V duchu těchto slov se dnes můžeme zamyslet nad tématem RUKA BOŽÍ

Třetí den přípravy na slavnost Marie Dominiky Mazzarello se nese ve znamení slova STUDNA

V druhý den přípravy na slavnost Marie Dominiky se můžeme obohatit o její myšlenky k tématu SRDCE.

Naši spoluzakladatelku Marii Dominiku Mazzarello slavíme 13. května. Většinou se u svatých slaví narození pro nebe, což vychází na 14. května, ale liturgicky toto datum obsadil svatý Matěj, takže ji slavíme již 13. května. Málokdo však ví, že dnes, 9. května, slaví své narozeniny. Zemřela tedy těsně po dovršení svých 44. narozenin. Obyčejně se před slavnostmi modlíme novény či tridua, které nám pomáhají víc daného svatého poznat a na slavnost se dobře připravit. 

Letos tedy chceme spojit modlitbou její narození a její úmrtí. Připravili jsme pět prezentací na dny 9.-13. května, které nám pomohou naši zakladatelku vidět z různých úhlů pohledů. Dnes se podíváme na obraz OHNĚ.