Na jubileu mládeže jsme vytvořili krásnou padesátičlennou salesiánskou skupinu mládeže ze salesiánských středisek, kterou doprovázelo několik salesiánů a jedna salesiánka. Proto vychází jen jediný společný článek na sdb.cz, kam odkazujeme, ať se můžete potěšit, co vše jsme za týden v Římě prožili.
V Plzni jsme během července uskutečnily dvě pobytové chaloupky, ze kterých vám přinášíme malé ohlédnutí.
Nechyběla ani spousta zábavy – koupaly jsme se v místním Biotopu, podnikly výlet do Konopišťského parku a Růžové zahrady, užily si táborák s písničkami a modlitbou a především jsme si užily vzájemnou blízkost a krásný prázdninový čas. Odjížděly jsme domů s úsměvem, naplněné radostí, novými zážitky a kamarádstvími, která si, věříme, poneseme ještě dlouho v srdci.”
Děkujeme salesiánce Maki Hanákové a salesiánce spolupracovnici Janě Martínkové za zprávy a sdílení.
V Plzni mají též tábory příměstské, o kterých podáme zprávy později 🙂
5. srpen je pro náš Institut důležitým datem. V roce 1872, tedy před 153 lety, 11 mladých žen v malé vesničce Mornese složilo své první sliby a staly se řeholnicemi. Mezi nimi i naše spoluzakladatelka, Marie Dominika Mazzarellová, která se stala první představenou nově vzniklé kongregace sester salesiánek, oficiálním názvem Dcer Panny Marie Pomocnice.
Podívejme se do Kronistorie Institutu, jak takové první sliby proběhly:
Z Kroniky Institutu FMA
V devět hodin, když skončila mše svatá, kterou sloužil biskup Sciandra, začala slavnost. 
Po pravici mons. Sciandry stál don Bosko v albě a štole jako ostatní kněží, po levé straně stál don Dominik Pestarino […] Jedenácti novicek se biskup zeptal: „Mé dcery, co si přejete?“ Odpověděly s jistotou v hlase: „Přejeme si složit sliby podle Stanov Dcer Panny Marie Pomocnice.“ […]
Biskup pokračoval: „Kéž Bůh žehná tomuto vašemu rozhodnutí a dá vám milost v něm vytrvat. V jeho přítomnosti nyní vyslovte formuli slibů čistoty, chudoby a poslušnosti podle Stanov Kongregace.“
Doposud jedenáct novicek odpovídalo společně a v pochopitelném zmatku této důležité chvíle zapomněly na upozornění dona Boska a začaly recitovat formuli slibů hromadně. Biskup tiše řekl donu Boskovi: „Ne, tohle ne společně.“ Dobrý otec se s pochopením usmál nad dojemnou chvílí a novickám dal nenápadné znamení.
Ozval se energický, i když dojatý hlas:
„Já, sestra Maria Dominika Mazzarellová, vědoma si své slabosti a obávajíc se nestálosti své vůle, ve Tvé přítomnosti, všemohoucí a věčný Bože, a vzývajíc světlo Ducha Svatého, pomoc Panny Marie a mého anděla strážného, skládám do Tvých rukou, Excelence, slib čistoty, chudoby a poslušnosti na tři roky. Ty, milosrdný Ježíši, jsi mi vnukl složit tyto sliby, pomoz mi svou svatou milostí, abych je dodržela. Neposkvrněná Panno, mocná Pomocnice křesťanů, buď mou ochranou, provázej mě ve všech nebezpečích života. Můj anděli strážný, svatí a svaté nebe, orodujte za mě. Ať se tak stane.“
Ta, která všechny předčila v lásce k Bohu, která všechny povzbuzovala slovem i příkladem nového života, byla první, kdo se mohl nazývat krásným jménem sestra, zavázat se veřejnými svatými sliby, které ji zasvětily Ježíši.
Následovala ji věrná přítelkyně Petronilla Mazzarellová a pak jedna po druhé Felicina Mazzarellová, Jana Ferrettinová, Tereza Pampurová, Felicita Areccová, Růžena Mazzarellová, Kateřina Mazzarellová, všechny z Mornese, a Angela Jandetová z Turína, Maria Poggiová z Acqui, Assunta Gainová z Cartosia.
Pastýř diecéze přijal za přítomnosti zakladatele jedenáct slibů. Maria Pomocnice je jistě představila před Boží trůn. Biskup požehnal kříže a v doprovodu dona Boska je předával novým profeskám.
Don Bosko dává jméno svému „Pomníku“
Don Bosko se pokorně obrátil na biskupa s prosbou: „Excelence, řekněte pár slov novým řeholnicím.“ Ale biskup živě odpověděl: „Ne, ne, done Bosko, promluvte vy ke svým sestrám.“ A posadil se k ostatním kněžím.
Don Bosko, zjevně dojatý, začal mluvit. Hovořil o důležitosti aktu, který právě proběhl. O posvátnosti slibů, o povinnostech, které s sebou přinášejí. Opatrně naznačil, že se mohou setkat s nepřízní, protože všechny Boží věci nesou pečeť utrpení. Dodal však, že to přispěje k jejich posvěcení a že je to udrží v pokoře:
„Mezi drobnými rostlinkami je jedna velmi voňavá: nard, který se často zmiňuje ve Svatém písmu. V hodinách Panny Marie se o ní říká: Nardus mea dedit odorem suavitatis – můj nard vydává příjemnou vůni! Ale víte, co je třeba, aby nard tu vůni vydal? Musí se pořádně rozdrtit. Nebuďte tedy smutné, budete-li muset trpět. Kdo trpí pro Krista, bude s ním také navěky kralovat.“
Teď patříte do řeholní rodiny, která je celá Mariina. Je vás málo, jste bez prostředků a bez uznání lidí. Ať vás to netrápí. Tyto věci se brzy změní a budete mít tolik chovanek, že nebudete vědět, kam je dát. A nejen chovanek, ale také tolik postulantek, že nebudete vědět, které vybrat.
Ano, mohu vás ujistit, že Institut čeká velká budoucnost, pokud budete prosté, chudé a umrtvené. Plňte tedy všechny povinnosti vyplývající z vašeho nového řeholního stavu. S pomocí naší dobré Matky Marie Pomocnice bezpečně projdete úskalími života a přinesete mnoho dobra sobě i duším bližních.
Buďte hrdé na své krásné jméno „Dcery Panny Marie Pomocnice“ a často myslete na to, že váš Institut má být živým pomníkem vděčnosti dona Boska velké Boží Matce vzývané pod titulem Pomocnice křesťanů.“
Ještě závěrečná modlitba, trojí biskupské požehnání – a obřady skončily. Maria Pomocnice má rodinu, o kterou tolik let žádala dona Boska.
inspirováno: https://donboscodnes.sk/budu-sa-volat-dcery-marie-pomocnice-svaty-jan-bosco/?utm_source=chatgpt.com
A tak dnes děkujeme za zástup všech minulých i současných sester salesiánek a zároveň i těch budoucích, 
které si Pán ještě povolá. Zároveň dnes slaví naše hlavní představená, sestra Chiara Cazzuola 50. výročí od slibů. V generálním domě v Římě se konala velká oslava za přítomnosti hlavního představeného dona Fabia Attarda SDB a více než stovky sester z celého světa. Můžete se přidat k modlitbě vděčnosti.
V neděli 3.8. poutní místo Lomec zažilo nádhernou slavnost. V poutním kostele Jména Panny Marie naše novicka Marie Machová složila své první řeholní sliby. Máme radost, že si Pán i dnes povolává mladé lidi, kteří se mu zcela odevzdávají a odpovídají na Jeho pozvání. Maruščina cesta poznání životní cesty byla trochu delší, o to větší radost a vděčnost tento den prožívala. Na její svědectví se jí můžete zeptat osobně 🙂 , je plné pokorného hledání a spolupráce s Boží milostí. P. Martin Hobza, provinciál salesiánů, který mši svatou sloužil, si při ní zahrál na detektiva. Začal vyhledávat, co Maruškou vybrané liturgické texty říkají o ní samotné a o její volbě a vztahu s Bohem. 
Zhostil se této role výborně a vyzkoumal, že ačkoli člověk před tak velkou životní volbou může mít strach (v textech se objevovalo vícekrát slovo NEBOJ SE), právě Bůh a zkušenost Jeho lásky a vedení dává člověku sílu tento strach překračovat a nořit se do neznámých dobrodružství. Slib skládala Maruška za přítomnosti dvou vybraných svědků (sester salesiánek) do rukou sestry Zdeňky Švédové, současné představené Inspektorie. Taková slavnost vždy zasáhne i srdce těch, kteří přijedou nové sestře fandit, za ni se modlit, s ní se radovat a Pána velebit. 
A musíme říct, že ačkoli to bylo trochu “z ruky”, sjelo se lidí dost a nelitovali. Po slavnostní mši nechybělo občerstvení, přání a radost ze společenství… A teď to všichni v sobě necháváme doznívat… A kdo jste to nestihli, modlete se, aby byly další sliby a vy jste mohli být u toho 🙂
Na závěr duchovních cvičení na Lomci (sobota 2.8.) jsme prožily dvě silné chvíle, o které se s vámi chceme podělit.
První byla obnova slibů naší sestry Věrky Gajdůškové. Prosme Pána, aby Věrka, která vstupuje do třetího řeholního roku svého života, rostla v lásce k Bohu i k lidem a byla Jeho nástrojem všude tam, kam ji Pán pošle. Děkujeme za vše dobré, co Pán skrze ni dává naší Inspektorii i lidem okolo. 
Druhým silným momentem bylo každoroční žehnání komunitám. Protože skoro každý rok jsou nějaké změny, vyprošujeme tímto od Pána požehnání, abychom v komunitách přes všechny rozdílnosti žily pokojně a ve vzájemné lásce a úctě. Aby komunita byla každé sestře oporou, domovem, útočištěm i místem růstu v lásce. 
A abychom i jako komunita vydávaly svědectví o Pánově lásce mezi lidmi, ke kterým nás Pán posílá. Nechyběl ani symbolický dárek, který Inspektorka dává do každé komunity jako přání na další školní rok. Zeptejte se některé salesiánky, co dostaly letos 🙂
Děkujeme Pánu za dar letošních duchovních cvičení (děkujeme i kazateli P. Jiřímu Hebltovi) a doufáme, že plody budete moci vidět i vy přes celý další rok 🙂
Na krásném poutním místě složí své první řeholní sliby Maruška Machová.
Uskuteční se to v neděli 3. 8. 2025 ve 12.30 při mši sv., kterou bude celebrovat provinciál salesiánů Martin Hobza.
Provázejme její rozhodnutí modlitbou.
Česká část naší Česko – Litevské Inspektorie CEL prožila na poutním místě Lomec u Vodňan svátek vděčnosti v pátek a v sobotu 25.-26. července. Čas, kdy se sestry ohlédly za uplynulým rokem, poděkovaly si navzájem, poděkovaly současné představené sestře Zdeňce Švédové, poděkovaly taky Bohu za všechny milosti, které letos obdržely. Teď už dáme slovo sestře Janě Markové, která nám atmosféru přiblíží:
“V pátek jsme začaly zábavným kvízem s fotkami z každé komunity, které jsme musely pečlivě sledovat, jelikož v kvízu se objevovaly velmi zábavné i záludné otázky. Nakonec plný počet bodů vyhrála pouze jedna – naše apirantka Anička, čímž jí takto veřejně gratulujeme 🙂 . 
Následovala adorace, ve které jsme vyjadřovaly vděčnost za uplynulý rok. Poté některé z nás využily ještě nádhernou přírodu okolo Lomce k večerní tiché procházce či sdílení se spolusestrami, některé šly dospat deficity 🙂 .
V sobotu po modlitbě a snídani jsme v malých skupinkách sdílely Boží slovo o pšenici a plevelu, které spolu rostou až do žní. Mši svatou nám sloužil místní kněz P. Josef Prokeš v poutním kostelíku Jména Panny Marie, který je celý do kruhu, takže se krásně zvýrazní myšlenka společenství a jednoty. 
Poté jsme si mohly vybrat nabídku tří workshopů. Jedna skupinka s pomocí různých hudebních nástrojů pěla písně zbožné, lidové i táborákové. Druhá skupinka tvořila různé přáníčka a záložky za pomocí různých tipů barev a štětců a třetí hravá skupinka hrála různé stolní hry, jako například Krycí jména či The Mind, kde jde o to, jak spolu skupinka souzní. Po výborném obědě následoval odpolední klid a společná modlitba růžence v meditační zahradě. Zakončily jsme společnou fotkou.”
Ještě doplníme, že jsme se poté rozloučily se se sestrami, které se duchovních cvičení účastní jindy a po večeři začaly exercicie, které dává P. Jiří Heblt. Prosíme o modlitbu. Děkujeme 🙂 .
Více foto zde.
Z Itálie se nám ozývá sestra Eva Liškutinová. Co tam celý měsíc dělá? To se dozvíte už za chvíli 🙂
“Na začátku července se sjelo v Turíně 16 sester salesiánek, které se připravují na věčné sliby, aby spolu putovaly po stopách našich zakladatelů a děkovaly za dar salesiánského charismatu, za sv. Marii Dominiku Mazzarello a naše první sestry, za sv. Dona Boska a celou salesiánskou rodinu, která působí v různých zemích světa. Sestry pochází z různých částí Evropy a z dalších kontinentů: 
Ameriky, Afriky a Asie. Letos přijely i dvě sestry z brazilských kmenů Tukano a Tariana. Přípravný tým pěti sester je také mezinárodní, což má svou výhodu při simultánním překladu.
Měsíční formační čas je rozdělen na tři části:
1. Pobyt v Mornese a v Nizza Monferrato, na místech vzniku Institutu a druhé komunity. Je krásné se znovu ponořit do našich začátků spojených s životem Marie Dominiky Mazzarello a prvních sester a vidět působením Ducha svatého v těchto sestrách, které žily naplno pro Boha a pro druhé a měly dokonce odvahu sdílet evangelium v daleké jižní Americe. A plody jsou vidět.
2. Poznávání důležitých míst v Turíně a v jeho okolí spojené s Donem Boskem, prvními salesiány a vznikem salesiánské rodiny.
3. Poslední etapou jsou duchovní cvičení v malebném městečku Saint Pierre ve Valle d´Aosta, nedaleko Mont Blanc.
Čas prožitý v modlitbě, meditaci a sesterském společenství s kreativitou je pro všechny darem a pomáhá prohloubit a posílit naše povolání a poslání.” Více foto zde.
My jen doplníme, že právě Eva již několikátý rok tvoří mezinárodní přípravný tým, který sestry doprovází.
A my vám prozradíme, že na konci prázdnin budete mít možnost tato místa vidět ještě z jiného fotoaparátu a s jinými sestrami. Ale s jakými a při jaké příležitosti, na to si musíte ještě počkat 🙂
Na prahu prázdnin nám píše sestra Jurgita z komunity v Kaišiadorys:
“Stan setkávání – Před několika lety nám náš pan farář daroval stan, který jsme postavily poblíž našeho domu. Nazvaly jsme ho stanem setkávání. Každý rok v květnu ho otevíráme a až do října v něm pořádáme různá setkání s dětmi, mladými lidmi, kněžími, seniory, spolupracovníky a našimi sousedy. Stalo se to již tradicí. Na jaře se nás lidé již ptají, kdy ho otevřeme a kdy se setkáme. Tato setkání vytvářejí společenství a jsou prospěšná pro naši komunitu i pro ostatní lidi.
Letní tábor – Měsíc červenec jsme začali letním programem pro děti z prvního stupně základní školy. 
Celá komunita byla zapojena do různých aktivit. Pomáhaly nám velmi šikovné animátorky. Hlavním sponzorem letošního roku byl náš emeritní biskup Juozas Matulaitis. Děti měly chvíle modlitby, her, zamyšlení a různé tvořivé dílničky. Na konci byly velmi spokojené – a spolu s nimi i my 🙂 “
Máme tu sice prázdniny, ale můžeme se ještě ohlédnout za uplynulým školním rokem a podívat se na něj očima paní ředitelky Moniky Mackové, ředitelky Církevní mateřské školy Laura v Praze – Karlíně, kterou zřizujeme my sestry salesiánky.
Teď už patří slovo paní Monice Mackové: “V letošním roce jsme opět naplnili MŠ do posledního místa. Všech 53 dětí navštěvovalo třídy Sluníček a Srdíček. Dětem jsme se snažili věnovat s láskou a porozuměním v křesťanském duchu. V každé třídě bylo integrováno jedno dítě se speciálními potřebami a s pomocí asistentek jsme se snažili děti zapojovat do běžného provozu školky. Velkým obohacením pro děti i zaměstnance byly pravidelné pondělní katecheze. Ty vedla novicka sester salesiánek Marie Machová. Rodiče velmi oceňovali propojení katechezí s nástěnkou v přízemí budovy. Věříme, že se nám podaří zachovat stejnou úroveň i do dalších let, neboť Maruška o prázdninách složí sliby a odstěhuje se do komunity v Brně. Budeme tedy muset odhalit tento talent v nových lidech 🙂 
Každý měsíc do MŠ přijelo divadlo, hudební produkce nebo pořad se zvířátky. Velký úspěch měl týdenní projekt Líhnutí kuřátek nebo návštěva 15 papoušků.
Děti měly možnost navštěvovat v odpoledních hodinách zájmové kroužky pohybové, logopedické i měly možnost se seznámit se základy AJ.
Konec školního roku byl velmi náročný, nejen počtem pořádaných akcí (celoškolkový výlet, přespávání předškoláků v MŠ, třídenní výjezd třídy Sluníček do Kunratic…), ale i přípravou na celkovou rekonstrukci podlah v celé MŠ.
Vyvrcholení celého školního roku je ve znamení Pasování předškoláků a následná zahradní slavnost.
Úplný závěr – poděkování za vše, co jsme měli možnost zažít, jsme prožili na školní mši svaté, kterou pro nás sloužil ve čtvrtek 26.6. salesián Vojtěch Sivek. Děti zazpívaly ukazovací písničky a všichni přítomní (také rodiče a skoro celá komunita sester salesiánek) jsme načerpali v blízkosti Pána. Naše prosby zněly za všechny děti, které prošly naší MŠ, za děti, které po prázdninách vstoupí do naší MŠ poprvé, za pedagogy, aby si odpočinuli a načerpali sílu do další práce. Věříme, že bude vyslyšena naše velká prosba za zdárnou rekonstrukci podlah a její průběh.”
Děkujeme paní ředitelce Monice a jejímu týmu za celoroční nasazení a přejeme požehnané prázdniny.