Archiv autora: Jana Marková

2. února slavíme v církvi svátek Uvedení Páně do chrámu a tradičně je tento den věnovaný oslavě (vděčnosti) všech, kteří zasvětili svůj život Pánu. Podíváme se do našich diecézí, kde máme naše komunity, jak se tam slavilo. Sestra Eva Liškutinová nám podá zprávy z Hradec Králové, sestra Pavla Mikysková z Brna, sestra Michaela Pitterová z Prahy a sestra Jana Marková přidá, jak se slaví v Římě. Z Plzně bude příspěvek až příští týden, protože tam je setkání řeholníků naplánováno až na 8.2.2025.

  Sestra Michaela z Prahy: “Sešli jsme se ve velkém počtu v kostele Všech svatých, odkud jsme šli se zapálenými svíčkami průvodem do katedrály. Rázem jsme se stali turistickou atrakcí: návštěvníci hradu asi nikdy neviděli tolik řeholníků pohromadě, tak si nás fotili víc než pamětihodnosti pražského
hradu 🙂 . Liturgie svátku byla krásná. Nakonec jsme se přesunuli do arcibiskupského paláce, kde jsme měli příležitost bavit se mezi sebou, trochu více se poznat. Nechybělo ani něco dobrého k jídlu.” Doplníme, že z Karlínské komunity se kromě sestry Michaeli účastnila i sestra Marie Vavříková a sestra Jana Tauchmannová. 

Sestra Eva z Hradce: “V sobotu 1. 2. 2025 se setkalo několik desítek řeholnic a řeholníků při mši svaté v katedrále Sv. Ducha v Hradci Králové s biskupem Janem Vokálem. Ve stejnou dobu byl i pohřeb maminky budoucího biskupa P. Prokopa Brože, takže někteří z řeholních rodin jeli na pohřeb do Červeného Kostelce. V kázání pan biskup mluvil o víře a důvěře a zde je pár jeho myšlenek:  “Jsme povolaní, abychom se více než druzí spoléhali na Krista, neboť Jeho milost nám stačí. Víra je důvěra, která nám umožní i na rozbouřeném moři klidně usnout. Jako poutníci naděje máme mít zrak upřený na druhý břeh, tam je náš domov.” Po mši svaté jsme se na biskupství zahřáli teplým čajem či kávou. Vyslechli jsme zamyšlení naší spolusestry Jany Svobodové o duchovním mateřství a otcovství, kde zazněla slova z Izaiáše (34): Plesej! Rozšiř místo ve svém stanu!  Neboj se!  Plesej, neplodná – to je slovo pro naše komunity pro každého z nás. I když jsme v něčem neplodní, máme se radovat, protože právě tam nás Bůh chce učinit plodnými. Bůh se stará i o mně jako Dobrý pastýř. Pokud s Ním mám osobní zkušenost, Bůh se stará o mě a činí mě otcem, matkou. Jako např. Don Bosko, který byl sirotek (otec mu zemřel ve 2 letech), Bůh se ho dotkl a on se stal Otcem mladých. Naše kláštery by mohly být místem naslouchání a doprovázení. Cíl našeho života je Mariánský, tedy aby se Kristus zrodil v nás a rodil se skrze nás. Pan biskup pak informoval o dění v diecézi i mimo diecézi, o národní pouti v Římě… Po modlitbě jsme s chutí snědli výborný guláš a konverzovali mezi sebou. Novým návrhem bylo tato setkání pořádat každý rok u jiných řeholníků, abychom se vzájemně poznávali a hned byl panem biskupem tento návrh přijat. Tak možná za rok bude setkání u salesiánů v Pardubicích 🙂 .” Z Hradecké komunity se účastnily kromě sestry Evy a Jany také sestra Marie Hušková. 

Sestra Pavla z Brna: “V sobotu dopoledne  1. února jsem vyrazila do katedrály na Petrově na setkání zasvěcených žen a mužů s biskupem Pavlem Konzbulem. Setkání začalo přednáškou sestry M. Františky Eleny Sebíňové, CSC. Hovořila o jejich Matce zakladatelce Marii Rose Vůjtěchové, CSC (v současnosti probíhá diecézní část beatifikačního řízení). Potom byla mše svatá, při které jsme obnovili své sliby a otec biskup, který sršel humorem také mj. řekl:“ Základem v životě není dávání, ale přijímání. Máme mít otevřenou a přijímající náruč pro Krista jako měl Simeon a vzít Ježíše do naší náruče v srdci.“ A pak jsme na chvilku šli na biskupství, kde se vytáhlo biskupské vnitřní vytápění v tekuté formě (třešňovice či višňovka) a každý si mohl také pojíst nějaký ten chlebíček a pokud to zvládal, tak si přitom i s někým popovídat. Byli tam také někteří spolubratři salesiáni, tak to bylo fajn.”

Sestra Jana z Říma: “Já měla možnost slavit hned třikrát, ale zase nejsem tady jen kvůli slavení. Vybrala jsem si tedy jednu a půl oslavy. Že tomu nerozumíte? Čtěte dál 🙂 První oslava se konala ve čtvrtek 30.1. na České koleji Nepomucenum. V 17 hodin jsme se setkali na adoraci, poté následovala modlitba nešpor s promluvou. Zakončili jsme setkání při agapé u skvělého českého chleba, guláše a knedlíků z kuchyně sester boromejek na Nepomucenu. Bylo nás asi 25, Čechů o něco více než Slováků. Bylo moc hezké si popovídat v rodné řeči a trochu poznat naše osudy, ať tu studujeme nebo pracujeme. Další oslava se konala v sobotu 1.2., kdy byla v 17 hodin možnost účastnit se s papežem Františkem slavnostních Nešpor. Vstup do baziliky sv. Petra byl pouze pro zasvěcené osoby. Této oslavy jsem se účastnila tak napůl, jelikož jsme se s komunitou účastnily (modlily) na dálku pomocí televizního přenosu. Papež měl po krátkém čtení při nešporách malou vsuvku: nás zasvěcené povzbudil a promluvil o 3 slibech – chudobě, čistotě a poslušnosti. Poslední oslava, které jsme se neúčastnila, byla v neděli 2.2., kdy šli řeholníci průvodem z kostela Santa Croce di Gerusalemme do Lateránské baziliky. Prošli Svatou bránou a v bazilice se pomodlili nešpory.”

Dnes, 31. ledna, slavíme narození pro nebe našeho spoluzakladatele Dona Boska. Po celé republice slaví naše komunity, salesiánská střediska a vlastně celá salesiánská rodina. Radujeme se, bereme si příklad z jeho života a snažíme se jej napodobovat, v modlitbě mu svěřujeme všechny mladé a ty, ke kterým nás chce poslat.

Dnes vám přinášíme zprávy od sestry Marušky Vavříkové, která pracuje v naší Církevní střední škole Jana Boska. Podle názvu již tušíte, že tento den slaví svého patrona. Ptáte se jak? Čtěte dál 🙂

“Dnes, 31. ledna 2025, jsou pololetní prázdniny, školní oslava titulárního patrona se tedy konala už včera. Začala ranním slůvkem pro celou školu v kapli, kde nám třída 1.O společně s Jirkou Svobodou SDB (jejich panem učitelem) představila život Jana Boska v obrazech i slovech. Následoval program po třídách: žáci 1. ročníku se dívali na film Don Bosko, druháci vyrazili na pátrací hru do centra Prahy, při níž nakonec došli do kostela sv. Kříže, a vlastně všichni měli nějaké soutěže formou kahoot. Pro třeťáky byl tento den obzvlášť slavnostní: odpoledne se v karlínském Spektru konalo šerpování budoucích absolventů, takže ti už dopoledne strávili hromadu času přípravou, aby byli krásní a elegantní. Odpoledne pak probíhalo v rodinném duchu, jednoduše, ale přitom důstojně. Žáci 2. ročníku pomohli s technickou přípravou, občerstvením, moderováním celého šerpování a nakonec i s úklidem, byli výborní. I učitelé přiložili ruku k dílu, kde mohli. A třeťáci? Tam nechybělo dojetí, vděčnost, uvědomění si, že závěr studia se doopravdy blíží, že už jsou mladí dospělí lidé, že během studia vyrostli v mnoha ohledech. Přejeme jim, jak zaznělo během slavnosti, aby rozvíjeli dobro, které v nich je a kterého není málo. Jak říkal don Bosko, dobro je v každém mladém člověku…”

Další fotky zde.

O víkendu 24.-26.1. 2025 se uskutečnilo tradiční setkání ŘEZ (co to je, vám vysvětlí sestra Danka níže 🙂 , ovšem v rozšířeném složení o krásných 16 mladých lidí z celé ČR. Proč v sobotu 25.1. do Prahy Karlína za námi dojeli, se dozvíte níže. Dáme slovo jednak naší sestře Dance Fučíkové, jednak zástupkyni mladých Patricii Kosíkové, aby každá popsala setkání ze svého úhlu pohledu 🙂 . A nakonec nabízíme i fotky, abyste si toto shromáždění mohli pořádně prohlédnout…

Sestra Dana Fučíková: “O víkendu 24.-26.1. 2025 se v Praze Karlíně uskutečnilo setkání ředitelek komunit, ekonomek a zodpovědných za dílo (tzv. „ŘEZ“) a sester aktivně pracujících v pastoraci. Hlavním tématem bylo „Předávání víry mladým“, a aby naše přemýšlení nebylo jen teoretické, přizvaly jsme právě mladé a dospívající lidi na část sobotního programu. Bylo pro nás velmi milým a až nečekaným překvapením, že pozvání přijala opravdu nemalá skupina 16 mladých z Prahy, Brna, Hradce Králové a Plzně (místa, kde máme naše komunity – pozn. red.). Ve skupinkách jsme se mohli sdílet o tématech týkajících se jejich pohledu na církev i na naši kongregaci. Pozvání také přijal P. Alan Křišťan SDB, který se zájmem sledoval celou diskusi a na závěr přispěl svým shrnujícím slovem. Setkání, které se neslo v duchu vyjádření touhy po spolupráci, nesení spoluzodpovědnosti a potřebě naslouchání, bylo velmi milé a obohacující. Budeme se těšit na nějaké další pokračování.”

Patricie Kosíková: “V sobotu 25. ledna 2025 se v Praze uskutečnilo setkání salesiánek s mladými. Do pražského Karlína se sjelo 17 salesiánek a 16 mladých, aby společně vedli dialog o víře, církvi a křesťanství. Dopoledne začalo seznámením a představením dotazníku, který vyplnilo asi 120 lidí. Nebyli to jen věřící, ale i konvertité, hledající a nevěřící. Otázky se točily kolem aktuálních témat v církvi. Po prezentaci pokračovalo sdílení po skupinkách. Mluvili jsme o tom, jak na nás dotazník zapůsobil, co bychom rádi změnili a jak k tomu mohou přispět salesiánky. Následoval společný oběd s přátelskými rozhovory a prohlídka nejen prostor internátu, ale i školky. Odpoledne bylo ve znamení naslouchání při sdílení jednotlivých skupinek. Došli jsme společně k tomu, že věci, které salesiánky dělají, mají smysl a určitě stojí za to v nich pokračovat. Zároveň padla řeč i na předávání zodpovědnosti a na vzájemnou spolupráci. Při loučení zaznívala slova jako vděčnost, naděje a radost. Naše setkání jsme zakončili společnou modlitbou. Celá akce se moc povedla. A věříme, že nebyla poslední, protože vést dialog a naslouchat si určitě stojí za to!”

Postní duchovní obnova pro mladé (18 – 35 let)
Kdy:  7. – 9. 3. 2025
Kde:  Dům sester salesiánek Vítkova 12, Praha 8 – Karlín

• Začátek v pátek v 19,00, zakončení v neděli cca ve 13,00
• Přihlašujte se do 4. 3. 2025 na kontaktní e-mail: helena.krenkova@fma.cz
• S sebou spacák, bibli, přezůvky, 600,- Kč
• Zamyšlení nad texty Písma, společná i osobní modlitba, sdílení, možnost osobního rozhovoru a svátosti smíření, mše svatá.

Těší se sestry salesiánky: Helena Křenková, Hana Gennertová, Zdeňka Kůsová a salesián Petr Boštík

Dnes je 22.ledna a v salesiánské rodině si připomínáme dívku, která byla odchovankou školy a internátu sester salesiánek v Argentině. Více o jejím životě se můžete dočíst zde. Laura je zářivým vzorem pro dnešní děti a mládež: byla migrantkou, jako je mnoho mladých v dnešní době mimo svou rodnou zem. Neměla úplnou rodinu a zažívala v rodině i násilí. I to je podobné mnoha dnešním rodinám. S Boží pomocí, s pomocí svých vychovatelek však dokázala všechna zranění překonat a stát se vzorem pro své vrstevnice i pro svou maminku.

Přikládáme jeden její velmi inspirující citát: „Pro mě je to totéž – modlit se nebo pracovat, modlit se nebo si hrát, modlit se nebo spát. Tím, že dělám to, co se po mně chce, dělám to, co po mně chce Bůh, a to je to, co chci dělat; to je moje nejlepší modlitba.“ Takže ať dnes budete spát, odpočívat, učit se, žehlit, vařit, pít kafe, modlit se, pracovat – pokud je to právě to, co po vás chce Bůh, je to tou nejlepší modlitbou…

Naše církevní školka v Praze si zvolila za patronku právě Lauru Vicuňu. Oslavy probíhají od pondělka, kdy proběhla katecheze pro děti o jejím životě. Budou se táhnout až do čtvrtku 30.1., kdy na počest Laury i Dona Boska proběhne olympiáda. Více o naší školce zde.

Ve dnech 8. – 12. 1. 2025 se uskutečnilo setkání (Konference CIME) 22 inspektorií Evropy a Blízkého Východu v Portugalsku ve Fatimě. Za naši Inspektorii se setkání účastnila provinciálka Zdeňka Švédová, delegátka Eva Liškutinová a Iruté Dovydaityté z Litvy. Nyní dáme slovo sestře Evě, která nám setkání přiblíží: 

“Sjelo se nás na 120 sester salesiánek, laiků a mladých, se kterými spolupracujeme v našich dílech. Cílem bylo setkat se, povzbudit se, ohlédnout se po uplynulých 3 letech a obnovit náš zápal pro následující 3 roky, tedy do příští generální kapituly.

Každý den jsme začínali mší svatou v Bazilice Panny Marie Růžencové. Společné  setkání bylo uvedené pěkně připravenou modlitbou. Generální matka Chiara Cazzuola nás provázela svým slovem, aby nám přiblížila různá témata: tříleté hodnocení, synodalitu a výchovné komunity, misijní zápal, ekologii a charismata v budoucnosti. Ve skupinkách jsme se zamýšleli nad kroky, které se nám podařilo udělat ve výchovné činnosti a nad těmi, které jsou teprve před námi. Sdíleli jsme své zkušenosti a obohatili se tak navzájem. Zamýšleli jsme se také nad tématem generální kapituly, která se uskuteční v roce 2027.

Tuto zkušenost s námi sdílelo také 9 sester z generální rady, které tímto zahájily řetězec tříletých hodnocení po celém světě, tedy ve všech pěti kontinentech. Setkání v Africe v Nairobi začíná již za pár dní.

Setkání bylo velmi milé a obohacující co do osobních setkání, obsahu, multikulturní zkušenosti apod.

Velkou duchovní sílu mělo samotné poutní místo Fatima, v jejíž blízkosti byla naše ubytovna. Měli jsme možnost se seznámit s místy, která jsou spojena se zjevením anděla míru a Panny Marie a se třemi dětmi, které toto poselství přijaly. 

Panně Marii jsme svěřili radosti a starosti a prosili o přímluvu, abychom byli vhodnými Božími nástroji, nositeli salesiánského charismatu pro dobro mladých, se kterými se setkáváme, a kteří nám jsou svěřeni.” 

Více foto ze setkání zde.

Již tradičně se v naší zemi kolem 6. ledna koná Tříkrálová sbírka. Pro nás sestry je to příležitost nejen přispět ke společnému dobru naší země, ale také zapojit do této činnosti děti a mladé a učit je tak nezištně sloužit. Letos se zapojily čtyři z našich pěti komunit. Pojďme se na to podívat…

Ve velkém se koná Tříkrálová sbírka v Plzni. Sestry s dětmi chodí nejen po místní části Plzeň – Skvrňany, kde bydlí a kde mají středisko mládeže, ale také v blízké vesnici Křimice. Zde navštěvují nejen domy, ale i obecní úřad, klub důchodců a místní školu a školku. Do sbírky byly zapojeny všechny místní sestry a na fotky se můžete podívat zde.

V Brně – Žabovřeskách sestry spolupracují v salesiánském centru mládeže bratří salesiánů a v rámci různých skupinek náboženství, dívčích klubů a jiných dětských uskupení vycházejí do ulic města. Na fotky se můžete podívat zde.

V Praze se zapojují sestry, které pracují ve salesiánském středisku bratří v Kobylisích. S různými spolči, skupinkami náboženství a dalšími spolupracovníky dělají radost zvláště u stanice metra Kobylisy.

Žáci Církevní střední školy Jana Boska v Karlíně tradičně vycházejí k metru B stanice Křižíkova, kdy za doprovodu učitelek (sester) zpívají a vybírají peníze. 

Fotky zde v článku jsou právě z Prahy, fotky z dalších měst můžete vidět na odkaze v článku výše.

Děkujeme všem za jejich nasazení a doufáme, že jsme nejen mohli přispět na dobré dílo, ale také trochu víc pootevřít dětem a mladým lidem obzory, že dobrovolnictví a práce pro druhé má smysl a přináší dobrý pocit a uspokojení těm, kteří takto svůj čas naplní.

Na začátku roku 2025 se uskutečnilo setkání třech mladých sester a jedné novicky, každá z nich je členkou jiné kongregace. Společně posnídaly a sdílely se o svém životě.
Každá z nich o tomto setkání napsala:
,,Naše společná snídaně byla pro mě velkým povzbuzením. Posdílely jsme se o radostech i starostech, které nám zasvěcený život přináší. Také jsme mluvily o důležitosti přítomnosti řeholníků na sociálních sítích a o našich službách. Děkuji Pánu a sestrám za toto setkání a těším se na další 🙂“
Sestra Bonaventura, OSF
,,Během našeho sdílení jsem si mohla uvědomit, jak je pro nás mladé sestry opravdu důležité, že se můžeme setkat a povyprávět si o svých zkušenostech. Celé dopoledne pro mě bylo časem vděčnosti a radosti z toho, že se můžeme navzájem povzbudit a podělit o to, čím žijeme, ale i co nám někdy bere vítr z plachet. Moc děkujeme Marušce za organizaci a přípravu.“
Sestra Lucie, OSU
,,Bylo fajn se jenom tak potkat a prožít krásný společný čas. Je pro mě vždycky vzácné být s někým, kdo je mi blízký nejenom věkově, ale i stylem života, je to docela vzácná kombinace 😊“
Sestra Markéta, SCSC
,,Mám radost z tohoto setkání 😊. Líbí se mně setkávat se s lidmi, kteří jsou mi věkově blízcí, mluví česky a chtějí své darování Bohu žít naplno a dobře. Odnáším si z tohoto setkání povzbuzení a naději do budoucna. Děkuji Lucce za spoluorganizaci tohoto setkání a těším se na další setkání.“
novicka Marie, FMA