Brněnská “Salokeška”

Brněnská “Salokeška”

Chcete se zapojit do zajímavé a dobrodružné aktivity?

Připravily jsme pro vás výroční Salokešku. Slavíme totiž 40. výroční přítomnosti sester salesiánek v České republice. Přidejte se k nám.

Načtěte si QR kód a zjistěte souřadnice místa, kde se Salokeška nachází. Na toto místo se dostanete i po žluté turistické značce ze Šlapanic nebo z Mohyly míru.

Ze Salokešky si můžete vzít malý dáreček, ale čeká na vás ještě jeden dobrovolný úkol:

  • Načtěte QR kód ukrytý v Salokešce
  • Vyplňte údaje
  • Zašlete fotku s předmětem ukrytým v Salokešce

Ze zaslaných fotek vytvoříme webovou nástěnku a v úterý 8. 12. 2020 na slavnost Panny Marie Neposkvrněné, patronky naší Česko – Litevské inspektorie, proběhne slosování. První tři výherci obdrží atraktivní odměny.

Bližší informace najdete na plakátku.

Těšíme se na vás.
Sestry salesiánky Brno Žabovřesky

 

Tato Salokeška není součástí oblíbené hry geocashing.

Věčné sliby Jany Markové

Věčné sliby Jany Markové

Máme velkou radost, že v sobotu 10. září 2022 složila v naší Kongregaci svoje věčné sliby sestra Jana Marková. Sliby se uskutečnily za hojné účasti sester z naší inspektorie, bratří salesiánů a především mladých lidí v kostele sv. Terezičky v Praze Kobylisích.

Sestře Janě jsme položily pár otázek:

1.Proč sis vybrala právě farnost Kobylisy ke skládání svých věčných slibů?
Chtěla jsem místo, ke kterému mám vztah. Kdybych byla v Plzni, určitě bych si vybrala Plzeň. Ale z té jsem před dvěma lety odešla, takže padla do úvahy Praha, ve které teď bydlím, anebo Vrahovice, má rodná farnost. Nakonec vyhrála Praha z důvodu lepší logistiky, prostor, lidí na pomoc, dostupnosti a dalších věcí.  Zpočátku se mi sice Praha zdála anonymní, nicméně ve farnosti Kobylisy, kde je salesiánské středisko bratří salesiánů a kam také chodím alespoň jednou týdně na spolčo, se cítím dobře. Toto místo splňovalo všechny podmínky a já své volby nelituji :-).


2. Jakým způsobem ses připravovala na tento velký den?
Dvěma způsoby. Duchovně a organizačně. Organizačně se asi moc rozepisovat nemusím, jsou to takové ty běžné starosti, aby bylo co jíst, kde jíst, z čeho jíst, aby byla připravená liturgie – co se bude číst, kdo bude číst, kdo bude zpívat… Možná duchovní stránka je zajímavější. Už od ledna jsme se s komunitou modlily každý týden jednu invokaci litanií k Panně Marii, kterou jsem si sama vymyslela (anebo převzala) a nějak mě v tu chvíli oslovovala. Vzniklo tak 27 invokací, takové nové litanie, které jsme se pak ještě těsně před sliby modlily devět dní jako novénu. Byla to cesta objevování toho, kdo Maria je, vždyť jsem její dcera (Dcery Panny Marie Pomocnice neboli salesiánky :-)). Měsíc červenec jsem strávila v Itálii spolu s dalšími sestrami, které taky skládaly věčné sliby. Putovaly jsme po místech našich zakladatelů Dona Boska a Marie Dominiky Mazzarellové a objevovaly a prohlubovaly jejich spiritualitu i bohatství salesiánského charisma.

3. Co tě potěšilo?
Spooooooousta věcí… že jsem měla radost a pokoj v srdci, že byl plný kostel lidí, že schola krásně zpívala, že bylo dost jídla, že se mnoho lidí ochotně zapojilo do přípravy, že bylo obstojné počasí, že se za mě mnoho lidí modlilo, že se našich srdcí dotýkal Bůh.

4. Měla jsi z něčeho strach či obavy?
Ze spoooooousty věcí… že dostanu já nebo komunita před sliby koronáč či jinou nemoc, že se v den slibů něco stane (bouračka, vlaky nepojedou…), že nebudu chtít sliby složit, že bude málo nebo moc jídla, že mě něco rozhodí a budu smutná či naštvaná, že něco slíbím před tolika lidmi a pak nebudu věrná…

5. Na slavnosti bylo plno mladých lidí, jak se to tak stalo?
Tak zaprvé tam byli moji přátelé, kamarádi, známí – vrstevníci. A těm je zhruba tak jako mě a já jsem vlastně taky ještě mladá (podle toho, s kým se to srovnává :-)). Většina vrstevníků má své rodiny, takže se to hemžilo dětičkami všech velikostí… A pak taky salesiánky jsou řád pro výchovu dětí a mládeže, takže přijela i mládež z různých koutů republiky, s kterou se za ta léta znám.  Tak to bylo fakt hezké. Jeden salesián mi vyprávěl: “Když jsem se podíval do kostela, kolik je tam dětí a mladých, říkal jsem si: bude moc piva a málo limonády. A bylo to tak :-)”.

6. Co nejsilnějšího si z tohoto dne odnášíš?
Nemám jediný silný konkrétní zážitek. Celý den byla jedna velká milost, od ranní modlitby v tichu naší komunitní kaple přes nádhernou, pokojnou a radostnou liturgii až po párty na zahradě plnou smíchu a přátelství. Den jsem opět končila v komunitní kapli plná emocí a dojmů, že jsem ani spát nemohla…

7. Když ti lidé přáli, tak jsi dostávala i různé dárky. Co ti udělalo největší radost?
Ještě vůbec nevím. Ještě jsem je nestihla ani vybalit. Ale opravdu velkou radost mi udělal každý, kdo byl přítomen. A taky, jestli se ten den nějakým způsobem každý setkal s Hospodinem. Po tom jsem moc toužila.

8. Co bys chtěla říct na závěr?
Zaprvé jedno velké DĚKUJI (Bohu i lidem) a také to, že si uvědomuji, že věčné sliby jsou jeden nádherný den plný netradičních událostí a poté 0-100 obyčejných let plných věrnosti, které také mohou být nádherné, ale zároveň i namáhavé. A tak kromě děkuji je tam i PROSÍM (o věrnost a o to, abych každý den byla poslem Boží lásky tam, kde chce Pán přijít).

Jani, děkujeme za rozhovor!

Podívejte se na všechny fotky ze slavnosti, přímo z kostela.

A na fotky z momentek ze zahrady.

Ispektoriální rada s delegátkami

Ispektoriální rada s delegátkami

První zářijový víkend se na krásném místě na Lipinách u Benešova konalo historicky první setkání inspektoriální rady s delegátkami inspektorie (ekonomická a komunikační oblast).

Cílem setkání bylo naplánovat celý školní rok, a to jak formační setkání celé inspektorie, tak také setkání ředitelek, ekonomek a podobných grémií.

Podívejte se na další fotografie.

Buongiorno z Mornese

Buongiorno z Mornese

Posíláme pozdrav od naší kandidátky, která je první tři týdny v cizině…

“Buongiorno! Zdravím vás z italské vesnice Mornese. Je to místo, kde se narodila Maria Dominika Mazzarello a je to právě letos 150 let, kdy zde první sestry složily sliby.

Společně se slovenskou kandidátkou Martinou se zde připravujeme na další část formace, která bude probíhat v italském městě Turín. Během této přípravy nás doprovází slovenská sestra Kristina Nemethové.

Příprava je zaměřena na italský jazyk, ve kterém nás zdokonaluje Marta, která je místní obyvatelkou. Jsme také obklopené sestrami, které mluví italsky, a vlastně všechno kolem nás je italské 🙂

Když jsme sem přijely, byla zde ubytovaná mezinárodní skupina sester, která se věnovala spiritualitě MDM. Prožily jsme s nimi nějaký společný čas, pro mě to byla hezká zkušenost mezinárodnosti sester salesiánek.

Prosím myslete na nás v modlitbě.  Marie Machová”

Byly jsme na CSM

Byly jsme na CSM

Celostátní setkání mládeže je celorepubliková akce převážně pro katolickou mládež v ČR, a tak jsme tam nechyběly ani my, sestry salesiánky, jelikož výchova a pobývání mezi mládeží je naše hlavní poslání 🙂 CSM se konalo ve dnech 9.-14.8.2022 v Hradci Králové.

Každá komunita poslala své zástupkyně, takže nás byla přítomna dobrá desítka, občas i více. Přes polovinu setkání stihla i postulantka Maruška, která v sobotu odlétala na svou formaci do Itálie. Většinu sester jste mohly potkat v slušivých vínových tričkách, které jsme pro tuto příležitost nechaly vyrobit. Některé z nás doprovázely na akci početné i méně početné skupinky mládeže, jiné sloužily na stánku Bosko point prodáváním občerstvení, další salesiánku jste mohly potkat ve stánku přímluvné modlitby… Někteří z účastníků měli to štěstí, že bydleli přímo v našem domě v Kuklenách a jiní zase měli to štěstí, že ho v pátek odpoledne při svědectví skutkem mohli pořádně uklidit 🙂 (tedy uveďme to na správnou míru – zahradu a sousedící kostel). Účastnily jsme se programu, modlily jsme se spolu s ostatními, vedly jsme zbožné i méně zbožné diskuze, hrály jsme roztodivné hry, utužovaly vztahy s našimi bratry v rámci salesiánské rodiny (i mimo) a strávily jsme krásný a snad i plodný týden v Hradci. Děkujeme všem organizátorům i přítomným! Více foto zde.

 

Oslava 150. let v Brně

Oslava 150. let v Brně

Sestry salesiánky v Brně na Maničkách mohutně slavily 150. výročí založení Institutu. Mši sv. jim s nimi slavil P. Zdeněk Jančařík. Sester i SDB se sešlo opravdu hodně, a dokonce bylo složení i mezinárodní – přijela totiž i Miki Kubíčková z Albánie. Zastoupeny byly celkem tři komunity (Praha, Plzeň a Brno).

Další fotky zde.

Druhý noviciát

Druhý noviciát

Noviciát je období přípravy na sliby. Trvá dva roky a koná se na nějakém klidnějším místě, kde jsou zajištěny podmínky pro růst duchovního povolání a charismatu. Co je to však druhý noviciát? To se dozvíte již za chvíli 🙂

Druhý noviciát je též období přípravy na sliby, ale na ty věčné. Trvá dva měsíce, přičemž je tato příprava rozložena na měsíc jeden rok (o prázdninách) a měsíc druhý rok (též o prázdninách). V červenci tedy tento druhý měsíc druhého noviciátu prožila sestra Jana Marková v Itálii a podává nám o něm zprávy:

“První měsíc druhého noviciátu jsem loni díky koronaviru prožila na Slovensku. S mými třemi slovenskými kamarádkami. Tento rok jsem prožila druhý měsíc druhého noviciátu na místech našich zakladatelů v Itálii (v Turíně, v Nizze Monferrato a v Mornese) s 20 dalšími sestrami z různých zemí světa. Celý měsíc je dlouhý na sepsání všech událostí a zážitků, vytáhnu tedy tři body:

  1. Byla jsem vděčná za pobyt v místech, kde žili naši zakladatelé. Už jsem sice ty místa navštívila, ale teď byl klidný čas, kdy se dalo na těch místech zastavit, modlit se, přečíst si, co se tam událo a propojovat to i s mým životem. Už to pro mě nejsou jen místa a názvy, které jsem si někde přečetla, ale reálná místa s reálnými zážitky, kde jsem také mohla něco prožít.
  2. Dvacet sester z deseti zemí světa je bohatstvím. Charisma máme stejné, dokázaly spolu vyjít, i se domluvit (to bylo někdy fakt vtipné, vedla italština následována angličtinou a poté nastoupily ruce a nohy), ale zároveň jsem mohla vidět, jak Bůh úžasně vede salesiánské dílo, jak se v jednotlivých částech světa rozvíjí, jaké odstíny a příchutě tam dostává. Mohla jsem pozorovat, jak také Bůh působil v našich životě a jak si nás povolával. To byly i  témata různých rozhovorů při jídlech a sdílení života. Některé sestry pro mě byly velkou inspirací a vzorem velké víry!
  3. Byla jsem oslovena dobrotou všech lidí, co jsme potkaly. Tento měsíc je opravdu o nás postaráno: druzí nám vaří, perou, zajišťují program – a my máme čas všechno jen “nasávat”. Kolik dobrých lidí jsme potkaly: staré sestry, šťastné ve svém povolání, které se za nás vytrvale modlí, salesiáni a sestry, které se s námi dělili o bohatství vlastního života i všech vědomostí, sestry, jež nás celý měsíc provázely (byla přítomna z České republiky i sestra Eva Liškutínová), a další lidé, kteří se ten měsíc nějak zapsali do mého srdce. Možná je už nikdy neuvidím, ale svým dílem dobra přispěli k tomu, abych se co nejlíp připravila na své věčné sliby.

Nezbývá tedy než jen poděkovat Bohu a prosit o požehnání pro všechny, kteří nám tento pobyt umožnili. Věčné sliby bude naše skupina skládat na různých místech světa: 5. srpnem začínaje a 8. prosincem konče. A na ty mé vás zvu 10. září :-).”

Více foto zde.

FMA v Kongregaci pro biskupy!

FMA v Kongregaci pro biskupy!

Papež František jmenoval nové členy Kongregace pro biskupy. Vůbec poprvé jsou mezi nimi ženy a to tři. Jednou z nich je salesiánka Yvonne Reungoatová, bývalá generální představená Dcer Panny Marie Pomocnice.

Kongregace pro biskupy je orgán Vatikánu, který lze zjednodušeně přirovnat k ministerstvu a mimo jiné papeži navrhuje kandidáty do biskupských úřadů. Poprvé do tohoto orgánu usedne žena, která je laická věřící. Informoval o tom server Vatican News.

Papež jmenoval do Kongregace pro biskupy tři ženy, z toho dvě jsou řádové sestry. Jde o italskou řeholnici Raffaellu Petriniovou, která se loni v listopadu stala jako první žena v historii generální tajemnicí governatorátu, který dohlíží na každodenní chod Vatikánu. Druhou řádovou sestrou v Kongregaci pro biskupy je nově salesiánka Yvonne Reungoatová a třetí ženou v tomto orgánu se stala Argentinka María Lía Zervinová, předsedkyně Světové unie ženských katolických organizací (WUCWO).

Papež otevřel cestu do čela vrcholných vatikánských orgánů ženám i pokřtěným laikům letos v březnu, když vydal dokument ukotvující reformu Římské kurie, což je ústřední správa Vatikánu, jejímž prostřednictvím papež řídí záležitosti římskokatolické církve.

Za dobu svého pontifikátu, který začal v březnu 2013, papež František jmenoval do vatikánských a církevních institucí vícero žen. Například loni v únoru získala vlivný post podtajemnice biskupské synody francouzská řeholnice Nathalie Becquartová a italská soudkyně Catia Summariaová se stala první žalobkyní vatikánského odvolacího soudu. V srpnu se stala dočasnou tajemnicí rozvojového oddělení Vatikánu italská řeholnice Alessandra Smerilliová. V těchto funkcích dříve působili výlučně muži.

Francouzka Yvonne Reungoatová, narozená v roce 1945, byla jednou z prvních sedmi žen jmenovaných členkami Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života v roce 2019 a byla první neitalskou generální představenou Dcer Panny Marie Pomocnice křesťanů v letech 2008-2021.

Duchovní cvičení v Králíkách

Duchovní cvičení v Králíkách

Druhý týden v červenci měly sestry salesiánky společné duchovní cvičení. Kazatelem byl P. Karel Moravec, místní rektor duchovní správy. Tématem celých duchovních cvičení byla synodální cesta ukázaná na různých biblických postavách Starého a Nového zákona. 

 

 

 

 

Krásné poutní místo v Králíkách, Hora Matky Boží, poskytlo krásné zázemí a duchovní útočištěm větší části naší inspektorii.

 

 

Během mše sv. obnovila svůj slib na další rok sestra Veronika Beránková a tři sestry Zdišlava Háchová, Zdeňka Švédová a Marie Vavříková slavily 25. výročí od svých prvních slibů. 

Na závěr dostala každá komunita do sestry Zdeňky, provinční představené, zápisník se symbolem duchy, a od P. Karla požehnání do nového školního roku.

Více fotografií zde.

Svátek vděčnosti Karlínské komunity

Svátek vděčnosti Karlínské komunity

Naše komunita z Prahy – Karlína se vydala poslední víkend v červnu děkovat Pánu za celý rok do Prachatic k sestrám boromejkám. Zázemí jsme měly u sester skvělé. Navíc jsme přijely v čas, kdy jsou každoročně v Prachaticích Slavnosti solné Zlaté stezky, což spočívá ve velké kulturní párty na náměstí. To jsme měly opravdu blízko, takže i bez vstupenek jsme mohly do noci poslouchat různá vystoupení a radosti zúčastněných 🙂 Takže spánku jsme moc nedaly, zato podnětů bylo plno.

Sobotní dopoledne patřilo času s Pánem, naší každoměsíční duchovní obnově. Odpoledne jsme se vydaly po krásách okolí, jedna skupina vystoupila až na Libín, horu tyčící se nad Prachaticemi, další skupinka zvolila lehčí variantu kolem Prachatic po naučných stezkách a jiná skupinka se vnořila do oslav. Večer patřil komunitním oslavám, neboť tři sestry slaví narozeniny o prázdninách, tak to bylo potřeba oslavit. A zároveň poděkovat naší ředitelce Helence za rok, kdy animovala naši komunitu.

V neděli jsme se s místní farností zúčastnily mše svaté. Potěšilo nás, kolik mladých rodin bylo na mši přítomno. Potkaly jsme zde i jednu naši studentku. Poté nás čekal čas hodnocení, co z nás která na komunitě a na prožitém roce viděla dobrého a co by se dalo zlepšit. Zakončily jsme obědem. Cesta zpět do Prahy byla naštěstí bez kolon, jelikož jsme vyjely celkem brzo. Více fotek zde.

Děkujeme Pánu za celý rok a těšíme se na prázdniny.