Svatodušní rozjímání radostného růžence
I. Zvěstování Panně
Marii, Duchu svatý, Iniciátore Vtělení! Duchu svatý, Ohnivý jazyku nad Mariinou hlavou – skrytý a tichý i hučící a planoucí, zapalující Boží láskou lásku lidskou! Jak se to stane? Jak se to stalo? Duch Nejvyššího zastínil Pannu, i počala Syna Božího. Maria, pronikáš do tajemství Vtělení hloub a hloub a klaníš se víc a víc… Souhlasila jsi od počátku, jak ses přesvědčila, že jde o vůli Boží. A nyní jásáš, že se Boží plán tak úžasně splnil. Nestačíš děkovat za úlohu, kterou ti svěřil Bůh. Nestačíš děkovat za to, k jak velkolepým událostem dalo popud Tvoje „Staň se!“…
II. Návštěva Panny Marie u Alžběty
Duchu svatý, požehnal jsi Marii a spolu jste složili chvalozpěv! Duchu svatý, naplnil jsi Alžbětu a vložil jí do úst chválu Panny a jejího plodu! Maria Panno, od početí, od navštívení jsi překypovala Božími chválami, ale dnes o letnicích se pro Tebe každé slovo v Magnificat zažehává novým smyslem. Tvé požehnání a vyvolení před Tebou vyvstává v nové velikostí. Kolik požehnání přinesl plod Tvého lůna světu, kolik požehnání mu přináší, kolik požehnání má ještě pro budoucí pokolení až do konce časů! Opravdu, jak veliké věci jsou ty, které se staly a které se dějí a stanou…! Až do dneška zní z judských hor Alžbětin hymnus žehnající Marii a jako jeho znásobená ozvěna Mariino velebení Hospodina. A vtělený Boží Syn z panenského lůna očišťuje bratrance Jana a Křtitel plesá radostí. Připojme se k tak vznešenému apoštolátu, nesme Krista těm, kdo ho hledají a čekají!
III. Narození Ježíše Krista
Divuplná noci, kde se z chudoby zrodil Spasitel vesmíru! Ve skrytosti chléva nadešla hodina narození Páně. Boží láska zazářila lidským očím viditelně. Zázračný porod Božího Syna ženou Marií… Zůstala si pannou, svatá Panno, při početí i po porodu! Duch Boží vane, kam chce, a působí, jak chce… Duchu svatý, jaký dar jsi dal své Nevěstě! Kdo z lidí by vymyslel něco tak podivuhodného! Maria, všechno, co se týkalo narození Tvého Synáčka, všechno, co o něm řekli pastýři i andělé a mágové, sis zapamatovala na celý život. Jak ráda sis každé z těch slov opakovala, připomínala a probírala! A o letnicích jsi porozuměla i tomu, co Ti z nich ještě nebylo úplně jasné. Ještě větší před Tebou vyvstala Tvoje účast při narození, porozuměla si svému boholidskému mateřství, prožila si všechno znovu a nově, v nebývalé intenzitě, viděla si a slyšela si blahoslavenství všech pokolení, jimiž Tě chválí, aby působili radost Tvému Synu, který za to posílá světu ještě více darů svého Ducha…
IV. Obětování dítěte Ježíše v chrámě
Duchu svatý, vůdce spravedlivého Simeona a hlasu prorokyně Anny, vnukl jsi jim, kdo je Pomazaný Páně! Spolu s nimi Tě velebíme, velebíme Spásu, kterou jsi poslal všem národům, velebíme Světlo, kterým jsi osvítil pohany, velebíme Slávu, kterou jsi připravil svému lidu. Maria, slyšelas při Obětování Páně slova proroctví o sobě i o svém Synu. Nemluvňátko v Tvém náručí označil Duch Boží ústy Simeona za rozhodčího o pádu či o povznesení a ústy Anny za vykoupení Jeruzaléma. Žasněme nad těmito slovy, velebme Boha.a vyprávějme o něm druhým! Maria, blahoslavená jsi, že jsi tomu všemu uvěřila, blažená jsi, žes to všechno se svým Synem spoluprožívala, šťastná jsi, žes přijala Kristův kříž i svůj meč v srdci! Nevzpírala ses a nereptala si, a tak jsi o letnicích na vlastní oči viděla, jak se z Ducha svatého a z Tvé dávné oběti Syna Otci rodí Boží Církev!
V. Nalezení dvanáctiletého Ježíše v chrámě
Duchu svatý, Tys přiměl dvanáctiletého Ježíše, aby zůstal v chrámu i po odchodu rodičů a ostatních poutníků – musel být v domě svého Otce. I jeho lidství bylo lačné poznání Boha, účasti na obětech Bohu. Maria Matko, to Duch svatý Ti vnukl, abys hledala ztraceného Ježíše v chrámě! Nezmocnila se Tě pýcha, když jsi viděla a slyšela, jak chrámoví učitelé žasli nad rozumnosti Tvého Syna, věděla si, že jeho moudrost není Tvou zásluhou, ale že pramení z nebe. Tvoje a Josefova bolest nepřišla nazmar, posloužila i ostatním hledajícím, aby našli Boha. Maria, teď už rozumíš všem slovům, která vám Dvanáctiletý odpověděl. Vidíš jasně smysl ztráty, hledání a nalezení: Zapamatovala sis všechno, posloužilo Ti to k tomu, že jsi dokonale poznala, kdo je Tvůj Syn a jaké posláni přišel na zemi plnit, i Otce jsi poznala nově a více a hloub. Jak veliký asi byl Tvůj chvalozpěv díků za nalezení Ježíše. Jak veliký je Tvůj chvalozpěv díků pro všechny časy!