V Brně – Žabovřeskách to i těsně před vánocemi žije. V pondělí 23. prosince se již stává tradicí, že docela početná skupina dětí se vydává za staršími lidmi a přeje jim pěkné Vánoce. Sestra Majka Kučerová tuto akci již poněkolikáté organizovala. Nebyla však sama. 
Přidaly se další dvě sestry z komunity – sestra Pavla a Zdíša, také animátoři a kupa dětí. A jak to vypadalo? To si poslechneme již z pera sestry Majky:“Ráno tomu předcházejí roráty, pak společná snídaně, na které nesmí chybět nutela a vánočka. 
Po snídani přichází zbytek dětí, kterým se nepodařilo vstát na roráty 🙂 , a společně s animátory vyrábí dárečky pro seniory. Dostávají požehnání od místního faráře P. Pavla Glogara SDB a vydávají se po malých skupinkách 5-6 dětí do bytů seniorů převážně ze zdejší farnosti. Dvě skupinky šly tentokrát i do dvou domovů důchodců. Na všech místech byli senioři až dojatí, když viděli děti, rádi si s nimi zazpívali koledy a vzájemně si předali dárečky. 
Po návratu do střediska čekala děti pizza, takže i to přispělo k velké spokojenosti. Ale největší spokojenost je samozřejmě z toho, že někomu uděláme radost. To si mohly děti na vlastní kůži vyzkoušet. Společně jsme zhodnotili naše počínání a děti jsme propustili. Se skupinou asi šestnácti animátorů, kteří s organizací pomáhali, jsme ještě chvíli pobyli a sdíleli zkušenosti. Dost často se ozývalo, že bychom mohli chodit ještě k více lidem, že jsou za to opravdu vděční.”
Po snídani přichází zbytek dětí, kterým se nepodařilo vstát na roráty 🙂 , a společně s animátory vyrábí dárečky pro seniory. Dostávají požehnání od místního faráře P. Pavla Glogara SDB a vydávají se po malých skupinkách 5-6 dětí do bytů seniorů převážně ze zdejší farnosti. Dvě skupinky šly tentokrát i do dvou domovů důchodců. Na všech místech byli senioři až dojatí, když viděli děti, rádi si s nimi zazpívali koledy a vzájemně si předali dárečky. 
Po návratu do střediska čekala děti pizza, takže i to přispělo k velké spokojenosti. Ale největší spokojenost je samozřejmě z toho, že někomu uděláme radost. To si mohly děti na vlastní kůži vyzkoušet. Společně jsme zhodnotili naše počínání a děti jsme propustili. Se skupinou asi šestnácti animátorů, kteří s organizací pomáhali, jsme ještě chvíli pobyli a sdíleli zkušenosti. Dost často se ozývalo, že bychom mohli chodit ještě k více lidem, že jsou za to opravdu vděční.”
My děkujeme sestře Majce i celé komunitě za zorganizování této bohulibé akce, aby se na každém z nás vyplnilo, že láska je jediná věc na světě, kterou když rozdáváme, roste 🙂
