kněz, zakladatel sekulárního institutu VDB
Slaví se: 5. prosince
Žil v letech: 1856–1931
Blahoslaven: 29. dubna 1990
Narodil se 28. května 1856 v Lu Monferrato v Itálii. Již jako chlapec poznal Dona Boska, ale nechal se jím získat až v 21 letech, kdy přijal pozvání, aby se stal salesiánem. Ve 24 letech klečí u nohou Dona Boska a do jeho rukou skládá Bohu sliby chudoby, čistoty a poslušnosti, stává se salesiánem. Když je mu 26 let, (23. 12. 1882) je Filip vysvěcen na kněze a je mu svěřena formace dospělých spolubratří připravujících se na kněžství.
V lednu 1888 Don Bosco umírá a don Rinaldi ho ještě naposledy navštěvuje. Chtěl by se ještě u něho vyzpovídat, ale když vidí, v jakém je stavu, tak se toho vzdává. Pak říká Donu Boskovi: „Chtěl bych se vyzpovídat, ale nechci vás unavovat. Udělejme to tak: já vám budu říkat své hříchy, a vy mi řeknete jediné slovo.” „Meditace,“ řekl Don Bosco. Toto slovo na něho udělalo hluboký dojem jakoby zjevení důležitosti, kterou Don Bosco přikládal meditaci.
Od roku 1889 pracoval po 12 let ve Španělsku a v Portugalsku. V roce 1901 ho don Rua jmenoval generálním vikářem a ekonomem. Intenzivní práce mu nezabránila v tom, aby se jako kněz neuplatnil jako vnímavý duchovní vůdce. Dal impulz salesiánské rodině v celé její šíři a geniálně ji obohatil o instituci, v té době zcela novou, která se dnes jmenuje Volontárie Dona Boska.
6. dubna 1910 umírá Don Rua ve svých 73 letech. Don Rinaldi sděluje salesiánům tuto smutnou zprávu, a svolává generální kapitulu, která zvolí druhého nástupce Dona Boska. Je zvolen Don Pavel Albera. Don Rinaldi byl znovu zvolen generálním prefektem.
V říjnu roku 1921 don Rinaldi již podruhé oznamuje svým salesiánům náhlou smrt hlavního představeného. V této době bylo donu Rinaldimu 65 let. Za ním bylo dvacet let tvrdé práce. Teď doufal, že mu salesiáni ulehčí jeho těžký úřad.
24. dubna 1922 se na Valdoku shromáždila generální kapitula, aby zvolila nového představeného. Již během prvního hlasování zvolila dona Rinaldiho. Don Francesia, nejstarší salesián, který žil velice dlouho po boku Dona Boska, tehdy řekl: “Schází mu už jenom hlas Dona Boska. Všechno ostatní má.“ 2. června 1929 prožil Don Rinaldi nejkrásnější den svého života: Don Bosco byl prohlášen za blahoslaveného papežem Piem XI. V tomto roce se zhoršil jeho zdravotní stav. Mnoho času však stále věnoval rozjímání. Salesiánům říkal: „Vnitřní život je přítomnost Boha v nás. Na něho myslíme, vzýváme ho a milujeme ho. Je třeba naplnit duchovním životem školu i rekreaci. Nemusíme o tom mluvit, stačí jen na to myslet.“
Ráno 5. prosince 1931 seděl don Rinaldi ve své světnici s knihou v ruce, ale srdce měl už unavené. Jeho sekretář byl ve vedlejší místnosti, když slyšel zakašlání, šel se podívat, jestli don Rinaldi něco nepotřebuje. Našel ho s hlavou položenou na knize. Odešel k Bohu aniž by někoho vyrušoval.
29. dubna 1990 Jan Pavel II. povýšil pokorného řeholníka dona Filipa Rinaldiho vedle Dona Boska a dona Rui tím, že ho prohlásil za blahoslaveného.