Domů » O nás

    Historie

    Stručná historie FMA v ČECHÁCH v datech

    1927 – 1946 (počátky, období druhé světové války)
    28. 9. 1927 ve Fryštáku pod vedením P. Ignáce Stuchlého SDB založili čeští salesiáni malé gymnázium pro chlapce.
    Dívky (Anežku Holíbkovou, Františku Janákovou a Marii Bartuškovou), které měly zájem o salesiánskou spiritualitu, poslali salesiáni na formaci do Itálie (dvě z nich byli poslány do misií, jedna se vrátila ze zdravotních důvodů).
    1947–1950 (období po druhé světové válce)
    V roce 1947 odjela na formaci do Turína Anna Otradovcová; kvůli politické situaci zůstala v Itálii.
    V roce 1948 Alena Vojtková odjela na formaci na Slovensko. Nemohla dokončit formaci, sliby složila tajně, věčné sliby mohla skládat veřejně až 8. 12. 1991.
    Věra Vorlová odjela do Turína v dubnu 1949, musela však v Itálii zůstat přes 50 roků kvůli nepříznivé politické situaci v naší zemi.
    1960 – 1979 (60. léta, 70. léta)
    18.4.1960 v Praze sestry Netušilovy učinily první předsevzetí na jeden rok, že budou zachovávat chudobu, čistotu a poslušnost. V témže roce se k nim přidala i Marie Poděbradská a v roce 1967 Marie Zímová.
    V roce 1973 Dominius – P. František Míša SDB – požádal hlavní představenou FMA o povolení zvláštní formace za pomoci salesiánů během výjimečné politické situace; žádost byla zamítnuta.
    Po nějakém čase bylo však žádosti vyhověno pro dívky do 30 let věku pod vedením „novicmistrové-salesiána“ P. Milana Franka SDB.
    1980 – 1989 (80. léta)
    6. prosince 1980 skládaly své první sliby tři sestry: Marie Zímová, Marie Hušková a Jana Tauchmanová. Od tohoto data se počítá oficiální začátek působení sester salesiánek v České Republice.
    30. prosince 1984 složily své sliby: Anna a Marie Netušilovy, Helena Koutecká, Marie Poděbradská a Milada Kašparová.
    1990 – do současnosti
    V roce 1990 převzala hlavní představená dvě komunity v Praze Karlíně a v Brně pod svoji správu.
    V roce 1993 existují již 4 komunity: Brno (dům pro děti z problematických rodin), Hradec Králové (internát), Praha Karlín (mateřská školka a oratoř) a Praha Kobylisy (počáteční formace aspirantek).
    15. srpna 1995 hlavní představená sr. Marinella Castagno FMA založila dekretem Česko-litevskou vizitatorii, jejíž patronkou se stala Panna Maria Neposkvrněná. První představenou této vizitatorie byla jmenovaná sr. Mercedes Alvarez FMA ze Španělska.
    Na Litvě byl v roce 1994 postaven nový dům, a to sice v Kaunasu-Palemonas. V roce 1997 byla založena též komunita ve Vilniusu, která se však v roce 2000 uzavřela.
    V roce 1996 byla založena komunita v Plzni.
    V roce 1997 byla představenou vizitatorie jmenována sr. Jitka Fišerová.
    V roce 1999 byla založena komunita v Ostravě.
    V roce 2003 se stala představenou vizitatorie sr. Věra Vorlová.
    V roce 2009 vizitatorie byla povýšena na inspektorii a inspektorkou se stala sr. Marie Tkadlecová. Otevírá se nová komunita na Litvě v Kaišiadorys.

    4. srpna 2015 převzala službu provinční představené sr. Jana Svobodová.

    Podrobná historie FMA v ČECHÁCH

    POČÁTKY

    Počátky díla Dcer Panny Marie Pomocnice (salesiánek) jsou úzce spjaty s českým salesiány. Jsou to právě oni, kteří pod vedením P. Ignáce Stuchlého SDB založili 28. 9. 1927 ve Fryštáku malé gymnázium pro chlapce. Brzy se však objevily i dívky, mezi kterými můžeme jmenovat např. Anežku Holíbkovou, Františku Janákovou a Marii Bartuškovou, které se zajímaly o salesiánskou spiritualitu. Salesiáni poslali tyto tři jmenované do Itálie na formaci k sestrám salesiánkám. Dvě z nich po absolvování formace a složeních slibů byly poslány do misií, Anežka Holíbková do Brazílie a Františka Janáková do Dominikánské Republiky. Marie Bartušková musela ze zdravotních důvodů ukončit formaci a vrátit se do vlasti.

    OBDOBÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

    Během nacistické okupace pověřil P. Stuchlý ředitele brněnské komunity salesiánů P. Josefa Lepaříka SDB a následně P. Františka Míšu SDB, aby vyhledali alespoň šest dívek, které by měly zájem odjet do Itálie na formaci a po ní se potom vrátit do vlasti jako salesiánky FMA. V té době zde byly již některé dívky, které pravidelně navštěvovaly salesiánskou oratoř, pomáhaly, kde bylo třeba a postupně převzaly starost o dívčí mládež. Později tato děvčata založila Kroužek Panny Marie Pomocnice. Také v Praze se sdružovala děvčata, která měla v úmyslu věnovat se výchově dívčí mládeže.

    OBDOBÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

    V roce 1947 odjela na formaci do Turína Anna Otradovcová. Alena Vojtková v roce 1948 odjela na Slovensko. Stojí za zmínku, že Alena Vojtková začala noviciát v Nitře, po zásahu režimu proti ženským řeholím byla však policií odvezena do svého domova. Svoje první sliby složila tajně ještě před oficiálním ukončením noviciátu. Každý rok je pak tajně obnovovala před spolehlivým knězem nebo sama po dobu 40 let. Věčné sliby mohla skládat až 8. 12. 1991. V roce 1948 přišel komunistický převrat a veškeré výjezdy do zahraničí byly zakázány. V roce 1948 si podala žádost na biskupský ordinariát v Brně Věra Vorlová, která odjela do Turína v dubnu 1949; musela však v Itálii zůstat přes 50 roků kvůli nepříznivé politické situaci v naší zemi.

    60. LÉTA

    Řada salesiánů, přestože riskovala nové zatčení, začala navazovat na své dřívější působení mezi mládeží. Jedním z nich byl i P. Josef Lepařík, SDB. Ten po návratu z vězení v roce 1959 začal zakládat skupinky děvčat, která se rozhodla složit soukromé sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Nejdříve byla založena skupina v Ostravě. Další společenství se vytvořilo v Brně. Dívky se každý měsíc scházely na cvičení šťastné smrti, studovaly životopis Dona Boska, některé se i věnovaly děvčatům. Po Ostravě a Brnu začal P. Lepařík dojíždět také do Prahy, kde jádro společenství tvořily sestry Netušilovy, které na velikonoční pondělí 18.4.1960 učinily první předsevzetí na jeden rok, že budou zachovávat chudobu, čistotu a poslušnost. Po nich učinila toto předsevzetí Marie Poděbradská v roce 1966 a následně i několik dalších.

    70. LÉTA

    Pražské jaro 1968 přineslo určité politické uvolnění. 21. srpna však došlo k násilné okupaci sovětskými a spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy, takže zakrátko docházelo k tzv. normalizaci, kdy se teror vrátil v ještě rafinovanější podobě plné zrady, úskoků a krutosti. V druhé polovině srpna odjela Marie Netušilová s další dívkou ze společenství na faru do Klášterce nad Orlicí, kde měly připravovat duchovní cvičení u P. Františka Halíka. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy zde však uvízly po řadu dní, plných nejistoty, obav a strachu. Duchovní cvičení se pochopitelně nekonala. V tomto roce měla Marie Zímová (Nika) podanou žádost o pas a výjezdní doložku do Itálie. Od roku 1968 zastával službu inspektora české salesiánské provincie P. František Míša, SDB (Dominus). Vzhledem k politickému uvolnění „Pražského jara“ se radil se spolubratry o možnosti založení Dcer Panny Marie Pomocnice u nás. Dotazovaní salesiáni se vyjádřili kladně, ale záhy došlo k okupaci Sovětskou armádou a spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy, po níž následovaly nové politické represe. Tím naděje na založení nové kongregace pohasly.

    80. LÉTA

    V roce 1973 Dominius požádal hlavní představenou FMA o povolení zvláštní formace za pomoci salesiánů během výjimečné politické situace, která u nás panovala. V té době byla hlavní představenou Matka Ersilia Canta. Její odpověď z Říma byla negativní. Došlo tedy k novému jednání mezi panem inspektorem a kardinálem ThDr. Štěpánem Trochtou SDB, litoměřickým biskupem. Pan kardinál navrhl, že je ochoten založit diecézní kongregaci, v níž by zájemkyně o Dcery mohly žít a pracovat v duchu sv. Jana Bosca. Po nějakém čase však dovolení z Říma přišlo. Povolení pro začátek formace-noviciátu dostaly dívky do 30 let věku pod vedením „novicmistrové-salesiána“ P. Milana Franka SDB. 8. prosince 1980 skládaly své první sliby tři sestry: Marie Zímová, Marie Hušková a Jana Tauchmanová. Vše se odehrálo v tajnosti v jedné téměř zapomenuté vesničce, Verneřicích, za účasti salesiána P. Milana Franka a delegátky hlavní představené, sr. Marie Pytel FMA z Polska a sr. Marie Černé FMA ze Slovenska. Slibů se zúčastnili též inspektor SDB P. Míša a další dva salesiáni: P. Ladislav Vik SDB a P. Josef Topinka SDB. Od tohoto data se počítá oficiální začátek působení sester salesiánek v České Republice. Následně pak sestry obnovovaly své sliby každý rok buď v Čechách či na Slovensku. Skupinka dívek, které měly salesiánské povolání se rychle rozrůstala. Tři výše zmíněné sestry dostaly povolení skládat své věčné sliby v roce 1984. Mezitím přišla kladná odpověď od hlavní představené, aby i starší kandidátky mohly skládat své sliby. 30. prosince 1984 složily své sliby: Anna a Marie Netušilovy, Helena Koutecká, Marie Poděbradská a Milada Kašparová. Všechny sestry se snažily žít salesiánským životem FMA, před státem však figurovaly jako normálně zaměstnaní lidé. Sestry v Ostravě bydlely společně, setry v Hradci bydlely jednotlivě.

    PO ROCE 1989 až do dnes

    Po pádu komunismu sestry začaly bydlet společně v komunitách, a to sice v Praze Karlíně a v Brně. V roce 1990 převzala hlavní představená tyto dvě komunity do své péče. Sestry se začaly oblékat do hábitu, kandidátky byly a jsou ještě i v současnosti posílané na počáteční formaci (postulát a noviciát) do Itálie. V roce 1996 existují již 4 komunity: Brno (dům pro děti z problematických rodin), Hradec Králové (internát), Praha Karlín (Dívčí katolická škola, Církevní mateřská škola a oratoř) a Praha Kobylisy (počáteční formace aspirantek). 15. srpna 1995 hlavní představená sr. Marinella Castagno založila dekretem Česko-Litevskou vizitatorii, jejíž patronkou se stala Panna Maria Neposkvrněná. První představenou této vizitatorie byla jmenovaná sr. Mercedes Alvarez ze Španělska. V roce 1996 byla založena komunita v Plzni (Středisko volného času) a v roce 1999 v Ostravě (Salesiánský dům dětí a mládeže). Také na Litvě byl v roce 1994 postaven nový dům, a to sice v Kaunasu-Palemonas (družina a oratoř). V roce 1997 byla založena též komunita ve Vilniusu (volná oratoř, práce ve farnosti), která však byla v roce 2000 uzavřena. V roce 1997 sr. Mercedes Alvarez požádala o uvolnění z funkce ze zdravotních důvodů a na její místo byla jmenována sr. Jitka Fišerová. Po šesti letech, v roce 2003, ji vystřídala sr. Věra Vorlová.
    5. srpna 2009 generální představená povýšila vizitatorii na inspektorii a inspektorkou byla jmenována sr. Marie Tkadlecová. 17. srpna 2009 se otevírá komunita v Kaišiadorys na Litvě.
    4. srpna 2015 převzala službu provinční představené sr. Jana Svobodová.