… podle románových předloh se dá stihnout za 80 dní. Ty, které se rozhodly vyrazit na tábor s tímto názvem, procestovaly svět v rekordním čase jednoho týdne. Díky teplému počasí jsme se soustředily především na tropická a subtropická pásma jednotlivých kontinentů a užívaly si krás zemí, bohatství národů i objevování vlastních darů a dovedností.
Cestovatelský deník jsme začaly psát v Evropě, kde jsme si užily býčích zápasů ve Španělsku, naučily se dojit krávu Milku v Rakousku, chytaly bronz a lovily mušle na chorvatském pobřeží a večer si oddechly při návštěvě baletu, opery či tragédie v předních českých divadlech.
Druhý den nás v časovém posunu budili američtí indiáni a opět následovala spousta her k poznání tamních zvyků – nechybělo rýžování zlata, stavba ranče, či večerní karneval v Riu.
Jako mávnutím kouzelného proutku jsme se dostaly do kořením vonící Asie, kde jsme si nenechaly ujít setkání s Dalajlámou. V Austrálii právě probíhaly olympijské hry, kam jsme se ihned nominovaly a odpoledne strávily v tamním Casinu.
Afrikou vrcholila tropická vedra i naše putování, kdy jsme nánosy špíny a potu překryly kvalitní černí charakteristickou pro tento kontinent. Zlatým hřebem ohnivého večera byl slib naší skvělé paní kuchařky, ve kterém se zavázala k stálému vaření na táborech k obrovské radosti všech.
Poslední půlden nás chladily ledy Antarktidy a čas před odjezdem domů jsme vyplnily nejen hrátky s nimi, ale i velkým úklidem.
S nadějí, že za rok se opět sejdeme a prožijeme týden společného života jsme se rozjely do svých domovů…
Světová fotokronika zde